Pražský Hrad

Od nejstaršího hradiště k prvním Přemyslovcům


Pravěk


Osídlení hradiště je doloženo již v pravěku, a to v pozdní době kamenné kulturou řivnáčskou a později v mladší době bronzové kulturou knovízskou. Avšak následující úpravy terénu nám za současného stavu poznání nedovolují určit, zda se zde nacházelo opevněné místo (hradiště) či ne. Avšak je nutno vzít v potaz ten fakt, že ze tří stran bylo hradiště velmi obtížně přístupné.


Raný středověk


Jen ojedinělé archeologické nálezy svědčí o nějaké, blíže neurčitelné lidské činnosti již v 8. století. Prokazatelně opevněn byl hrad však teprve v průběhu 1. poloviny století 9. V této době byly vybudovány ve střední části a ve východním závěru hradčanské ostrožny dva příkopy, které si byly velmi podobné. Tím byla vydělena větší část areálu hradiště. Lépe poznanou situaci máme u západního příkopu, který dosahoval šířky asi 4 m a hlubky 1,4 až 2 m. U příkopu na východě se soudí, že mohl být částečně přirozeného původu. Opevnění pak bylo pravděpodobně doplněno palisádou, avšak k tomu nemáme nepopřitelné důkazy. Západně od příkopu byl v 80. letech 9. století vystaven kostel Panny Marie, ten dal vystavět dle Kristiánovy legendy na pokyn knížete Bořivoje I., který tak učinil jako projev díků za navrácení moci v Čechách, kterou na čas ztratil po protikřesťanském povstání. To že kostel skutečně existoval doložil archeologický výzkum v roce 1950 pod vedením Ivana Borkovského. Z hlediska současné situace Hradu, se kostel nachází při západní části druhého hradního nádvoří. Toto období je zároveň i doložením užívání Hradu prvními historicky doloženými Přemyslovci. Nicméně se soudí, že natrvalo se zde usadili až za vlády Spytihněva I. Důvodů pro to mohlo být několik, rozhodně šlo o dobře situovanou lokalitu uprostřed rodícího se Českého státu, dále je nutno vzít v potaz rozvoj osídlení v prostoru Malé Strany. Dalším významným důvodem, byť opírající se jen o hypotézu, by byla existence kamenného stolce, který měl sloužit při nástupu knížete Čechů na trůn. Tento kamenný trůn však máme doložen až roku 1035.


Již výše zmíněný kníže Spytihněv I. dal nejspíš Hrad poprvé opevnit skutečnou hradbou dřevohlinité roštové konstrukce s čelní kamennou plentou z nasucho kladených opukových kamenů mocnou do 100 cm. Bylo zjištěno, že v líci se nachází otvory po dřevěné výstuži, která prostupovala celou její šíří a propojovala ji s vlastní dřevohlinitou konstrukcí hradby. Zadní, vnitřní strana hradby byla nejspíš s horizontálně umístěných břeven, která byla zapřena kůly zapuštěnými kolmo do země. Tato stavba byla realizována přibližně v prvních dvou desetiletích 10. století. Hradba byla široká kolem 6 až 7 m a předpokládá se, že byla vysoká kolem 8 m. Svým obvodem vymezovala vlastní hradní akropoli. Tento prostor by se dnes dal vymezit plochou dnešního III. hradního nádvoří, Jiřského náměstí a prostor směrem na východ dále od něj až k místu, kde dnes stojí Černá věž. V prostoru kde mezi dnešním II. a III. hradním nádvořím hradba příčně přetínala hradní ostrožnu, byla doplněna o příkop z vnější strany. Západně bylo situováno menší předhradí, na prostoru dnešních nadvoří I., II. a IV. Zatímco archeologické výzkumy prokázaly opevnění na více místech akropole, opevnění předhradí je spíše předpokládano. Plocha opevněného prostoru dosáhla přibližně 5 až 6 ha. Toto opevnění, přes řadu oprav vydrželo až do roku 1135, kdy jej nahradila zděná románská hradba. Zásadní oprava byla zachycena jen na úseku opevnění na severním svahem, kde byla stávající konstrukce nahrazena 650 cm širokou hradbou z nasucho kladených kamenů. Nicméně sama zástavba Hradu doznala řady změn. Nejstarší zjištěné stavby obytného i hospodářského charakteru, a to včetně i knížecího sídla byla dřevěné konstrukce. Jedinou zděnou architekturou z kamene byly kostely. Ke kostelu Panny Marie přibyl za vlády Vratislava I. kostel sv. Jiří a kníže Václav dal vystavět rotundu sv. Víta. Nejspíš ke sklonku vlády dal Boleslav I. u kostela sv. Jiří vybudovat nejstarší ženský klášter u nás vůbec. V kostele sv. Jiří probíhaly pohřby Přemyslovců, naproti tomu rotunda sv. Víta se stala roku 973 biskupským chrámem. Rotunda byl z větší části zbořena v 60. letech 11. století, jelikož zde dal Spytihněv II. vystavět baziliku v románském stylu, ta zde vydržela až do výstavby katedrály sv. Víta. Vzniklo sídlo knížete patrně na jižní hraně ostrohu. Původně dřevěné biskupské sídlo bylo nahrazeno kamennou zděnou stavbou v průběhu 1. poloviny 11. století.


Rovněž se rozvíjelo podhradí v prostoru dnešní Malé Strany. Archeologickými výzkumy bylo doloženo i její opevnění v podobě dřevohlinité hradby, v oblasti dnešního náměstí. Později bylo toto opevnění radikálně přestavěno při současném zvětšení bráněného areálu.


Na určitou dobu se stal výrazným rivalem Hradu nedaleký hrad Vyšehrad, nacházející se níže po toku Vltavy na jejím druhém břehu.


Zdroje:
Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha. ISBN 80-7277-173-6.