Prchala, Lev

Armádny generál Lev Prchala- ministr autonomní vlády Podkarpatské Rusi


(1892 - 1963)




- narodený 23.3.1892.


- 1902-1911 vyštudoval gymnázium vo Frýdku.


- 1911-1914 štyri semsetre nemeckej právnickej fakulty vo Viedni.


- 1912-1913 frekventant školy pre dôstojníkov pechoty v zálohe v Terste.


- ako jednoročný dobrovoľník nastúpil k 32.pešiemu pluku.


- v rámci mobilizácie nastúpil 1.4.1914 k 13.pešiemu pluku.


- 1.6.1914-12.3.1915 veliteľ čaty na ruskom bojisku. Ranený, daný do nemocničného ošetrenia.


- 12.8.1915-1.6.1916 veliteľ guľometnej roty na ruskom bojisku.


- 19.6.1916-15.6.1917 v ruskom zajatí.


- 6.8.-15.9.1917 v dôstojníckom kurze v Borispoli.


- zaradený k 8.československému streleckému pluku (funkcia veliteľa guľometného oddielu).


- veliteľ IV.práporu 8.streleckého pluku vo Vladivostoku.


- veliteľ 8.pluku.


- veliteľ uralského a bengenského frontu.


- 1.2.1919-15.10.1919 veliteľ 3.československej divízie.


- 1919-13.8.1920 zvláštny delegát vrchného veliteľstva spojeneckých vojsk na Sibíri.


- 14.8.1920 sa vrátil do vlasti.


- 23.9.1920-1.11.1921 dočasne pridelený k československému vyslanectvu v Paríži.


- 1921-1923 poslucháč Vysokej školy vojenskej v Paríži.


- 1923-1925 veliteľ 1. horskej brigády v Ružomberku.


- 1925-1931 veliteľ 12.divízie v Užgorode.


- 1931-1933 dočasný podnáčelník hlavného štábu v Prahe.


- 1933-1938 veliteľ 3.armády.


- 16.12.1938-14.3.1939 veliteľ ZVV v Košiciach.


- 24.5.1939 prekročil hranice do Poľska, kde pôsobil v poľskom legióne až do 17.9.1939.


- 27.10.1939 pricestoval do Francúzska a 25.6.1940 do Veľkej Británie.


- pre nezhody s predstaviteľmi československej exilovej vlády sa vzdal účasti v zahraničnom odboji.


- 10.7.1945 mu bola odňatá hodnosť armádneho generála.


- zomrel 11.6.1963 v exile.


Zdroj : Jiří Fidler – Generálové legionáři, Brno 1999

Dovolím si tento příspěvek doplnit několika vzpomínkami syna gen. L. Prchaly, jak jsem jej od něj slyšel konce 90tých let v Praze na Král. Vinohradech. Bohužel jsem ještě nebyl s to je utřídit do kloudnější podoby; alespoň takhle bude v této formě (prozatím) zaznamenáno něco. Snad tím příliš nenaruším koncepci tohoto vlákna fora.
(pozn. Prchala ml. se narodil v r. 1919 v ešelonu u Bajkalského jezera.)
Gen. Lev Prchala r. 1938 v době vrcholící mnichovské krize na Hradě u pres. rep. Beneše s generálskou deputací lobbovali proti přijetí dohody. Údajně měl L. Prchala Benešovi vyhrožovat zastřelením (a mířit na něj pistolí).
Odchod v r. 1939 do Polska probíhal tak, že Prchalova rodina po vyhlášení t.zv. Protektorátu se vrátila do Čech (Prchala dlel někdejší na Podkarpatské Rusi co by voj. velitel a zároveň úředseda zemské samosprávné vlády a její několikanásobný ministr). (M.j. vydal rozkaz k obraně čs. území proti vpádu branných sil Maďarského království.) Pod záminkou návštěvy příbuzných odcestovali v měsíci květnu r. 1939 na Slovensko, odkud gen. Prchala oficielně překročil hranici do Polska (měl pas), zatímco zbytek rodiny přešel Karpaty (pí. Prchalová tam prý nechala kožich - uvádím jen co by humornou historku.)
Po zhroucení Polska (organisoval legiony český a slov.) do Fr. a Brit. Neshody s Benešem, bez velitelského zařazení. S agrárníkem Osuským (býv. čs. vyslanec v Paříži) zakládají Národní výbor, oposiční protibenešovské pravicově orientované londýnské "odbojové centrum". (Gen. tajemník Bertl; rozešli se s Prchalou, když ten se po válce začal paktovat se sudetoněm. spolky odsunutých býv. čs. občanů.) Beneš mu zakázal voj. misi do lat. Ameriky, ač jej vyřadil z branného odboje. Po válce se již nevrátil do ČSR a vedl Národní výbor až do své smrti (v Londýně působila po válce až do r. 1990 rovněž polská "exilová vláda" v návaznosti na exil. vládu gen. Sikorského; arci nikým neuznaná). Po té jej vedl jeho syn. Po zbavení gen. hodnosti se soudil v Britannii s čs. státem, soud vyhrál (t.z.n. podle rozsudku byl zbaven hodnosti neplatně) a ČSR mu do smrti vyplácela generálskou rentu.
Prchala ml. bojoval u Tobruku (Beneš jej odmítl vyznamenat), 1945 návrat do Prahy, následně nová emigrace (informován kamarádem, že je sledován kontrarozvědkou). Poté stávkokazem a agentem proti komunistům v Belgii; působil v českém rozhlasovém vysílání z Frankova Španělska (dohoda s Brit., BBC nemohla být z důvodů polit. tak radikální, jako Španělé); v Argentině za Peróna, poté v Chile. Zemřel v Praze, marně se snažíc o otcovu rehabilitaci, v poměrné nepřízni někt. historiků a politiků. Jedna jeho dcera provdána za brit. vojenského pilota.
K oběma několik článků v Historii a vojenství.

Telegram předsedy podkarpatoruské vlády Vološina a min. Revaye zahr. ministru Chvalkovskému ze 20.1.1939 - Chust:


Na pozvání k schůzi ministerské rady sdělujeme toto:


Ústava Podkarpatské Rusi byla hrubě porušena, protože za třetího ministra Podkarpatské Rusi jmenována byla osoba české národnosti (pozn. aut. - L.Prchala), bez zemské příslušnosti, bez souhlasu předsedy vlády Podkarpatské Rusi a proti našemu protestu.
Dokud nebude zjednána náprava, na znamení protestu země a ukrajinského lidu členové vlády odmítají účast na schůzích ministerské rady v Praze.
O tom uvědomujeme všechny pány ministry.


Dr. Vološin
předseda vlády


Revay
ministr