Definice terorismu

Podle encyklopedie Dějiny 20. století autorů M. Fragonarda a A.-M. Fillipi-Codaccioniho lze terorismus charakterizovat jako: „systematické páchání násilí k vyvolání strachu, umožňujícího dosažení politických cílů“. Jedná se o velmi složitý jev. Způsoby činnosti (atentáty, únosy, braní rukojmí atd.) bývají většinou podobné, zdroje a zaměření terorismu se však liší.

Definice FBI: „Terorismus je nezákonné použití síly a násilí proti osobám či majetku se záměrem zastrašit nebo donutit vládu, civilní obyvatelstvo či jeho určitou skupinu a tím dosáhnout politických nebo společenských cílů.“

Jedna z definic, jíž se terorismus snaží charakterizovat mezinárodní právo, říká, že jde o násilí vymykající se všem normám. Jiná z definic označuje terorismus za souhrn metod hrubého zastrašování užitím násilí a síly, obvykle s politickým podtextem. V některých vnitrostátních právních řádech je definován jako veškeré protivládní povstalecké násilí.

MEZINÁRODNÍ TERORISMUS

„Mezinárodní terorismus představují podle Encyklopedie politiky (Libri 1996) teroristické činy, jež postihují obyvatele jiného státu, než z jakého jsou pachatelé. Pod tento pojem řadí jednak teror prováděný jednotlivci a organizovanými skupinami proti obyvatelstvu a orgánům jiné země, jednak teroristické akty jednoho státu proti druhému.“

Na základě této definice můžeme tedy za akty mezinárodního terorismu považovat nejen akce mezinárodních teroristických organizací v různých koutech světa, ale také „domácí“ útoky islámských fundamentalistů vůči zahraničním turistům, ke kterým došlo v posledních letech například v Alžírsku či Egyptě.