Main Menu
User Menu

SSBN - Lafayette

Lafayette class

     
Název:
Name:
Lafayette
Originální název:
Original Name:
Lafayette
Kategorie:
Category:
raketonosná ponorka s nukleárním pohonem
Přehled vyrobených plavidel:
Summary of Built Boats:
SSBN-616 USS Lafayette
SSBN-617 USS Alexander Hamilton
SSBN-619 USS Andrew Jackson
SSBN-620 USS John Adams
SSBN-622 USS James Monroe
SSBN-623 USS Nathan Hale
SSBN-624 USS Woodrow Wilson
SSBN-625 USS Henry Clay
SSBN-626 USS Daniel Webster


SSBN-627 USS James Madison
SSBN-628 USS Tecumseh
SSBN-629 USS Daniel Boone
SSBN-630 USS John C. Calhoun
SSBN-631 USS Ulysses S. Grant
SSBN-632 USS Von Steuben
SSBN-633 USS Casimir Pulaski
SSBN-634 USS Stonewall Jackson
SSBN-635 USS Sam Rayburn
SSBN-636 USS Nathanael Greene
Posádka:
Crew:
143 1)
13 důstojníků / officiers & 130 poddůstojníků a námořníků / NCO's and seamen
2x ("Zlatá" & "Modrá" / "Gold" & "Blue")
Technické údaje:
Technical Data:
 
Standardní výtlak:
Standard Displacement:
7366 t
Plný výtlak:
Full Load Displacement:
-
Výtlak pod hladinou:
Submerged Displacement:
8382 t
Délka:
Length:
129.54 m
Šířka:
Beam:
10.06 m
Ponor:
Draught:
9.60 m
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
1x tlakovodní jaderný reaktor S5W
2x parní turbína
Výkon:
Power:
11185.5 kW při ? ot/min
Šrouby:
Propellers:
1
Zásoba paliva:
Fuel Load:
- 2)
Výkony:
Performance:
 
Rychlost na hladině:
Surfaced Speed:
37 km/h
Rychlost pod hladinou:
Submerged Speed:
46.3 km/h
Dosah na hladině:
Surfaced Range:
- 4) km při rychlosti 37 km/h
Dosah pod hladinou:
Submerged Range:
- 4) km při rychlosti 46.3 km/h
Maximální hloubka ponoření:
Maximum Depth:
396 m
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
16x vertikální silo
- 16x strategická balistická řízená střela UGM-27B Polaris A-2 nebo UGM-27C Polaris A-3, poté UGM-73A Poseidon C-3 a později UGM-96A Trident I C-4


4x torpédomet ráže 533 mm v přídi
- 12x torpédo Mk-14, Mk-16, Mk-37, Mk-45 ASTOR, Mk-48 anebo řízené střely UUM-44A SUBROC
Vybavení:
Equipment:
Radary
- přehledový-vyhledávací: AN/BPS-11A
- navigační: AN/BPS-15


Sonary
- aktivní: AN/BQS-4
- pasivní: AN/BQR-7
- pasivní vlečné pole: AN/BQR-15
- pasivní: AN/BQR-19
- pasivní: AN/BQR-21


Ostatní
- pasivní sledovací systém: AN/WLR-8(V)5
- satelitní komunikační terminál: AN/WSC-3
- systém řízení palby torpéd: Mk.113 Mod.9
- námořní inerciální navigační systém: SINS Mk.2 Mod.4
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
1) alternativní zdroj: 140


2) palivové tyče


4) neomezený
Zdroje:
Sources:
https://www.gdeb.com/ ; https://www.fas.org/ ; https://www.wikipedia.org/ ; https://navysite.de/ ; https://www.globalsecurity.org/ ; https://www.hazegray.org/ ; https://www.military.cz/ ; dále z knižních publikací Jane's Válečné Lodě (ISBN 80-7236-080-9) ; Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) ; Ponorky - Válka pod vlnami (ISBN 978-80-206-0914-4) ; Ponorky současnosti (ISBN 978-80-87087-00-8) ; Moderní ponorky (ISBN 80-7180-291-3)
URL : https://www.valka.cz/SSBN-Lafayette-t40832#274467Verze : 0
MOD
SSBN - LAFAYETTE



Historie
Plavidla třídy Lafayette jsou 2. generace ponorek U.S. Navy nesoucích balistické řízené střely mezikontinentálního doletu, jež utvářely součást jaderné triády po 3 desetiletí. Nová třída byla navrhnuta na počátku 60. let 20. století v loděnicích General Dynamics Electric Boat Division ve státě Connecticut, U.S.A. (ostatně jako všechny novodobé jaderné ponorky) a stavba probíhala v GD Electric Boat, v Mare Island Naval Shipyard (MINS), v Newport News Shipbuilding a v Portsmouth Naval Shipyard (PNS). Přestože stavba prvního plavidla této třídy, USS Lafayette, začala ještě před dokončením první ponorky třídy Ethan Allen, jednalo se o zcela novou koncepci udržující až na výjimky jediný trend ve stavbě raketonosných ponorek (výjimkami jsou sovětská / ruská plavidla Projekt 629, Projekt 629A, Projekt 658, Projekt 658M, Projekt 941 Akula).


