Fučík, Július

Július FUČÍK


Narodený v rodine sústružníka a divadelného ochotníka získava krstné meno po svojom strýkovi Júliusovi Fučíkovi, ktorý je populárnym vojenským kapelníkom a skladateľom. Detstvo prežíva čiastočne v Prahe a čiastočne v Plzni, kam sa jeho rodina sťahuje v roku 1913. V Plzni aj vyštuduje reálne gymnázium, po absolvovaní ktorého sa v roku 1921 stáva externým poslucháčom filozofickej fakulty UK v Prahe. Toho istého roku sa stáva členom Komunistickej strany Československa a súčasne začína publikovať svoje články v ľavicovej a komunistickej tlači (Tvorba, Avantgarda). Počas dvadsiatych a tridsiatych rokov 20. storočia sa ako novinár zúčastňuje viacerých robotníckych demonštrácií a štrajkov a podniká aj dve cesty, resp. študijné pobyty do Sovietskeho zväzu, ktorý potom vo svojich reportážach zobrazuje značne tendenčne - propagujúc stalinský režim. Najznámejšími z jeho reportážnych kníh sú "V zemi, kde zítra již znamená včera" a "V zemi milované" (vydaná posmrtne v roku 1949). V súlade so závermi "charkovského zjazdu" sovietskych spisovateľov sa stal nekompromisným presadzovateľom tzv. tvorivej metódy socialistického realizmu.

V rokoch 1928-1938 je šéfredaktorom viacerých periodík - "Rudý večerník", "Kmen" a iných. V roku 1929 sa stáva redaktorom Rudého práva a Haló novin.

Po nacistickej okupácii Československa sa spočiatku skrýva u svojich rodičov v Chotiměři u Domažlic, neskôr však odchádza do Prahy, píše literárne štúdie a eseje (Božena Němcová bojující a iné) a riadi vydávanie ilegálnych komunistických tlačovín. V rokoch 1941- 1942 je členom II. ilegálneho ÚV KSČ, je tiež jedným z organizátorov Národného revolučného výboru inteligencie. Dňa 24.4. 1942 je zatknutý gestapom a postupne väznený najskôr na Pankráci, potom v Budyšíně a nakoniec vo väznici v Berlíne-Plötzensee.

Počas väznenia na Pankráci vzniká aj jeho svetoznáma autobiografická próza "Reportáž psaná na oprátce", vydaná posmrtne v roku 1945 jeho manželkou Gustou Fučíkovou, ktorá bola tiež väznená v koncentračných táboroch. Kniha vzniká za mimoriadnych podmienok - je písaná po častiach, medzi výsluchmi a v neistote, pričom von z väznice je vynášaná na motákoch dozorcom Kolínským. Jej vydanie je však ideologicky upravené komunistickým režimom, keď je vypustená záverečná pasáž, v ktorej Fučík priznáva, že podľahol neľudskému mučeniu a prehovoril, pričom však zdôrazňuje, že svojim priznaním Nemcom prezradil len to, čo už vedeli a nikomu ním neublížil.

V máji/květnu 1943 je odvlečený do Nemecka a 25.8. 1943 odsúdený na trest smrti. Popravený je v noci zo 7. na 8.9. 1943 spoločne s ďalšími 185 nacistami prenasledovanými, vo väznici v Berlíne-Plötzensee.

cs.wikipedia.org
www.rozhlas.cz

V celé historii Fučíkova zatčení je několik zvláštních momentů, jednak jeho procházka s komisařem Bőhmem po Praze, dále to co vlastně prozradil (to mu jistě nelze zazlívat) a jak věděl co už Němci znají (nevěděl - domníval se a ne vždy správně - pozn. kapa), dále pak jeho úmrtí (zde jsou myslím dost nejasnosti a po roce 1989 to bylo několikrát zpochybněno, jako nejisté, jde o datum vydané hned po válce a může být zmanipulované zároveň s textem "reportáže"). To že se po válce stal právě Fučík oficiálním hrdinou komunistů bylo dáno především tím že už před válkou byl poměrně známý jako novinář (neznámý hrdina se prostě hůř uvádí) z toho důvodu byly i texty jeho poslední knihy upraveny a originály nebyly přístupné, přesto že byly uloženy oficiálně v památníku národního písemnictví (Reálně je měla Gusta Fučíková). Po roce 1989 zájemm o Fučíka nakrátko vzplál, ale nebyl dlouhodobý a krom nedůvěryhodných zpráv o jeho smrti kdesi v jižní Americe (Paraguai) a vydání plné verze knihy se celkem rychle na vše zapomělo. Určitě ho lze hodnotit jako schopného žurnalistu, ovšem s tím že své schopnosti dal cele do služeb bolševismu a jeho knihy o SSSR jsou jednoznačně lživé (v době kdy zde umírali statisíce lidí hladem a v lágrech jej opěvuje jako něco úžasného).


(Navíc Julius Fučík byl dosti inteligentní člověk a je velice nepravděpodobné, že by nedokázal postřehnout reálný stav věcí - pravděpodobně tedy skutečnost zkresloval záměrně - pozn kapa).

Diskuze která se rozběhla o osobě Fučíka je zde