Adolf Hitler se narodil 20. dubna roku 1889 v Branau na Innu v Rakousku, syn bezvýznamného celního úředníka německého původu a rakouské rolnice. Hitlerovo mládí bylo plné osobních neúspěchů - nedokončíl střední školu a ve dvaceti letech se živil jako dělník a pouliční umělec (jeho nevyplněným snem bylo stát se malířem,). Přespával po parcích a stravující se v chudinských vývařovnách. Neustálé neúspěchy nakonec přivedly Hitlera k rozhodnutí odejít z Vídně do Mnichova - v té době se stal fanatickým antisemitou. V roce 1914 vstoubil Hitler dobrovolně do 16. bavorského pěšího pluku - za první světové války sloužil jako obyčejný pěšák a posel na západní frontě, byl jednou raněn a stal se obětí plynového útoku, byl čtyřikrát vyznamenán za statečnost, nikdy nedosáhl vyšší hodnosti než desátník. Po skončení války se Adolf Hitler vrátil do Mnichova, kde v roce 1919 vstoupil do nově vznikající Německé dělnické strany (DAP) - v dubnu roku 1920 se pak ujal ve straně vedení a přejmenoval ji na Národně sociální německou stranu práce (NSDAP) V roce 1923 se Adolf Hitler za podpory místních vojenských jednotek pokusil o politický převrat v Bavorsku - vládní úřady ale vzpouru ve dnech 8. až 9. listopadu potlačily a Hitler byl zajat a obviněn z velezrady, nakonec byl odsouzen k devíti měsícům vězení v Landsbergu. Ve vězení napsal Hitler své stěžejní dílo "Mein Kampf" (Můj boj), v němž naznačil nacistickou filozofiii a své budoucí plány a v němž prezentoval svůj antisemitismus, rasismus, představy o vůdčí roli Germánů a o tzv. životním prostoru německého národa. Ve druhé polovině dvacátých let obliba jeho strany rostla stále rychleji, stejně jako počet jejích členů - významně tomu napomohla i hospodářská krize, která v roce 1929 zasáhla takřka celý svět, široká veřejnost pak podlehla Hitlerovým řečnickým obratům, slibujícím poskytnout lidem pracovní místa, posílit hospodářství a navrátit Německu národní slávu a čest, ztracenou po skončení první světové války. V parlamentních volbách do německého Reichstagu v roce 1932 získala Hitlerova NSDAP 37,4 % hlasů - rok nato, 31.ledna roku 1933 se Adolf Hitler stál říšským kancléřem.
Díky svému řečnickému nadání se Hitler po svém nástupu k moci okamžitě pasoval do role lidového mluvčího - brzy byl v tak silné pozici, že neomezeně vládl celému Německu, po smrti dosavadního prezidenta Hindenburga, v srpnu roku 1934, vyhlásil Hitler konec republiky a prohlásil se vůdcem německého národa. Následovaly politické vraždy, zastrašování, likvidace SA (během tzv. noci dlouhých nožů), zavírání politických protivníků atd. Hitler jako říšský vůdce pak veřejně porušoval závazky, plynoucí pro Německo s versaillských dohod, uzavřených po první světové válce (znovuvyzbrojování Německa, které začalo v roce 1935 a dalo práci statisícům nezaměstnaných). Evropské mocnosti Hitlerovo počínání přecházeli mlčením - mlčeli i poté, když Hitler v roce 1936 obsadil Porýní, v roce 1938 Rakousko a v roce 1938 české Sudet a nezasáhli ani při německé okupaci zbytku českých zemí.
Teprve když Německo napadlo v září roku 1939 Polsko, západní evropské mocnosti (Francie a Velká Británie) vyhlásili Německu válku. Německá armáda postupně obsadila Skandinávii, Belgii a Nizozemsko, poté i Francii, pak ještě Jugoslávii a Řecko. Velká Británie, především díky ohromující letecké obraně a přírodní překážce, jíž je průliv La Manche, zůstala okupace ušetřena. V roce 1941 pak Hitler obrátil svoji pozornost k východu - v červnu porušil dohody o neútočení se Stalinovým Sovětským svazem (uzavřené v létě roku 1939) a napadl jej. Krátce nato, poté, co japonská vojska napadnou americký Pearl Harbor, pak Hitler vyhlásil válku Spojeným státům americkým. Německá ofenzíva v Sovětském svazu uvízla pod Moskvou, kde je zastavila sovětská vojska pod velením maršála Žukova a po porážce u Stalingradu už nepoznaly německé armády na Východě již nic jiného než ústup. V letech 1941-1945 vykonával Hitler (bývalý desátník) funkci vrchního vojenské velitele Německa - pozemní vojsko přitom řídil prostřednictvím svého náčelníka štábu. Hitler se jako velitel rád oblékal do vojenské uniformy, řídil pohyb každé německé jednotky. Přestože měl Hitler k dispozici takové podřízené jako byli E. Rommel, H. Guderian či K. Dönitz, ponechával si veškerou velitelskou pravomoc ve svých rukou. Poté, co bylo jasné, že německá vojska nemohla již déle odolávat sílícímu tlaku vojsk Sovětského svazu a vojsk západních Spojenců, zdůvodnil Hitler neúspěch svých armád přesvědčením, že Německo si nezaslouží přežít, pokud nedokázalo získat nadvládu na světem - jako vůdce svého lidu pak vehnal celý německý národ do záhuby. V roce 1944 se Hitler stal obětí několika neúspěšných pokusů o atentát, ale jeho pozice byla stále velmi silná, ještě na počátku roku 1945 sliboval německému lidu nasazení nových "superzbraní" a obrat ve vývoji války. Hitler se však kapitulace Německa nedočkal - 30. dubna roku 1945, v okamžiku, kdy se kolem jeho berlínského velitelského bunkru začínali stahovat příslušníci sovětských jednotek, spáchal vůdce německé Třetí říše, společně se svojí milenkou Evou Braunovou, sebevraždu, když předtím označil za svého nástupce v čele Německa, za nového říšského kancléře, admirála K. Dönitze. O osm dní později druhá světová válka pro Evropu zkončila bezpodmínečnou kapitulací zbytků německých vojsk.
Adolf Hitler nese ať již přímou či nepřímou zodpovědnost za jedny z největších krutostí, jaké se ve dvacátém století udály - jím rozpoutaná druhá světová válka po sobě zanechala více než pětapadesát miliónů mrtvých a další desítky miliónů lidí zraněných, zmrzačených a bez domova. Jeho nenávist vůči židovskému národu způsobila ty nejhorší židovské pogromy, jaké si lze jen představit - druhá světová válka připravila o život šest miliónů Židů - umírali v koncentračních táborech, byli zavražděni v plynových komorách po statisících, jména jako Auschwitz (Osvětim) či Treblinka dodnes budí hrůzu. Ale Hitler nevraždil pouze Židy, byl připraven vyvraždit všechny, kdo neodpovídali ideálu nadčlověka - po statisících byli vražděni Cikáni, homosexuálové, lidé duševně či tělesně handicapovaní. Adolf Hitler se svým životem a svým "dílem" zapsal do dějin lidstva jako jeden z největších a nejzvrhlejších barbarů všech dob.
URL : https://www.valka.cz/Hitler-Adolf-t14207#113613Verze : 1