Panovníci státních celků

Autor : 🕔08.01.2004 📕8.218

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Panovníci státních celků
  2. Panovníci státních celků
  3. Panovníci státních celků
  4. Panovníci státních celků
  5. Panovníci státních celků
  6. Panovníci státních celků
  7. Panovníci státních celků
  8. Panovníci státních celků
  9. Panovníci státních celků
  10. Panovníci státních celků
  11. Panovníci státních celků
  12. Panovníci státních celků
  13. Panovníci státních celků
  14. Panovníci státních celků
  15. Panovníci státních celků

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Naši prezidenti

Československá republika - díl 2.

Klement Gottwald (14.6. 1948 - 14.3. 1953) * 23.11. 1896 - + 14.3. 1953
Nemanželský syn zemědělské dělnice a vyučeného truhláře. V r. 1929 byl na V. sjezdu KSČ zvolen generálním tajemníkem. Po mnichovském diktátu emigroval do SSSR, z Moskvy řídil činnost ilegální KSČ na území protektorátu a oponoval oficiálním představitelům exilu v Londýně. Po válce zastává nejdříve funkci náměstka předsedy vlády a po volbách v r. 1946 funkci předsedy vlády. Po svém zvolení prezidentem (14.6. 1948) plně uplatňuje stalinistickou vládu teroru. Tato politika vede k cílené likvidaci vnitřní opozice a jejím přímým důsledkem jsou nejen rozsudky na mnoho let do pracovních (koncentračních) táborů, ale i rozsudky smrti. Umírá krátce po návratu z pohřbu J.V. Stalina. Jako děsivé dědictví zanechal za sebou roztočený kolotoč politických procesů, kterým padli za oběť i ti, kteří v době války bojovali snad na všech frontách za svobodu své vlasti. Tato zem se jim odvděčila nejen perzekucí, ale většině z nich otrockou prací v uranových dolech a v mnoha případech i rozsudkem smrti.
Antonín Zápotocký (21.3. 1953 - 13.11. 1957) * 19.12. 1884 - + 13.11. 1957
Druhý komunistický prezident byl synem Ladislava Zápotockého - Budečského. Vyučil se kameníkem a po vzoru svého otce řídil dělnické hnutí na Kladensku. V r. 1921 vstoupil do komunistické strany a v jejím vedení setrval i po roce 1929. Za okupace byl šest let vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen - Oranienburg. V únoru 1848 se aktivně podílel na komunistickém puči. V době vlády K. Gottwalda zastával funkci předsedy vlády. 21. března 1953 byl zvolen prezidentem. Hned první rok jeho působení byla v Československu vyhlášena měnová reforma, která těžce dopadla na drobné a střední spořitele. Utajování této reformy vyvolalo ostrou kritiku. V době jeho působení i nadále pokračovala mašinérie nezákonných politických procesů. Proti stalinistům v ústředním výboru KSČ nedokázal zakročit ani tehdy, když v Sovětském svazu N.S. Chruščov v r. 1956 vystoupil proti kultu osobnosti.
Antonín Novotný (19.11. 1957 - 22.3. 1968) * 10.12. 1904 - + 28.1. 1975
Vyučil se strojním zámečníkem. Vstoupil do komunistické strany, ale za první republiky nedosáhl vysoké stranické funkce. I on byl za okupace zatčen a fašisty vězněn, a to v koncentračním táboře Mauthausen. V r. 1945 se stal členem předsednictva KSČ a v r. 1953 dosáhl funkce jejího prvního tajemníka. Novotný nesl zodpovědnost za další politické procesy, jejichž oběťmi se staly skupiny Slánského a Husákova. Po smrti Zápotockého roku 1957 se ocitl v čele centralisticky řízeného státu, který postrádal dostatek vedoucích odborníků. A. Novotný se nikterak netajil svým záporným postojem ke Slovákům. V r. 1960 sice Národní shromáždění z jeho popudu přijalo novou ústavu vyhlašující socialismus, ale velké ekonomické problémy se tím v Československé socialistické republice nevyřešily. Prezident a zároveň první tajemník ÚV KSČ se stával stále více terčem kritiky, kterou vedli liberálnější čeští komunisté a Slováci. 22. března již v uvolněné atmosféře obrodného procesu r. 1968 byl veřejným míněním přinucen k odstoupení z prezidentského úřadu.

