Main Menu
User Menu

SOV - M-17T (tankový motor)

М-17Т (танковый двигатель)

     
Název:
Name:
M-17T
Originální název:
Original Name:
М-17Т
Kategorie:
Category:
zážehový pístový motor do V
Výrobce:
Producer:
Závod č.26, Rybinsk
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1935-DD.MM.1941
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
?
Prototyp vyroben:
Prototype Built:
DD.MM.RRRR ?
Použití:
Use:
BT-7
BT-7A
T-28
T-35 (M-17L)
T-34
KV-1
Technické údaje:
Technical Data:
 
Počet válců:
Number of Cylinders:
12
Hmotnost-suchá:
Weight-no liquids:
560 kg
Celková délka:
Overall Length:
1634 mm
Celková šířka / Průměr:
Overall Width / Diameter:
866 mm
Celková výška:
Overall Height:
1172 mm
Vrtání:
Bore:
160 mm
Zdvih(pravá/levá řada):
Stroke (right/left series):
190/199 mm
Zdvihový objem:
Swept Volume: (l/cu in)
46,920 l
Palivo:
Fuel:
Benzín B-70
Příprava palivové směsi:
Carburation or Injection:
2x karburátor K-17-T, difuzor 44 mm
Kompresní poměr:
Compression Ratio:
6
Plnění válců:
Mixture Charging:
1-8-5-10-3-7-6-11-2-9-4-12
Chlazení:
Cooling:
kapalinové s nuceným oběhem, 100 l chladící směsi, tažný ventilátor
Výkony:
Performance:
 
Výkon:
Power:
368 kW při 1550-1650 ot/min
Poznámka:
Note:
Motor vznikl úpravou leteckého motoru M-17 (licence motoru BMW VI)
Zdroje:
Sources:
 Tank BT-7, Rukovodstvo služby, Vojennoje izdatělstvo NKO SSSR, Moskva 1941
Avtobronětankovoje upravlenije RKKA,Tank BT-7, Gosudarstvenoje vojennoje izdatělstvo МVS SSSR, Moskva 1938
https://engine.aviaport.ru/
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374672Verze : 2
MOD
M-17T - vznik a vývoj motoru


Na počátku dvacátých let byl v SSSR zoufalý nedostatek motorů pro letadla i tanky, zejména v kategorii nad 200 kW. To souviselo, vlivem občanské války a následných represí, s nedostatkem odborných kádrů, ať už v technických nebo dělnických profesích. Po zrušení hospodářského embarga v roce 1924 se sovětské vedení obrátilo do zahraničí a na základě licencí se pomalu rozbíhala výroba amerických motorů Liberty 12V (300 kW) označovaných jako M-5 a francouzských Hispano-Suiza 8F (220 kW) označovaných M-6. Tyto motory, vybrané jako přechodné typy do vývoje vlastních pohonných jednotek, ale na konci třicátých let přestávaly vyhovovat (jejich konstrukce byla z roku 1914 a 1917) a vlastní konstrukce byly stále v nedohlednu.


Z užšího výběru BMW a Junkers byl vybrán první jmenovaný a jako další "přechodný" typ dvanáctiválcový motor BMW VI. K dohodě s německou stranou došlo po půlročním vyjednávání na konci roku 1927 a jako výrobní závod byl vybrán závod č.26 v Rybinsku. Do Německa byli posláni sovětští odborníci na zaškolení a v Rybinsku začala pracovat asi stočlenná skupina německých techniků a inženýrů, většinou komunistického smýšlení. Výroba se začala rozbíhat v roce 1930 (165 ks), většina součástek byla dovezených z Německa a z Francie (např. karburátory). Postupně se přecházelo na stále více domácích dílů a zvyšovala se produkce. Sovětský BMW byl těžší a měl menší výkon a životnost oproti svému vzoru. Hlad po motorech byl takový, že letectvo přebíralo i ne plně funkční motory a používalo je jako školící pomůcky.


Jelikož motory M-5 v tancích BT-5 nedostačovaly svým výkonem a spolehlivostí, byl pro tanky BT-7 v roce 1935 upraven motor M-17 pro použití v tancích. Jelikož nebyl potřebný jeho výkon (až 540 kW), byl zmenšen na 367 kW použitím menších trysek a difuzoru, jinou směsí paliva a snížením provozních otáček. Tím se prodloužila jeho životnost. Pneumatický startér byl změněn na elektrický a upraveno chlazení a motor byl označen jako M-17T. V roce 1936 již v Rybinsku vyráběli třikrát více tankových M-17 než leteckých. Motory byly používány v tancích BT-7, BT-7A, T-28, také v malé sérii tanků T-34, a prvních sériích tanků T-35. Jelikož na tento 50 tunový kolos jeho výkon již nestačil, byl pro něj upraven motor M-17L s výkonem až 432 kW a znovu s pneumatickým startérem.


Výroba těchto motorů skončila na začátku roku 1941 ve prospěch pokročilejších dieselových motorů V-2 a jeho variant (T-34, IS, SU, ISU). Ještě po německém útoku na SSSR se uvažovalo o obnovení výroby v závodě GAZ v Gorkém, ale od toho bylo upuštěno, hlavně pro zjednodušení logistiky při zásobování palivem tankových jednotek a celkový "průmyslový chaos" při přesunech továren a přechodech na válečnou výrobu.


Zdroj
https://engine.aviaport.ru/
https://www.airpages.ru/
https://en.wikipedia.org/
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#377157Verze : 1
MOD
M-17T




Zdroj
Avtobronětankovoje upravlenije RKKA No.4600,Tank BT-7, Gosudarstvenoje vojennoje izdatělstvo, Moskva 1938


M-17T podélný řez motorem

M-17T příčný řez motorem
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374674Verze : 0
MOD
M-17T


Legenda k obrázku


1-ruční startér
2-karterová skříň
3-dynamo
4-olejové čerpadlo
5-vodní čerpadlo
6-ojnice
7-výfukový ventil
8-válec
9-olejový filtr
10-vačková hřídel
11-palivová pumpa
12-magneto
13-šikmá hřídel
14-přívod paliva




Zdroj
Avtobronětankovoje upravlenije RKKA No.4600,Tank BT-7, Gosudarstvenoje vojennoje izdatělstvo, Moskva 1938


M-17T dvoupohledový nákres motoru
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374676Verze : 0
MOD
M-17T



Zdroj
Tanki BT, Vojennyj Muzej, 1993, ISBN 5-94038-019-0


M-17T
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374713Verze : 0
MOD