POL - Osvětim-Březinka

Oświęcim-Brzezinka
Auschwitz-Birkenau
     
Název:
Name:
Auschwitz-Birkenau Auschwitz-Birkenau
Další názvy:
Other Names:
Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau
Vernichtungslager Auschwitz-Birkenau
Auschwitz II-Birkenau
Určení:
Camp Purpose:
vyhlazovací tábor extermination camp
Doba existence:
Operational (since - to):
DD.10.1941-27.01.1945
Odhadovaný celkový počet vězňů:
Estimated Total Number of Prisoners:
-
Odhadovaný počet obětí:
Estimated Casualty Toll:
1.300.000
Stát odpovědný za existenci:
State Responsible for Camp Founding:
Německá říše / Velkoněmecká říše German Reich / Greater German Reich
Nadřízený stupeň:
Upper Authority:
DD.10.1941-DD.11.1943 Auschwitz I
DD.05.1940-DD.11.1943 Auschwitz I
Pobočky:
Subsidiaries of Camp:
- -
Velitelé:
Commanders:
DD.10.1941-DD.11.1943 Höß, Rudolf (SS Obersturmbannführer)
22.11.1943-08.05.1944 Hartjenstein, Friedrich (SS Sturmbannführer)
08.05.1944-DD.01.1945 Kramer, Josef (SS Hauptsturmführer)
Stát, kde se tábor nachází:
Camp Location (State):
Polská republika Republic of Poland
Obec:
Camp Location (Town, Village):
Osvětim Oświęcim
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°01'35.00"N 19°12'14.00"E
Přístupnost:
Accessibility:
přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
de.wikipedia.org/wiki/KZ_Auschwitz
URL : https://www.valka.cz/POL-Osvetim-Brezinka-t19193#600111 Verze : 4
Plán tábora Auschwitz I.


1 Vstupní brána s nápisem „Arbeit macht Frei“
2 Velitelství
3 Baráky vězňů
4 Nemocnice
5 Vězeňský blok
6 Popraviště
7 Krematorium

Plán tábora Auschwitz II. Birkenau


1 Vstupní brána
2 Rampa
3a Baráky vězňů - ženský tábor
3b Baráky vězňů - karanténa
3c Baráky vězňů - rodinný tábor
3d Baráky vězňů - maďarský tábor
3e Baráky vězňů - mužský tábor
3f Baráky vězňů - romský a sithský tábor
4 Latriny
5 Nemocnice
6 Sklady - Kanada
7 Plynové komory a krematoria
8 Místa, kde byli mrtvoly spalovány na otevřeném ohni
9 Velitelství


Osvětim je největší nacionálněsocialistický koncentrační tábor. Někdy bývá zařazován I mezi tábory vyhlazovací. Od konce roku 1943 se Osvětim skládala ze tří samostatných částí. Osvětim I – kmenový tábor, Osvětim II – Březinka a Osvětim III – Monovice.

Osvětim I – kmenový tábor byl zřízen na přelomu května a června 1940 v bývalých polských kasárnách. Lágerkomandantem byl jmenován Rudolf Höß, který získal zkušenosti v koncentračním táboře Sachsenhausen. Již od začátku měl Höß problémy s přestavbou kasáren na koncentrační tábor. Přestože oblast bývalých kasáren byla sama o sobě dost uzavřená, bylo ji nutné, podle pravidel koncentračních táborů, obehnat ostnatým drátem, který byl potom pod vysokým napětím. Höß bohužel nemohl tento ostnatý drát sehnat a tak poslal 30 vězňů aby získaly ostnatý drát ze zrušeného polského zajateckého tábora. „Historie Osvětimi tedy byla započata s použitými budovami a ostnatým drátem z druhé ruky.“