Československá socialistická republika

Ludvík Svoboda (30.4. 1968 - 29.5. 1975) * 25.11. 1895 - + 20.9. 1979
Za první světové války působil jako legionář. Později učil ve vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Po okupaci fašistickým Německem byl nejprve členem domácí odbojové organizace Obrana národa, ale po vypuknutí války emigroval do Sovětského svazu. Zde byl internován, později vstoupil do československé vojenské jednotky a stal se jejím velitelem. Armádní generál Svoboda působil v letech 1945 - 1950 jako ministr národní obrany. Později i on pocítil na své osobě komunistickou perzekuci, když musel vykonávat povolání, které neodpovídalo jeho postavení, vzdělání a zkušenostem. V období "Pražského jara 68" byl zvolen prezidentem (30.3. 1968). Po necelých pěti měsících však přišla sovětská okupace a prezident se ocitl ve velmi složité situaci. Odmítl jmenovat vládu, kterou mezitím připravili členové UV KSČ spolu s okupanty. Na jednání v Moskvě ještě prosadil propuštění zajatých politiků, ale podpis protokolů znamenal souhlas s vojenskou intervencí armád Varšavské smlouvy. Po dubnovém plénu KSČ v r. 1969 nastal tzv. "proces normalizace", ve kterém se československá vláda podřizovala sovětským příkazům. Z funkce byl odvolán 29. května 1975 na základě změny ústavy.
Gustáv Husák (29.5. 1975 - 10.12. 1989) * 10.1. 1913 - + 18.11. 1991
Byl jediný Slovák, který se stal československým prezidentem. Vystudoval práva a jako člen komunistické strany začal ve 30. letech působit v politice. Za 2. světové války byl členem ilegálního komunistického hnutí, které se soustředilo na přípravu Slovenského národního povstání. Po válce ho stranické funkce dovedly r. 1946 až do čela Sboru pověřenců. Již v r. 1951 byl zatčen, obviněn z buržoazního nacionalismu a v r. 1954 odsouzen k doživotnímu vězení. Na jeho osudu se spolupodíleli Gottwald, Zápotocký i Novotný. Po devíti letech žalářování byl omilostněn a vyšel z vězení, aniž změnil své politické názory. V r. 1968 tento ambiciózní komunista opět vstoupil do politického života. V dubnu 1969 se stal prvním tajemníkem ústředního výboru KSČ místo Alexandra Dubčeka. To již bylo o osudu Československa rozhodnuto a Husák spolehlivě a poslušně plnil rozkazy Moskvy. Když se 29. května 1975 stal G. Husák prezidentem, vypadala na první pohled situace v Československu již konsolidovaná. Období jeho výkonu funkce prezidenta lze charakterizovat jako období hospodářského, kulturního, ale i společenského úpadku Československé republiky. V polovině 80. let došlo ke změně vývoje v Sovětském svazu a to zásadně ovlivnilo i Husákovu politickou kariéru. V prosinci 1987 odstoupil z funkce generálního tajemníka KSČ. Pod tlakem událostí po listopadu 89´ musel jmenovat vládu "národního porozumění" a podat ruku těm, kteří byli v době jeho vlády pronásledováni. Z prezidentského úřadu odstoupil 10. prosince 1989.

Seriál

  1. Panovníci státních celků
  2. Panovníci státních celků
  3. Panovníci státních celků
  4. Panovníci státních celků
  5. Panovníci státních celků
  6. Panovníci státních celků
  7. Panovníci státních celků
  8. Panovníci státních celků
  9. Panovníci státních celků
  10. Panovníci státních celků
  11. Panovníci státních celků
  12. Panovníci státních celků
  13. Panovníci státních celků
  14. Panovníci státních celků
  15. Panovníci státních celků

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔08.01.2004 📕8.218

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago