Pěší pluk 3 [1918-1920]

něco k p.pl.3 z jednotek/Rakousko-Uhersko


1914-1918
Před vypuknutím války bylo velitelství pluku, II. a III. prapor v Těšíně, I. prapor v Doboj a Derventa v Bosně a IV. prapor s náhradním praporem v Kroměříži.
Při vypuknutí války byla těšínská část zařazena do I. sboru (Krakov), bosenská do XV. sboru (Sarajevo) a kroměřížská do II. sboru (Vídeň). Běhen války se zařazení celkem nezměnilo.
V červenci 1917 při tvořrní pluků se třemi prapory byl IV. prapor odeslán k pluku 119.
Konec války zastihl pluk na Piavě v prostoru St. Dona di Piave - Noventa.
Začátkem listopadu přišel pluk jakocelek s výzbrojí do Vídně, kde se utvořily skupiny podle národností. Moravská část odjela do Kroměříže.


1918-1920
Sestavování pluku
Náhradní prapor byl v Brně (od začátku roku 1915). V Kroměříži y náhradní roty a strážního oddílu vytvořen náhradní rámec pod velením setníka Kubíčka, jemuž podléhal i náhradní prapor v Brně. Mužstvo bývalého pěšího pluku 100, jehož náhradní prapor byl za války přeložrn do Polska, vytvořilo náhradní rotu 1./100.
22/12/1918 postaven samostatný I./3. polní prapor a byl ubytován v Kvasnicích, Napajedlech a Tlumačově.
29/12/1918 rozhodnutím MNO byl prozatímním velitelem pluku ustanoven pplk. Chlebovský
8/1/1919 II./3. prapor umístěn ve Valašském Meziříčí,, Vsetíně a Karlovicích.
během ledna 1919 vzniká i III./3. v prostoru Uh. Brodu
25/1/1919 byl I./3. odeslán do prostoru Moravské Ostravy
zač. března 1919 II./3. přemístěn do Vítkovic
1/2/1919 velitelství pluku přemístěno z Kroměříže do Moravské Ostravy
12/2/1919 III./3. přemístěn z Uh. Brodu do Holešova
20/3/1919 velitelství přemístěno na Slovensko
24/3/1919 I./3. a III./3. přijíždí do Košic
27/3/1919 štábní, technická a pracovní rota přijíždí do Košic
28/3/1919 II./3. přijíždí do Košic
Pluk byl ubytován ve vojenském táboře "Nad Hernadom". Zde byla dokončena organizace pluku, doplněna částečně výzbroj, sjednoceny části pluku dosud roztroušené po Moravě a Slezku a pluk se stal bojeschopným jako celek.


Těšínsko
25. ledna 1919 je I./3. odeslán na Těšínsko. Je zařazen do II. brigády(plk. Hanák) ve skupině plk. Marschana.
26. ledna 1919 Poláci jsou zatlačeni za řeku Olši. Boj o Karvinou byl tuhý.
27. ledna 1919 se I./3. účastní obsazení Těšína a obcí Zamrzku a Haslachu.
30. ledna 1919 pokračuje postup k řece Visle. I./3. útočí v severním podúseku, v prostoru Kostkovice-Baumgarten přes Šimoradz. Podskupina měla dobýt Skočova ze severu. Útok začal v 7:00 ráno. Pro krajně nepříznivé počasí a tuhý odpor nepřítele pokračoval jen pomalu. Útok byl v 18:00 zastaven a dosažená čára zajištěna.
31. ledna 1919 Pokračuje útok. Jako cíl určen Skočov. Ve večerních hodinách přišel rozkaz k zastavení postupu z důvodů dohodnutého příměří.
5. února 1919 ujednáno definitivní příměří.
24. února 1919 vytyčení nové hranicečlenem dohodové komise ve Varšavě
26. února 1919 čsl. vojska provádí ústup na dohodnutou hranici.


Slovensko a Podkarpatská Rus
Pěší pluk 3 patřil spolu s pěším plukem 28 do V. brigády plk. Laška, která s VI. brigádou tvořila 3. divizi gen. Destremeaua. 3. divize, I. smíšená brigáda a pěší pluk 67 tvořily východní armádní skupinu gen. Henocguera s velitelstvím v Košicích.
3. divize měla za úkol obsadit Čop a zajistit železniční trať na Mukačevo, pak obsadit novou demarkační čáru a dále celou Podkarpatskou Rus.
24. dubna se divize soustředila v prostoru Palín-Užhorod. Pro obsazení Čopu byl nařízen postup ve dvou proudech:
V. brigáda přes Velké Kapušany
VI. brigáda podél železnice Užhorod-Surty-Čop
východní křídlo krylaa I. brigáda.
14. dobna opouští pěší pluk 3 Košice, 16. dubna dosáhl Michalovců a 26. dubna prostoru Palín-Rebrin-Kráska.


Těšínsko - Opavsko


Hlučínsko


Obsazení konečných hranic Těšínska


V říjnu 1920 byly 3. střelecký pluk ruských legií a domácí pěší pluk 3 sloučeny v jeden celek, velení převzal pplk. Matěj Němec. Pplk. Alois Chlebovský je ustanoven velitelem pěšího pluku 43 v Brně.