Berija, Lavrentij Pavlovič

Lidový komisař vnitra, generální komisař státní bezpečnosti, maršál Sovětského svazu Lavrentij Pavlovič Berija
Народный комиссар внутренних дел, генеральный комиссар государственной безопасности, маршал Советского Союза Лаврентий Павлович Берия



1899 - 1953



lidový komisař vnitra = funkce, obdoba ministra vnitra
generální komisař státní bezpečnosti = název hodnosti, nejvyšší hodnost v orgánech státní bezpečnosti v té době



Autor : Jiri Fidler


* 29. březen 1899 (Mercheuli)
† 23. prosinec 1953 (Moskva)


Generálská hodnost:
komisař státní bezpečnosti 1. stupně (11. září 1938)
generální komisař státní bezpečnosti (30. leden 1941)
maršál Sovětského svazu (9. červenec 1945)



Zastávané funkce:
první náměstek lidového komisaře vnitřních věcí SSSR (srpen 1938 - listopad 1938)
náčelník Hlavní správy státní bezpečnosti (září 1938 - prosinec 1938)
lidový komisař vnitřních věcí SSSR (listopad 1938 - prosinec 1945)
náměstek předsedy Rady lidových komisařů SSSR (únor 1941 - březen 1946)
člen Státního výboru obrany (červen 1941 - září 1945)
náměstke předsedy Státního výboru obrany (květen 1944 - září 1945)
předseda Státního výboru č. 1 při Radě lidových komisařů SSSR (srpen 1945 - březen 1946)
náměstek předsedy Rady ministrů SSSR (březen 1946 - březen 1953)
první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR (březen 1953 - červen 1953)
ministr vnitřních věcí SSSR (březen 1953 - červen 1953)
předseda Státního výboru č. 1 při Radě ministrů SSSR (březen 1946 - červen 1953)

Narodil se 29. března 1899 ve městě Merkeuli poblíž Suchumi v Abcházii. Po vystudování technické školy v Suchumi vstupuje (roku 1917) do bolševické strany. Následně studuje inženýrství v Baku. V roce 1920 je stává členem politické policie v Gruzii (konkrétně Komise pro odhalování a potlačování kontrarevoluce a sabotáží jinak zvané "čeka"), tam získává první ostruhy pro svou budoucí kariéru bezcitného vraha.

V té době se také sbližuje se svým krajanem Josifem Džugašvilim (Stalinem), pod jeho taktovkou v roce 1924 v Tbilisi umírá asi 5.000 lidí při politických čistkách. Roku 1926 je již šéfem bolševické strany Gruzie, roku 1931 celé Kavkazské oblasti a roku 1934 se stává členem ústředního výboru Všeruské komunistické strany. Již po boku Stalina rozpoutává nekonečnou šňůru represálií a politických čistek, kterým padají za oběť tisíce „nepohodlných“ lidí. Právě on je prodlouženou rukou Stalina, na koho se Stalin špatně podívá, Berija jej okamžitě nechá zlikvidovat.

Roku 1938 se stává náměstkem NKVD v Moskvě, tzv. lidovým komisařem. V té době již nechal povraždit, nebo poslat do pracovních táborů (gulagů) desetitisíce lidí. Právě on stál v pozadí Katyňského masakru, kde byl postříleno několik tisíc polských důstojníků a vojáků. Po válce stál v čele ortelů a soudů nad „zrádci a dezertéry“ a další lidé umírali.

5. března 1953 umírá Stalin a Berija na sebe háže beránčí rouchu, mluví o propouštění, navrhuje hospodářské změny atd. Nový ruský vládce Nikita Chruščov jej však nechá zatknout a 23. prosince 1953 po neveřejném procesu popravit. Po Berijovi nakonec zůstaly jen miliony mrtvých nevinných. Jeho soukromý život byl též odrazem života veřejného. Berija holdoval alkoholu a mladým ženám, jeho flámy se stávaly legendárními.

ru.wikipedia.org

Malý doplněk - onou Světlanou na Drummondově snímku je Světlana Stalina, jedno ze tří dětí Josefa Vissarionoviče Stalina. Obrázky podobné tomuto - dítě význačného sovětského činovníka se "strýčkem" Beriou - patřily k dobrému tónu rudé "věrchušky".

co se týče zálibě Beriji v mladých ženách tak v dokumentu "Berija, stalinova stvůra", dostupným na Youtube (odkaz níže), promlouvá několik žen, které dle jejich slov Berija (Maršál SSSR, šéf NKVD a ministr vnitra SSSR), nechal v jejich adolescentním věku unést, a pod výhřužkami je znásilnil! Muž jenž velel tajné policii a měl chránit občany SSSR před nekalými živly, sám unášel a znásilňoval mladé ženy, které měl chránit!