Konflikt v Severním Irsku v kulturně-historických souvislostech: 9 Závěr

Autor : 🕔16.12.2010 📕12.150
Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč
♡ Chci přispět

Hlavní příčinou konfliktu v Severním Irsku je střet zájmů protestantů a katolíků, přičemž obzvláštní nestabilita se ukázala až po rozdělení Irska na dvě části – severní a jižní, což Velká Británie uvítala s ohledem na mír a kvůli jeho podpoře se také do konfliktu zapojila.

Protestantská část obyvatel pokládá za zemi svého původu Skotsko a Anglii, což dokazuje jejich úzký vztah s Británií a jejich víra v udržení Severního Irska jako součást Spojeného království. Na druhou stranu katolická populace se cítí být původními obyvateli ostrova, kteří byli během 16.–18. stol. znevolňováni Brity a kvůli své víře stíháni. Původní gaelské obyvatelstvo tedy spojilo svou etnickou identitu s katolickou církví a začali se chápat jako katolický národ, což je jedno z odůvodnění konfliktu označovaného jako etnický. Pro severoirský konflikt se vžilo označení etnonacionalistický. „Jde o politický konflikt (politická příslušnost k Velké Británii versus příslušnost k Irské republice) v etnicky rozdělené společnosti (původní irské obyvatelstvo versus britští osadníci)[79].

Způsob života katolíků je tedy do značné míry ovlivněn náboženstvím, což dokazují i častější návštěvy kostelů a další společné aktivity. Katolíci i z důvodu historické neshody s Brity prosazují opětovné sjednocení ostrova a odchod Britských vojenských sil z oblasti, avšak kvůli mírovým dohodám již bylo od toho hlavního cíle z části upuštěno.

Vznik dvou irských států znamenal konec jedné epochy dějin, ale zároveň i začátek druhé naplněné nejen násilím a strachem, ale také snahou situaci řešit a uzavřít dohodu přijatelnou pro obě strany. Od roku 1998 je v Severním Irsku deklarován mír, nicméně v poslední době se opět můžeme setkat s obnovením činností separatistických organizací, jako jsou Real IRA a Continuity IRA, které se odmítají vzdát původního cíle katolíků. Existují tedy možnosti návratu ke konfliktu či vytvoření fungujícího státu s oběma komunitami.

V současnosti je potřeba se soustředit na spolupráci proti sobě stojících skupin a zbavit lidi strachu ze sebe navzájem a dokázat naplnění principů Belfastské dohody v dlouhodobé perspektivě. Kulturní a sociální státní programy se zabývají šířením osvěty a pořádáním společenských akcí za účelem získání pravdivých informací o jejich tradicích a připravit je tak na možnost a schopnost vzájemné tolerance v otázce budoucího soužití. Rovněž se považuje za důležité pomoci lidem zasažených konfliktem a odstranit jejich stigmata ve společnosti (obzvláště zranitelné skupiny jako děti politických vězňů).

Tři barvy na vlajce Irské republiky navržené jako zrcadlo politických skutečností v zemi vyjadřují i vůli občanů a politickou snahu. Oranžová zastupuje irské protestanty, zelená katolíky a bílý pruh mezi nimi symbolizuje naději na mír, kterého bude jednoho dne možná plně dosaženo.

Poznámky

[79] Melichar, Hynek: Dlouhý Velký pátek: Konsocialismus a mírový proces v Severním Irsku, 1973 – 1998, str. 32

Seriál

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔16.12.2010 📕12.150