Vstup do tábora byl však vyzdoben novou železnou bránou s nápisem „Arbeit macht Frei“. Pro plynulý provoz Osvětimi byly nutné některé přestavby jako na příklad ubytování pro ostrahu tábora, ubytování pro blokové vedoucí, strážní věže, garáže a v opuštěném muničním skladu mělo být zřízeno krematorium. Rudolf Höß disponoval s rozpočtem na stavby, který dosahoval dvou milionu říšských Marek. Bohužel to bylo ale zbytečné, protože se nedalo nic koupit a on neměl žádné odběrní poukázky na stavební materiál, nákupní oprávnění ani kupony nutné k transportu stavebního materiálu. Situace se změnila až v době, kdy byla Osvětim zanesena na mapu SS – finančního impéria poté co byly v blízkosti Osvětimi objeveny pískové a štěrkové doly. Tyto doly patřily v době druhé světové války firmě DEST (Deutsche Erd- und Steinwerke). Tato firma byla také první, která projevila zájem o pracovní sílu vězňů koncentračního tábora Osvětim. Původně měla být Osvětim pouze pro 10 000 vězňů, postupem času musela být kapacita tábora zvýšena na 20 000 vězňů. Na začátku srpna 1941 bylo započato zabíjení vězňů pomocí jedovatého plynu Zyklonu B. Nejprve byla k tomuto účelu používána část trestného bloku (Blok 11). Jelikož tato část nebyla vhodná k zabíjení ve velkém množství, byla v krematoriu zřízena plynová komora.

Ačkoli bývá jméno Osvětim symbol pro masové vyhlazování evropských židů je třeba zmínit, že místo největšího vyhlazování bylo v Osvětimi II – Březince. Tato část koncentračního tábora Osvětimi byla odvozena od březového hájku, který se tam nacházel. Na jeho kraji byly později spalovány mrtvoly pod širým nebem, když již nestačila kapacita 4 krematorií. V březovém háji byly také vykopány masové hroby. Březinka byla vzdálena zhruba tři km od kmenového tábora. Stavba tohoto tábora byla započata na konci roku 1941 a do konce války byl tábor stále rozšiřován. Na konci války se Březinka rozprostírala na ploše zhruba 175 ha. Tábor byl rozčleněn na několik částí. Například Rodinný tábor, Maďarský tábor, Mužský tábor, Tábor Romů a Sintů. Počet vězňů kolísal v závislosti na stálém splynovávání a na stále přicházejících transportech. Na základě výpovědí Lagerkomandanta Rudolfa Höße bylo možné sestavit přesnou rekonstrukci vyhlazovacího procesu. „Po selekci, která probíhala na rampě, byly osoby určené k splynování ujištěny, že jdou do sprch. Na stropě plynových komor se nacházely sprchy. Za pomoci klacků a štváni psy bylo do plynových komor nahnáno zhruba 2 000 obětí na plochu 210m2. Po uzavření dveří byl do šachty, která se nacházela na střeše, nasypán jedovatý plyn, Zyklon B. Po 15 až 20 minutách byly komory otevřeny, zavražděným byly vylámány zlaté zuby, ostříhány vlasy, odebrány náušnice a prsteny a poté byly mrtvoly transportovány do krematorií. Osobní průkazy zavražděných byly zničeny.“

Komanda, která pracovala v krematoriích se nazývala zvláštní komanda (Sonderkommando). (Lidé určeni do plynu měly ve svých kartách zapsáno „zvláštní zacházení“ (Sonderbehandlung)) Vězni pracující ve zvláštních komandech dostávali větší příděly jídla a bydly odděleni od ostatních vězňů. Přibližně každé tři měsíce byli příslušníci zvláštních komand zplynováni a nahrazeni jinými vězni. Není přesně známo kolik lidí zemřelo v Osvětimi, protože lidé, kteří šli přímo z rampy do plynových komor nebyli registrování. Rudolf Höß vypověděl, že podle jeho odhadů mohlo v Osvětimi zemřít 2,5 až 3 miliony lidí.

