Terorismus

Autor: Anonymous 🕔︎︎ 👁︎ 27.229

2.2.1. Definice důležitých pojmů

Pro další kapitoly pojednávající o islámské formě terorismu považuji za užitečné na tomto místě nadefinovat pojmy související s islámským fundamentalismem jako například džihád, mudžáhid nebo ad-da´wa al-islamíja, a především islámský fundamentalismus samotný.

FUNDAMENTALISMUS

Tento pojem vzniká s hnutím nejkonzervativnějších protestantských kruhů v USA na přelomu 19. a 20. století. Hnutí odmítá vědeckou kritiku Bible a jakoukoliv diskusi o jejích možných smyslech a výkladech. Po druhé světové válce však pojem fundamentalismus bývá spojován výhradně s islámem a jeho militantními formami.

Reklama

Obecně se jedná o bezmezné přesvědčení o majetnictví pravdy a právu hodnotit a soudit ostatní. S.H. Pfürtner mezi průvodní znaky fundamentalismu řadí například strach z nejistot dospívající k agresivitě, úzkostlivé lpění na starých hodnotách a útěk k radikalismu spojený často s násilím.

ISLÁMSKÝ FUNDAMENTALISMUS

Existuje celá řada nejrůznějších definic snažících se vystihnout co nejlépe tento proud uvnitř islámu. Jako příklad uvádím citaci z Malé encyklopedie islámu Jiřího Fleissiga a Charifa Bahbouha. Podle ní je islámský fundamentalismus směr hlásající návrat k prvotnímu islámu, k jeho zdrojům různými způsoby a metodami. Je to do jisté míry reakce na reformismus, který není schopen uspokojivě řešit všechny konflikty s požadavky moderního vývoje. A právě ony zmíněné „různé metody“ jsou často tvořeny těmi nejbrutálnějšími teroristickými útoky proti bezbranným civilistům.

Cílem fundamentalistů je naprostá čistota islámu a návrat k pramenům víry. Pro tuto činnost však nejsou nikde stanoveny meze, čímž vzniká prostředí pro fanatické skupiny používající jakýchkoli prostředků včetně terorismu. Někteří extremističtí fundamentalisté bojující za očistu islámu od „nánosů století“ si však mnohdy vykládají verše Koránu (především ty, které se týkají džihádu), jak se jim právě hodí. Často tak dochází ke zjednodušování a vytrhávání z kontextu.

Vývojem tohoto fenoménu se dále zabývá kapitola 2.2.2.

ad-da´wa al-islamíja

Da´wa (islámská výzva) úzce souvisí s následujícím pojmem džihád. Jedná se o výzvu Boha lidem, aby v něj uvěřili a podrobili se jeho vůli. Radikálové ji považují za výzvu do řad muslimů k zásadnímu návratu k ranému islámu, případně ke způsobům šíření víry, jaké se uplatňovaly v té době (tj. především mečem). Reformisté se naopak přiklánějí k názoru, že jde spíše o „pozvání“ než o výzvu ke konfrontaci. Výzva k ostatním monoteistům, kteří sešli z „přímé stezky“, spočívá většinou ve vysvětlování, ale polyteisté a ateisté jsou vystavováni silné perzekuci ze strany muslimů.

džihád

Reklama

Klíčový a velice sporný pojem islámské věrouky, který Muhammad nechal bez upřesňujícího výkladu, bývá často vysvětlován jako „nesmírné a mnohostranné úsilí na cestě Boží“. Džihád v sobě podle kusých veršů Koránu obsahuje veškeré činnosti muslima směřující k upevnění víry. Jde o všestranné úsilí o co nejúplnější rozvoj, upevnění a šíření islámu, a to jak mírovými, tak i násilnými prostředky. Islámští právní znalci (ulamá) rozlišují čtyři základní roviny vedení džihádu:

  • džihád srdcem – neustálé prohlubování osobní zbožnosti, přemáhání hříchu a pokušení
  • džihád jazykem – podpora a šíření Pravdy misijní činností
  • džihád rukou – obecně záslužná a charitativní činnost
  • džihád mečem – prosazování islámu různými podobami násilí, vedení války za šíření víry, boj proti strůjcům rozkladu zevnitř a vůči vnějším nepřátelům

Džihád ve smyslu války – ať už je útočná či obranná – je z islámského právního hlediska chápán jako válka náboženská za šíření Božího zjevení a získávání území, na němž má být nastolena Boží vláda. Konečným ideálem je dosažení Boží vlády nad celým světem.

Jak bylo již řečeno, Muhammad zanechal džihád bez podrobnějšího vysvětlení. Proto také dochází k tomu, že každý islámský terorista o sobě dnes může tvrdit, že je bojovníkem Božím, a že téměř každá teroristická akce provedená muslimy může být považována za projev džihádu coby Svaté války proti bezvěrcům a jinověrcům.

mudžáhid

Mudžáhid je vykonavatel džihádu, bojovník na cestě Boží, kterému je za tuto aktivitu slibován pobyt v ráji. Nejvýše je ceněna mučednická smrt za Boha. Mudžáhidem se podle Koránu nemusí stát staří lidé; lidé starající se o nemocné, sirotky či někoho blízkého v nouzi; muži, kteří se nedávno oženili. Ženy mají účast na džihádu dobrovolnou, jsou ale povinny bojovníkům pomáhat a podporovat je.

šarí´a

Soustava islámského právního a morálního kodexu, jejíž prameny jsou obsaženy v Koránu a ve sbírkách Prorokových činů a výroků (hadíth), které vytvořily prorockou tradici - sunnu. Pokud tyto svaté zdroje neposkytují jasné řešení některých problémů, vytvářejí se normy na základě analogie nebo na základě konsensu právních autorit. Přizpůsobovat šarí´u novým skutečnostem má za úkol islámská právní věda (fikh).

Šarí´a zahrnuje tři okruhy členěné podle vztahů v nich obsažených: vztah mezi Bohem a člověkem, vztah člověk – člověk a třetí okruh tvoří trestní právo vypočítávající zakázané činy a stanovující systematicky rozpracovaný soubor trestů. Fundamentalistické islámské státy ji považují za jediný spravedlivý právní řád a dodnes užívají nelidské tresty. V Íránu a Súdánu se běžně praktikuje bičování, kamenování či amputace končetin.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více