Main Menu
User Menu

Soběslav II.

Sobeslav II / Soběslav II.

     
Příjmení:
Surname:
-
Jméno:
Given Name:
Soběslav II.
Jméno v originále:
Original Name:
Soběslav II.
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
-
Hodnost:
Rank:
-
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
kníže
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.RRRR
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
29.01.1180
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
český kníže
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sob%C4%9Bslav_II.
URL : https://www.valka.cz/Sobeslav-II-t21738#82896Verze : 0
MOD
Soběslav II.


žil:asi 1128-29.1.1180, kdesi v cizině
vládl:1173-1178


Soběslav II., zvaný též "selský kníže", neměl jednoduchý život. Podle všeho druhorozený syn Soběslava I. a Adleyty Uherské (pozor, tuto Adleytu neplést s jinou českou kněžnou téhož jména, manželkou Vratislava II.) se již od mládí obklopoval neurozenými lidmi (to mu ostatně vyneslo i nepříliš lichotivou přezdívku "selský kníže").


Již jako dvanáctiletý musel po smrti svého otce opustit Čechy, neboť se nepodařilo prosadit na knížecí stolec Vladislava, prvorozeného syna zesnulého knížete. Místo něj nastoupil vládu v Čechách jiný Vladislav, druhý kníže toho jména na českém knížecím stolci a prvorozený syn Vladislava I..


Soběslav se uchyluje do Německa, odkud se vrací roku 1148 v pokusu uchvátit moc, zatímco Vladislav II. je mimo zemi. Útok se ale nezdaří, Soběslav je zajat a držen na hradě Přimda. Roku 1150 se mu zadaří uprchnout a opět se uchýlí pod ochranu německého panovníka, kterým není nikdo jiný než Fridrich I. Barbarossa. Roku 1161 se Soběslav vypraví pro změnu na Moravu, kde se útokem snaží získat alespoň olomoucké údělné knížectví. Je však opět zajat a znovu uvězněn na Přimdě, kde je pak držen následujících 12 let.


Knížecího stolce se však Soběslav nakonec přecejen dočkal. V roce 1172 totiž abdikuje v té době už král Vladislav I. (jako kníže Vladislav II.), ve snaze zajistit nástupnictví svému prvorozenému synu Bedřichovi.


Tato konstelace se ale nelíbí Barbarossovi, který pozve novopečeného českého knížete k sobě a tam překvapenému Bedřichovi oznámí, že jeho nástup neuznává a dává Čechy v léno Oldřichovi, třetímu synu Soběslava I.. Ten léno okamžitě postupuje svému staršímu bratru, toho času stále ještě vězněnému na Přimdě. Odtamtud je Soběslav propuštěn až na zákrok císaře a je uveden na knížecí stolec.


O samotné vládě Soběslava II. není mnoho známo, s výjimkou toho, že se ještě více rozšířila jeho přezdívka "selský kníže". Příčinou toho bylo, že kníže se proti zpupným šlechticům rád opíral o nezávislé rolnické vrstvy. Je také známo, že Soběslav byl zatažen do sporu Barbarossy s papežem.


Knížecí stolec se pod Soběslavem začíná povážlivě kymácet v roce 1176, kdy ctižádostivý kníže vtrhne do Rakous. Odpověď z Říma je jednoznačná- na Soběslava je uvalena klatba. Pro už tak vratkou pozici knížete je absolutním koncem, když Barbarossa, ve snaze usmířit si papeže, zbavuje Soběslava vlády a do knížecího úřadu dosazuje Bedřicha, kterého sám před pěti lety sesadil.


Soběslav se ale nemíní vzdát bez boje- Bedřichovo vojsko, táhnoucí do Čech napadne a porazí stále ještě roku 1178 u Loděnice. Roku 1179 je už ale poražen u Prahy vojskem Bedřicha posíleným o vojsko moravského údělného knížete [url]Konráda III. Oty[/url] (budoucího českého knížete Konráda II. Oty).


Poražený Soběslav prchá kamsi do ciziny, kde brzy nato umírá. Později jsou jeho ostatky převezeny do Prahy a pohřbeny na Vyšehradě.


Soběslav byl ženatý s Eliškou, dcerou Měška III. Starého, ale nezanechal žádné potomky.
URL : https://www.valka.cz/Sobeslav-II-t21738#157699Verze : 0
Selským knížetem byl (podle mě spíš obrozeneckými dějepisci) zván Soběslav proto, že se neopíral o velmože, ale o mizející vrstvu tzv. svobodných sedláků, pozůstatku starého slovanského zřízení (mezi ně měl tuším patřit i mýtický Přemysl Oráč). Tato skupina se ale neustále zmenšovala, až se nakonec přeměnila v nižší šlechtu (ta štastnější troška), případně doplnila řady nevolníků.


Dva vpády do Rakous byly spůsobeny Soběslavovými spory s rakouskými vévody, jejichž lidé začali kolonizovat pohraniční části českého knížectví. Hlavně pronikali na Vitorazsko, a hrozilo tak jeho odtržení od země. Přes dílčí úspěchy se Soběslavovi nepodařilo tento problém vyřešit, konec sporům byl až za vlády Soběslavova nástupce Bedřicha po zákroku císaře. Klatbu způsobilo hlavně nevybíravé chování českých vojáků, kteří bez ostychu rabovali a vypalovali i kostely (patrně ve větším množství, než bylo v té době běžné).


I Soběslav se nevyhnul obvyklým sporům s moravskými leníky, několik jis sesadil, ale s nejmocnejším z nich, Konrádem Otou Znojemským, se již před svým svržením "vyrovnat" nestihl.
URL : https://www.valka.cz/Sobeslav-II-t21738#160716Verze : 0
MOD