Osvětim III – Monovice byla zřízena pro potřeby společnosti IG-Farben. Tato společnost chtěla na tomto území zřídit výrobnu pro syntetický kaučuk (Buna – werk). „IG-Farben byl největší podnik v Evropě a po General Motors, United States Steel a Standard Oil of New Jersey čtvrtý největší podnik světa“ Zajímavé podle mého názoru je, že Dr. Heinrich Bütefisch, ředitel IG-Farben byl Himmlerův osobní přítel. IG-Farben se zabývali výrobou syntetického kaučuku a benzinu a leteckého benzinu. Syntetický kaučuk se vyrábí z uhlí a vodíku. Projekt Buna byl pojmenován podle dvou látek, které se používaly k výrobě syntetického kaučuku. Jednalo se o Butadien a Natrium - sodík. IG-Farben si záměrně vybraly oblast kolem Osvětimi pro svůj nový projekt. V okolí Osvětimi se protínaly tři železniční tratě a vytvářely velmi významný železniční uzel. Kromě toho byla v okolí Osvětimi velká nezastavěná plocha v blízkosti řeky. Uhlí bylo kromě vápníku nejdůležitější surovinou pro výrobu karbidu, který byl polotovarem pro výrobu syntetického kaučuku. Slezské uhlí bylo díky svému složení jako stvořené pro chemický průmysl. IG-Farben měli v úmyslu vytvořit z malého městečka Osvětim 20 000 město, aby mohli nabídnout svým budoucím zaměstnancům adekvátní ubytování. Nejprve však muselo být z městečka Osvětim vyhnáno Židovské obyvatelstvo, aby byl získán prostor pro Německé obyvatelstvo. Když byli z městečka Osvětim deportováni Židé nastal problém se získáním nekvalifikované pracovní síly. Tento problém se podařilo vyřešit spoluprácí s koncentračním táborem, který se nacházel velice blízko. Finanční podmínky této spolupráce byly pro obě strany výhodné. Za každého nekvalifikovaného dělníka byly koncentračnímu táboru denně zaplaceny 3 Říšské marky a 4 Říšské marky za každého kvalifikovaného dělníka. Kromě toho měla DEST (Deutsche Erd- und Steinwerke) dodat ze podniků, které byly kontrolovány SS, veškeré cihly pro projekt IG-Farben. Vězni, kteří byly nuceni pracovat na projektu Buna označují tuto práci za extrémě náročnou a podmínky pro práci za nelidské. Přestože při výstavběprojektu Buna zemřeli tisíce lidí nebyl v této obrovské továrně vyprodukován ani gram syntetického kaučuku.

Jídlo

Jídlo bylo v koncentračních táborech velice důležité. Přestože byly denní příděly velice nízké potřebovali vězni alespoň to málo, aby přežili. Podle výzkumů University v Linci dostávali vězni jídlo 3x denně. Ráno 1 l neslazené náhražky kávy nebo čaje.
Poledne 3 l polévky bez chuti. Polévka byla uvařena z brambor nebo ze slupek od brambor, řepy a dalších příměsí (350 – 400 kalorií což odpovídá zhruba 10 dkg salámu)
Večer Cca 300 g chleba a někdy přílohu jako např. 25 g salámu nebo 25 g margarínu, lžičku marmelády nebo kousek sýra


Večerní příděl chleba byl také zamýšlen jako součást snídaně na příští den. Kalorická hodnota jedné večere byla zhruba 900 až 1 000 kalorií. Ti vězni co pracovali ve zvláště těžkých podmínkách dostávali ještě zvláštní příděly pro „těžce pracující“ (chleba, margarín, salám). Potraviny rozdělované mezi vězně byly však často staré nebo zkažené.

Za těchto stravovacích podmínek bylo skoro nemožné žít a natož ještě deset nebo dvanáct hodin pracovat. Toto vedlo k úplnému tělesnému vyčerpání. Vězní koncentračních táborů, kteří se již seznámili s tím jak život v táboře fungoval většinou našli možnost jak si obstarat nějaké jídlo navíc. Bylo ho málo, vyvažovalo se zlatem, ale bylo to jídlo navíc. Této činnosti se v žargonu koncentračních táborů říkalo „organisieren“. V koncentračních táborech se neorganizovalo pouze jídlo, ale také lepší oblečení, boty, cigarety. Hlavní zdroj organizovaných věci koncentračním táboře Osvětim I a Osvětim II – Březinka byla takzvaná Kanada. Jednalo se o zvláštní oddělení kde byly třízeny věci lidí, kteří byli deportováni do koncentračního tábora. Tito lidé nevěděli kam jdou a tak si s sebou na cestu braly různé cennosti, potraviny, nejlepší oblečení a všechno co by se jim mohlo hodit. Tyto věci byly v Osvětimi roztřízeny a poté naskládány zpět do vlaků aby byly odvezeny buď do Německa a nebo na frontu. Ti vězni, kteří pracovali v Kanadě a byli šikovní pašovali alespoň něco z těchto pokladu do tábora za účelem okamžité spotřeby nebo jako předměty další směny.