Hlavní odlišností ponorek této nové třídy od předešlých tříd George Washington a Ethan Allen byla, mimo modernějšího elektronického vybavení, hlavně velikost šachet pro SLBM (Submarine / Sea-Launched Balistic Missile - balistické řízené střely odpalované z ponorek / moře) a tomu samozřejmě odpovídající velikost trupu. Šachty byly navrženy pro tehdy nově připravované střely Poseidon.
Bylo postaveno 9 ponorek třídy Lafayette a posléze 10 ponorek označovaných jako vylepšená třída Lafayette. Na ně poté navázala třída Benjamin Franklin, která se už velmi výrazně odlišovala svým vnitřním vybavením. Celkově tak vzniklo 19 plavidel, což je dosud nejpočetnější třída SSBN stavěná v U.S.A., a 2. nejpočetnější, která zatím byla postavena (více plavidel bylo postaveno jen v bývalém SSSR a to 34 plavidel Projekt 667A Navaga)


Od 10. plavidla USS James Madison jsou ponorky brány jako modifikovaná třída Lafayette (podobně je tomu i u třídy Los Angeles (688) a vylepšené třídy Los Angeles (688i)), a to z toho důvodu, že byly provedeny určité blíže nespecifikované změny ve vnitřním vybavením, pravděpodobně však nijak zásadního charakteru.
Do služby vstoupily ponorky se střelami UGM-27B Polaris A-2. Ty byly později, od roku 1968 (na plavidle USS James Monroe vůbec poprvé), nahrazeny výkonnější verzí UGM-27C Polaris A-3. Na původně zamýšlené střely nové generace UGM-73A Poseidon C-3 byly přezbrojeny na počátku a v průběhu 70. let 20. století a to poté, co mohly být operačně nasazeny. Posléze, v průběhu 80. let. 20. století, prošlo 7 plavidel modernizací, aby mohly být vybaveny v té době nejmodernějšími střelami UGM-96A Triden I C-4.


S příchodem nové generace ponorek třídy Ohio byla plavidla třídy shledána jako zastaralá. S ohledem na odzbrojovací smlouvy bylo rozhodnuto třídu Lafayette (včetně ponorek vylepšené třídy Lafayette) dále nemodernizovat a takřka po 30 letech, na počátku 90. let 20. století, 17 plavidel vyřadit (zbylé dvě potkal jiný osud). U všech plavidel byl vyjmut reaktor a byly recyklovány (sešrotovány).


Ona 2 plavidla - USS Sam Rayburn a USS Daniel Webster - byla přestavěny na cvičnou platformu MTS (Moored Training Ship), sloužící k výcviku operátorů jaderného reaktoru na ponorkách. Plavidla byla v operační službě ještě v roce 2005.


Samotná třídu Lafayette je v různých publikacích a na internetových stránkách popisována velmi různorodě. To může způsobovat jistou dezorientaci. Pro upřesnění existují 3 hlavní směry pro rozdělení :
- 1) třída Lafayette - samotná třída o 31 plavidlech zahrnující i modifikovanou třídu Lafayette a třídu Benjamin Franklin
- 2) třída Lafayette, modifikovaná třída Lafayette a třída Benjamin Franklin
- 3) třída Lafayette, třída James Madison a třída Benjamin Franklin


Avšak většině zdrojů (viz. níže) se shoduje a staví na bodu č. 2), který je i zde reflektován. Důvody jsou čistě faktické. Plavidla, uváděna jako třída James Madison, tak jsou nazývána jen v jediném zdroji a není jasně upřesněn důvod oddělení od hlavní linie (rozuměj třídy Lafayette).




Popis
Ponorky třídy Lafayette byly ve své době novou generací ponorek. Držely se stejného konceptu, který se stal celosvětovým standardem. Tím je umístění šachet s řízenými střelami do mírně zvýšeného prostoru za věží.
Trup je výrazně protáhlého kapkovitého tvaru. Stejně jako mnoho ponorek nosících SLBM i tato třída má na vrchu trupu tzv. hrb (onen zvýšený prostor za věží). Na rozdíl od předcházejících tříd George Washington a Ethan Allen je "hrb" na ponorkách Lafayette málo výrazný a čelní přechod je plně zapuštěn do kapkovitého trupu. Zadní přechod do trupu ponorky je s mírným "zubem".


Velitelská věž hydrodynamického kapkovitého průřezu je výrazná, nesoucí hloubková kormidla a poměrně vysoká (+/- 6-8 metrů). Na zádi plavidla jsou konvenční směrová kormidla ve tvaru +, s velkým vrchním svislým kormidlem.


Plavidlo SSBN-626 bylo vybaveno zvláštní specifickou nástavbou na přídi trupu v podobě malé věže z hloubkovými kormidly. Současně s tím bylo pravděpodobně vybaveno i příďovým sonarem s proměnlivou hloubkou ponoru, který byl s úspěchem testován a užíván, ale nakonec se nerozšířil.


