V období 1.republiky sídlo soudního a politického okresu.
Sčítání lidu v roce 1930: 26 675 obyvatel (z toho 27 osob národnosti cikánské, 8 030 osob národnosti československé, 4 499 osob národnosti maďarské, 508 osob národnosti německé, 53 osob národnosti polské, 6 260 osob národnosti ruské a 5 897 osob národnosti židovské).
Posádka byla ustanovena v lednu 1919.
Jednotky nebo úřady umístněné v posádce: Zemské vojenské velitelství pro Podkarpatskou Rus (říjen 1919 – září 1925), velitelství Dvanácté divise (leden 1920 – leden 1938), velitelství Dvanácté pěší divise (od ledna 1938), velitelství Dvacáté druhé pěší brigády (říjen 1933 – prosinec 1937), velitelství Dvanácté polní dělostřelecké brigády (prosinec 1921 – prosinec 1937), Pěší pluk 36 (od října 1920), Lehký dělostřelecký pluk 12 (leden 1921 – leden 1923), Dělostřelecký pluk 12 (od ledna 1923), Automobilní rota 12 (od února 1921), Letecká povětrnostní stanice 4 (leden 1922 – březen 1928), Zemské vojenské stavební ředitelství v Užhorodu (leden 1920 – září 1925), Vojenská stavební odbočka 12 (září 1925 – prosinec 1936), Divisní nemocnice 12 (březen 1922 – leden 1937), Sborová nemocnice 12 (od ledna 1937), Odbočka vojenské zásobárny Užhorod (únor 1920 – duben 1923), Odbočka divisní zásobárny Užhorod (duben 1923 – leden 1924), Odbočka divisního proviantního skladu Užhorod (leden 1924 – říjen 1933), Divisní proviantní sklad 12 (říjen 1933 – leden 1937), Sborový proviantní sklad 12 (od ledna 1937), Velitelství evidence koňstva 12 (od dubna 1922), Velitelství evidence motorových vozidel v Užhorodu (únor 1921 – leden 1937), Doplňovací okresní velitelství Užhorod (od června 1920), Divisní soud Užhorod (červen 1919 – červen 1933), Brigádní soud Užhorod (od října 1919), Úřad vojenského prokurátora v Užhorodu (květen 1920 – červen 1933), Úřad funkcionáře vojenského prokurátora v Užhorodu (od května 1920).
Pro potřeby branné moci byly ve městě k dispozici Budova vojenských úřadů, Dělostřelecké kasárny, Městské kasárny a Župní kasárny.