Pobočné tábory a pracovní skupiny

Altdorf / Stara Wies
Althammer / Stara Kusnia
Babice
Bauzug
Beruna
Bismarckhütte / Chorzow-Battory
Blechhammer / Slawiecice
Bobrek / Oscwiecim
Budy
Brunn / Brno
Charlottengrubbe / Rydultowy
Chelmek / Chelmek-Paprotnik
Chorzow
Chrzanow
Czernica
Ernforst
Ernfort-Slawecice
Eintrachthutte / Swietochlowice
Freudenthal / Bruntal
Furstengrabe / Lawski
Gleiwitz I, II, II, IV / Gliwice
Golleschau / Goleszow
Gunthergrubbe / ledziny
Harmeze
Hindenburg / Zabrze
Hubertushutte-Hohenlinde / Lagiewniki
Janigagrube-Hoffnung / Libiaz
Jawichowitz
Kobio / Kobior
Lagischa / Lagisza
Laurahutte / Siemianowice
Lepziny-Lawki
Lesslau-Wloclawek
Libiaz-Maly
Lukow
Monowitz / Monowice
Myslowice
Neu Dachs / Jaworzno
Neustadt / Prudnik
Sosnowitz I et II / Sosnowiec
Trezbinia
Tscechwitz / Czechwiece
Harmeze
Plawy
Rajsko
Rybnik
Rydultowy
Siemiennowice
Wloklawek-lesslan
Zasole
Zittau


Další informace

http://osvetim.valka.cz - Samostatný web o tomto koncentračním a vyhlazovacím táboře
Útěk z Osvětimi - Příběh slovenského žida Rudolfa Vrby
Fotogalerie KZ Osvětim - Auschwitz (I.) a Birkenau (II.)
URL : https://www.valka.cz/POL-Osvetim-Brezinka-t19193#71746 Verze : 1
Četl jsem, že náklady na existenční minimum pro vězně vypočítala správa KL na 30 feniků denně. KL pronajímal vězně za 6 RM za pracovní den kvalifikovaného dělníka, za 4 RM za pracovní den nekvalifikovaného dělníka. Čistý zisk správy KL Auschwitz za pronájem 600 vězňů činil tedy 640 000 RM ročně.
Náklady na dopravu transportem činily 4 feniky na osobu za kilometr.
Pramen: Grünberg,K.: SS - Hitlerova černá garda
URL : https://www.valka.cz/POL-Osvetim-Brezinka-t19193#89607 Verze : 0
UNESCO prijalo polsky a izraelsky navrh zmeny dosavadniho nazvu KL Auschwitz- Birkenau, tj. Koncentracni tabor Auschwitz.


Novy nazev zni: Auschwitz-Birkenau. Nemecky nacisticky koncentracni a vyhlazovaci tabor (1940- 1945) [Auschwitz-Birkenau. Niemiecki nazistowski obóz koncentracyjny i zagłady (1940-1945)].


Cilem te zmeny bylo ukazani historicke pravdy o fakticke specifice tabora a presne spojuje to misto s dobou nacistickeho Nemecka.


Byla to take reakce na pouzivani ve svetovych casopisech a mediich tech nacistickych taboru jako 'polske vyhlazovaci tabory".



http://wiadomosci.onet.pl/1561328,11,item.html
URL : https://www.valka.cz/POL-Osvetim-Brezinka-t19193#225590 Verze : 0
Dobové fotografie tábora Oswiecim-Brzezinka + schéma tábora Oswiecim I.


zdroj: vlastné foto / informačné tabule v KL Osvienčim
URL : https://www.valka.cz/POL-Osvetim-Brezinka-t19193#293037 Verze : 0
Dobové fotografie tábora Oswiecim-Brzezinka


zdroj: vlastné foto / informačné tabule v KL Osvienčim
URL : https://www.valka.cz/POL-Osvetim-Brezinka-t19193#293038 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více