Prostory pro posádku jsou plně klimatizovány a tvoří ji 143 příslušníků U.S. Navy (dle jiného zdroje jen 140). Z toho je 13 důstojníků a zbylých 130 mužů tvoří řadoví námořníci a poddůstojníci. Pro každou ponorku existovaly ve skutečnosti 2 kompletní posádky, tzv. "Zlatá" a "Modrá". To umožňovalo maximální využití času ponorky a přitom mít neustále čerstvou posádku (ponorka zbytečně nekotví u břehu, zatímco posádka odpočívá). Tato koncepce se stala standardem a je využívána dodnes.


Pohon pod i na hladině zajišťuje tlakovodní jaderný reaktor s nuceným oběhem S5W (vyvinutý a vyráběný korporací Westinghouse) společně se 2 parními turbínami o celkovém výkonu 15.000 koňských sil (přibližně 11.185 kW). Tato osvědčená pohonná jednotka byla s úspěchem použita u více jak 6 tříd a u několika dalších nezařazených ponorek. Ponorka má jednu lodní hřídel (v ose plavidla) zakončenou lodním šroubem. Plavidla jsou vybavena pomocným dieselelektrickým agregátem, který může za pomocí dýchací trubice (šnorchlu) krátkodobě nouzově ponorku pohánět.


Elektronické vybavení třídy Lafayette zahrnuje hladinový-vyhledávací radar AN/BPS-11A a navigační radar AN/BPS-15. Plavidla jsou vybavena pestrým sonarovým vybavením, skládajícím se z trupového aktivního sonaru AN/BQS-4, z trupového pasivního sonarového pole AN/BQR-7 (se třemi 15 metrovými hydrofony), antikolizního pasivního sonaru AN/BQR-19, pasivního sonaru AN/BQR-21 DIMUS (což je vylepšený sonar AN/BQR-2) a vlečného sonarového pole AN/BQR-15 (AN/BQQ-9). Systém řízení palby torpéd je typ Mk.113 Mod.9. Bojový operační systém nebyl zjištěn. Ponorky využivají satelitní spojení AN/WSC-3 a ponorkový inerciální navigační systém SINS Mk.2 Mod.4 (Submarine / Ship Inercial Navigation Systems). Vybaveny jsou i pasivním přijímačem AN/WLR-8(V)5 pro vedení elektronického boje a průzkum. Jako u každé jiné ponorky, je i tato třída vybavena periskopy.


Hlavní výzbrojí ponorek třídy Benjamin Franklin jsou balistické řízené střely mezikontinentálního doletu odpalované z ponorek (SLBM - Submarine / Sea-Launched Balistic Missile). Přestože na počátku byla plavidla vybavena střelami UGM-27B Polaris A-2 a později výkonnější variantou UGM-27C Polaris A-3, od začátku byla projektována pro střely nové generace UGM-73A Poseidon C-3, které byly nasazeny v okamžiku jejich operační způsobilosti. U minimálně 5 plavidel, USS Woodrow Wilson, USS James Madison, USS John C. Calhoun, USS Casimir Pulaski a USS Stonewall Jackson, bylo rozhodnuto, že budou přezbrojeny na modernější, výkonnější a spolehlivější střely UGM-96A Trident C-4.


Samozřejmostí je vybavení ponorek torpédomety. Ty jsou umístěny v přídi v počtu 4 kusů ve standardní ráži 533 mm. Zásoba byla 12 kusů torpéd Mk-14 / Mk-16 nebo Mk-37 anebo Mk-45 ASTOR (torpédo s nukleární hlavicí) anebo později i Mk-48 (popřípadě jejich kombinace). Ve výzbroji byly i protiponorkové řízené střely UUM-44A SUBROC. Není známo zda plavidla nesla protilodní nebo protizemní řízené střely (vyjma výše uvedených střel). Mohla však nosit a i klást miny (jako většina ponorek).




Informace, jakož i níže uvedené obrázky byly (jsou) čerpány z internetových stránek - https://www.gdeb.com/ ; https://www.fas.org/ ; https://www.wikipedia.org/ ; https://navysite.de/ ; https://www.globalsecurity.org/ ; https://www.hazegray.org/ ; https://www.military.cz/ ; dále z knižních publikací Jane's Válečné Lodě (ISBN 80-7236-080-9) ; Válečné Lodě Současnosti (ISBN 80-86215-81-4) ; Ponorky - Válka pod vlnami (ISBN 978-80-206-0914-4) ; Ponorky současnosti (ISBN 978-80-87087-00-8) ; Moderní ponorky (ISBN 80-7180-291-3)
URL : https://www.valka.cz/SSBN-Lafayette-t40832#274468Verze : 0
MOD
Ponorky třídy Lafayette


zdroj: viz výše
URL : https://www.valka.cz/SSBN-Lafayette-t40832#274469Verze : 0
MOD