Název: Name: | M-17T | |
Originální název: Original Name: | М-17Т | |
Kategorie: Category: | zážehový pístový motor do V | |
Výrobce: Producer: | Závod č.26, Rybinsk | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1935-DD.MM.1941 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | ? | |
Prototyp vyroben: Prototype Built: | DD.MM.RRRR ? | |
Použití: Use: | BT-7 BT-7A T-28 T-35 (M-17L) T-34 KV-1 | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Počet válců: Number of Cylinders: | 12 | |
Hmotnost-suchá: Weight-no liquids: | 560 kg | |
Celková délka: Overall Length: | 1634 mm | |
Celková šířka / Průměr: Overall Width / Diameter: | 866 mm | |
Celková výška: Overall Height: | 1172 mm | |
Vrtání: Bore: | 160 mm | |
Zdvih(pravá/levá řada): Stroke (right/left series): | 190/199 mm | |
Zdvihový objem: Swept Volume: (l/cu in) | 46,920 l | |
Palivo: Fuel: | Benzín B-70 | |
Příprava palivové směsi: Carburation or Injection: | 2x karburátor K-17-T, difuzor 44 mm | |
Kompresní poměr: Compression Ratio: | 6 | |
Plnění válců: Mixture Charging: | 1-8-5-10-3-7-6-11-2-9-4-12 | |
Chlazení: Cooling: | kapalinové s nuceným oběhem, 100 l chladící směsi, tažný ventilátor | |
Výkony: Performance: | ||
Výkon: Power: | 368 kW při 1550-1650 ot/min | |
Poznámka: Note: | Motor vznikl úpravou leteckého motoru M-17 (licence motoru BMW VI) | |
Zdroje: Sources: | Tank BT-7, Rukovodstvo služby, Vojennoje izdatělstvo NKO SSSR, Moskva 1941 Avtobronětankovoje upravlenije RKKA,Tank BT-7, Gosudarstvenoje vojennoje izdatělstvo МVS SSSR, Moskva 1938 http://engine.aviaport.ru/ |
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374672Verze : 2
cimbal
MOD
M-17T - vznik a vývoj motoru
Na počátku dvacátých let byl v SSSR zoufalý nedostatek motorů pro letadla i tanky, zejména v kategorii nad 200 kW. To souviselo, vlivem občanské války a následných represí, s nedostatkem odborných kádrů, ať už v technických nebo dělnických profesích. Po zrušení hospodářského embarga v roce 1924 se sovětské vedení obrátilo do zahraničí a na základě licencí se pomalu rozbíhala výroba amerických motorů Liberty 12V (300 kW) označovaných jako M-5 a francouzských Hispano-Suiza 8F (220 kW) označovaných M-6. Tyto motory, vybrané jako přechodné typy do vývoje vlastních pohonných jednotek, ale na konci třicátých let přestávaly vyhovovat (jejich konstrukce byla z roku 1914 a 1917) a vlastní konstrukce byly stále v nedohlednu.
Z užšího výběru BMW a Junkers byl vybrán první jmenovaný a jako další "přechodný" typ dvanáctiválcový motor BMW VI. K dohodě s německou stranou došlo po půlročním vyjednávání na konci roku 1927 a jako výrobní závod byl vybrán závod č.26 v Rybinsku. Do Německa byli posláni sovětští odborníci na zaškolení a v Rybinsku začala pracovat asi stočlenná skupina německých techniků a inženýrů, většinou komunistického smýšlení. Výroba se začala rozbíhat v roce 1930 (165 ks), většina součástek byla dovezených z Německa a z Francie (např. karburátory). Postupně se přecházelo na stále více domácích dílů a zvyšovala se produkce. Sovětský BMW byl těžší a měl menší výkon a životnost oproti svému vzoru. Hlad po motorech byl takový, že letectvo přebíralo i ne plně funkční motory a používalo je jako školící pomůcky.
Jelikož motory M-5 v tancích BT-5 nedostačovaly svým výkonem a spolehlivostí, byl pro tanky BT-7 v roce 1935 upraven motor M-17 pro použití v tancích. Jelikož nebyl potřebný jeho výkon (až 540 kW), byl zmenšen na 367 kW použitím menších trysek a difuzoru, jinou směsí paliva a snížením provozních otáček. Tím se prodloužila jeho životnost. Pneumatický startér byl změněn na elektrický a upraveno chlazení a motor byl označen jako M-17T. V roce 1936 již v Rybinsku vyráběli třikrát více tankových M-17 než leteckých. Motory byly používány v tancích BT-7, BT-7A, T-28, také v malé sérii tanků T-34, a prvních sériích tanků T-35. Jelikož na tento 50 tunový kolos jeho výkon již nestačil, byl pro něj upraven motor M-17L s výkonem až 432 kW a znovu s pneumatickým startérem.
