Panovníci státních celků
Rozpočet valka.cz 2023 : 120.000,- Kč Příjmy k 1.1.2023 : 28.009,- Kč
♡ Chci přispět
♡ Chci přispět
Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české |
||
Přemyslovci - díl 1. |
||
| Bořivoj (? - 888?) | * 852? - + 888? | |
| Ludmila | Spytihněv(875), Vratislav(888) | |
| První historicky známý člen dynastie, odvozující svůj původ od bájného Přemysla. Bořivoj se poprvé proslavil roku 872, kdy bojoval s Franky. Mezi roky 880 až 884 spolu s manželkou přijal křest. Na svém hradišti na Levém Hradci (Praha - východ) vystavěl kostel svatého Klementa, nejstarší kostel v Čechách. Kolem roku 885 přenesl svoji vládu do Prahy. | ||
| Spytihněv I. (894/895?-915) | * 875 - + 915? | |
| Zbavil se závislosti na moravských knížatech, ale v roce 895 se podřídil v bavorském Řezně východofranskému panovníkovi Arnulfovi, když se stal jeho vazalem. | ||
| Vratislav I. (915-921) | * 888 - + 13.2.921 | |
| Drahomíra | Václav (907), Boleslav (915?) | |
| Na pražském hradišti založil kostel sv. Jiří. Jeho předčasná smrt vedla k boji o moc mezi jeho manželkou Drahomírou a matkou Ludmilou. Tento spor končí 15.9. 921 uškrcením Ludmily na hradišti Tetíně. Po delší době pak byla tato prohlášena za svatou. Za vlády Vratislava vrcholí boje mezi křesťany a pohany na našem území. | ||
| Václav (921 - 935) | * 907 - + 28.9.asi 935 | |
| Uklidnil poměry v knížectví. Zavázal se odvádět smluvně poplatek (tzv. daň míru) saskému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi. Vyhnul se tak přímému útoku a své zemi zachoval mír, ale značně si proti sobě pobudil domácí opozici. Dal vystavět kostel na pražském hradišti, který zasvětil sv. Vítu. Dne 28.9. 929 nebo 935(nejasná řeč pramenů neumožňuje bezpečnou dataci) byl cestou na ranní mši v kostele v Boleslavi (Stará Boleslav) zabit svým bratrem Boleslavem a jeho bojovníky. Tři roky po Václavově smrti byly jeho tělesné ostatky přeneseny do Prahy a uloženy v kostele sv. Víta. Brzy po své smrti začal být uznávám jako patron Českého království. | ||
| Boleslav I. Ukrutný (929/935-972) | * 915? - + 15.7.972 | |
| Biagota | Doubravka, Boleslav(935?), Kristián, Mlada | |
| Podstatně rozšířil území přemyslovského státu: připojil Moravu, Krakov a slovanské Pováží. Dal razit první stříbrné mince - denáry. V létech 936 až 950 vedl boj s císařem Otou I. Po obléhání na hradě Boleslavi se zavázal k lennímu svazku. V roce 955 se zúčastnil bitvy na Lechu proti Maďarům | ||
| Boleslav II. Pobožný (972 - 999) | * 935? - + 7.2.999 | |
| Emma | Václav, Boleslav(966), Jaromír, Oldřich(975?) | |
| Území českého státu rozšířil o Krakov a část Ruska sahající až k hornímu Bugu. Zemi politicky sjednotil. V roce 955 nechal vyvraždit Slavníkovce na jejich hradě Libici nad Cidlinou. Po roce 981 v bojích s ruským knížetem Vladimírem Velikým ztrácí východní území. V roce 990 ztratil i Slezsko a časem Krakovsko. Roku 973 zakládá pražské biskupství. Prvním českým biskupem se stal Sas Dětmar. Vedle kláštera sv. Jiří na Pražském hradě byl za Boleslavovy vlády založeny ještě kláštery Břevnov a Ostrov a nejméně dvacet kostelů.Po jeho smrti zemi zasáhla politická krize spojená s bojem o moc mezi Přemyslovci. | ||
Reklama
Seriál
Podobné články
Další články autora
Autor : Jan Flieger / Dav