Main Menu
User Menu

Monroe, James

     
Příjmení:
Surname:
James
Jméno:
Given Name:
Monroe
Jméno v originále:
Original Name:
James Monroe
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
Major (Army) / Plukovník (Militia)
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
?
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
?
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
28.04.1758 Monroe Hall, Colony of Virginia /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
04.07.1831 New York
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
5. prezident USA
8. ministr války USA
7. ministr zahraničí USA
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Monroe
URL : https://www.valka.cz/Monroe-James-t22806#580393Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
James
Jméno:
Given Name:
Monroe
Jméno v originále:
Original Name:
James Monroe
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR Major (US Army)
DD.MM.RRRR plukovník (Militia)
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
27.09.1814-02.03.1815 Velitel : Ministerstvo války

Ručně vyplněné položky:
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Monroe
URL : https://www.valka.cz/Monroe-James-t22806#580916Verze : 0
MOD
Narodil se 28. dubna 1758 ve Westmorelandu ve Virginii. Rodiče byli bohatí plantážníci a poslali syna studovat na univerzitu ve Williamburgu. Zde Jamese zastihla válka za nezávislost, neváhal a vstoupil do Kontinentální armády George Washingtona. Zúčastnil se bojů v letech 1776 - 78, v bitvě u Trentonu byl raněn a dotáhl to až na majora. Od roku 1780 pak byl vojenským pověřencem guvernéra Thomase Jeffersona. V letech 1786 - 90 dokončil studia práv, aby pak pracoval jako advokát ve Fredericksburgu. Během té doby byl zvolen do virginské sněmovny a stal se delegátem Kontinentálního kongresu. Roku 1786 se oženil s dcerou bývalého britského důstojníka Elizabeth Kortighovou z New Yorku, která mu dala dvě dcery.


Do vysoké politiky pronikl James Monroe roku 1790, kdy se stal senátorem. V letech 1794 - 96 byl americkým vyslancem ve Francii, ale jeho nadšení pro francouzskou revoluci, navzdory oficiální neutralitě Spojených států, vedlo nakonec k jeho odvolání. Znovu se do Francie vrátil v roce 1803, kdy byl členem delegace, jednající o koupi Louisiany. Při této příležitosti jednal osobně i s Napoleonem. V následujících letech až do roku 1807 pak působil jako vyslanec v Londýně.


Po svém návratu do Spojených států se ucházel o prezidentský úřad, ale nakonec byl poražen nominací Jamese Madisona. Toho pak podporoval a v letech 1811 - 17 byl členem jeho administrativy jako státní tajemník. Podpořil prezidentovo rozhodnutí vyhlásit válku Anglii v roce 1812 a Madison na oplátku podpořil jeho nominaci na prezidentského kandidáta v roce 1816.



Volby vyhrál jednoznačně a 4. března 1817 se stal 5. prezidentem Spojených států. Za náplň svého úřadu si Monroe vytkl posílení národní jednoty a ukončení stranických sporů. Federalisté, jeho jediní oponenti, prošli těžkou krizí a prakticky zmizeli z politické scény, takže sen Monroa o politické jednotě země se stal realitou. To se projevilo hned v následujících volbách v roce 1820, kdy Monroe proti sobě neměl ani spolukandidáta, ani protivníka. Nic na tom nezměnila ani hospodářská a finanční krize, jež otřásla Spojenými státy v letech 1819 - 21.


Zahraniční politika prezidenta Jamese Monroa se orientovala na pomoc osvobozeneckému hnutí latinskoamerických národů proti španělské nadvládě. Poté co americký generál Andrew Jackson v roce 1818 zvítězil nad Seminoly, odkoupily Spojené státy od Španělska Floridu, kde měli tito Indiáni svoji základnu. V roce 1822 došlo k uznání nezávislosti Argentiny, Kolumbie, Chile, Peru a Mexika. O rok později pak Monroeova vláda oficiálně deklarovala zásady své zahraniční politiky, namířené proti principům Svaté aliance. Tato tzv. "monroeova doktrína" obsahovala následující body:


1. Politický systém v Evropě se zásadně liší od amerického systému. USA budou proto považovat každý pokus evropských mocností o rozšíření svého systému na kteroukoliv část západní polokoule za ohrožení míru a národní bezpečnosti.


2. Toto se nevztahuje na stávající kolonie evropských mocností. Avšak snaha o utlačování či kontrolu zemí nedávno osvobozených, se kterými USA uzavřely diplomatické styky, bude chápáno jako nepřátelský postoj vůči samotným Spojeným státům.


3. USA se zavazují nevměšovat se do evropských záležitostí a uznávat legitimitu tamních vlád a s nimi též udržovat dobré styky.


Tato doktrína, ve své době prakticky bezvýznamná, se stala základem imperialistické politiky USA na počátku 20. století ve vztahu k zemím Střední a Jižní Ameriky. Tehdejší rozdílnost zájmů USA a Velké Británie znemožnila společný postup obou zemí proti mezinárodnímu obchodu s otroky. Anglo-americká konvence z roku 1824 sice hovořila o tomto obchodu jako o pirátství a zločinu, ale v Senátu se ho nepodařilo ratifikovat pro odpor plantážníků. Na postoji k otroctví nakonec skončilo i období politické a národní jednoty.


Po skončení svého funkčního období odešel Monroe s manželkou na statek ve Virginii a po smrti své ženy roku 1830 odešel ke své dceři do New Yorku, kde 4. července 1831 zemřel. V roce 1858 byly ostatky posledního amerického prezidenta, který se osobně zúčastnil války za nezávislost, převezeny do Richmondu, hlavního města Virginie.
URL : https://www.valka.cz/Monroe-James-t22806#101311Verze : 0