Výroba těchto motorů skončila na začátku roku 1941 ve prospěch pokročilejších dieselových motorů V-2 a jeho variant (T-34, IS, SU, ISU). Ještě po německém útoku na SSSR se uvažovalo o obnovení výroby v závodě GAZ v Gorkém, ale od toho bylo upuštěno, hlavně pro zjednodušení logistiky při zásobování palivem tankových jednotek a celkový "průmyslový chaos" při přesunech továren a přechodech na válečnou výrobu.
https://engine.aviaport.ru/
Na počátku dvacátých let byl v SSSR zoufalý nedostatek motorů pro letadla i tanky, zejména v kategorii nad 200 kW. To souviselo, vlivem občanské války a následných represí, s nedostatkem odborných kádrů, ať už v technických nebo dělnických profesích. Po zrušení hospodářského embarga v roce 1924 se sovětské vedení obrátilo do zahraničí a na základě licencí se pomalu rozbíhala výroba amerických motorů Liberty 12V (300 kW) označovaných jako M-5 a francouzských Hispano-Suiza 8F (220 kW) označovaných M-6. Tyto motory, vybrané jako přechodné typy do vývoje vlastních pohonných jednotek, ale na konci třicátých let přestávaly vyhovovat (jejich konstrukce byla z roku 1914 a 1917) a vlastní konstrukce byly stále v nedohlednu.
Z užšího výběru BMW a Junkers byl vybrán první jmenovaný a jako další "přechodný" typ dvanáctiválcový motor BMW VI. K dohodě s německou stranou došlo po půlročním vyjednávání na konci roku 1927 a jako výrobní závod byl vybrán závod č.26 v Rybinsku. Do Německa byli posláni sovětští odborníci na zaškolení a v Rybinsku začala pracovat asi stočlenná skupina německých techniků a inženýrů, většinou komunistického smýšlení. Výroba se začala rozbíhat v roce 1930 (165 ks), většina součástek byla dovezených z Německa a z Francie (např. karburátory). Postupně se přecházelo na stále více domácích dílů a zvyšovala se produkce. Sovětský BMW byl těžší a měl menší výkon a životnost oproti svému vzoru. Hlad po motorech byl takový, že letectvo přebíralo i ne plně funkční motory a používalo je jako školící pomůcky.
Jelikož motory M-5 v tancích BT-5 nedostačovaly svým výkonem a spolehlivostí, byl pro tanky BT-7 v roce 1935 upraven motor M-17 pro použití v tancích. Jelikož nebyl potřebný jeho výkon (až 540 kW), byl zmenšen na 367 kW použitím menších trysek a difuzoru, jinou směsí paliva a snížením provozních otáček. Tím se prodloužila jeho životnost. Pneumatický startér byl změněn na elektrický a upraveno chlazení a motor byl označen jako M-17T. V roce 1936 již v Rybinsku vyráběli třikrát více tankových M-17 než leteckých. Motory byly používány v tancích BT-7, BT-7A, T-28, také v malé sérii tanků T-34, a prvních sériích tanků T-35. Jelikož na tento 50 tunový kolos jeho výkon již nestačil, byl pro něj upraven motor M-17L s výkonem až 432 kW a znovu s pneumatickým startérem.
Výroba těchto motorů skončila na začátku roku 1941 ve prospěch pokročilejších dieselových motorů V-2 a jeho variant (T-34, IS, SU, ISU). Ještě po německém útoku na SSSR se uvažovalo o obnovení výroby v závodě GAZ v Gorkém, ale od toho bylo upuštěno, hlavně pro zjednodušení logistiky při zásobování palivem tankových jednotek a celkový "průmyslový chaos" při přesunech továren a přechodech na válečnou výrobu.
https://engine.aviaport.ru/
https://www.airpages.ru/
https://en.wikipedia.org/
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#377157Verze : 2
cimbal
MOD
M-17T
Avtobronětankovoje upravlenije RKKA No.4600,Tank BT-7, Gosudarstvenoje vojennoje izdatělstvo, Moskva 1938
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374674Verze : 1
cimbal
MOD
M-17T
Legenda k obrázku:
Legenda k obrázku:
1 | ruční startér |
2 | karterová skříň |
3 | dynamo |
4 | olejové čerpadlo |
5 | vodní čerpadlo |
6 | ojnice |
7 | výfukový ventil |
8 | válec |
9 | olejový filtr |
10 | vačková hřídel |
11 | palivová pumpa |
12 | magneto |
13 | šikmá hřídel |
14 | přívod paliva |
Avtobronětankovoje upravlenije RKKA No.4600,Tank BT-7, Gosudarstvenoje vojennoje izdatělstvo, Moskva 1938
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374676Verze : 2
cimbal
MOD
M-17T
Tanki BT, Vojennyj Muzej, 1993, ISBN 5-94038-019-0
URL : https://www.valka.cz/SOV-M-17T-tankovy-motor-t104346#374713Verze : 1
cimbal
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.