Přehled (4 článků)

Služba bitevního křižníku HMS Hood.

I když byla britská převaha jak v bitevních lodích, tak i v bitevních křižnících na začátku války zřejmá, začala se admiralita obávat oslabení svých pozic, když Německo začalo stavbu svých bitevních křižníků třídy Mackensen. Admiralita se tedy obrátila na velitele Grand Fleet admirála Jellicoea, aby poskytl svůj názor. Jellicoe prohlásil, že ve třídě bitevních lodí má dostatečnou převahu, ale u bitevních křižníků tuto převahu ztratí, jestliže se nezačnou okamžitě stavět nové. Řekl přímo: „Každá loď nově stavěná pro Royal Navy musí být bitevní křižník.“

Poslední měsíce druhé světové války ukázaly, že největším nebezpečím pro operační svazy amerických válečných lodí jsou sebevražedné letecké útoky. Proti kamikaze, spouštějící se střemhlavým letem proti palubám letadlových lodí už standardní 40mm rychlopalné kanóny, jejichž hlavněmi se ježily paluby lodí nebyly adekvátní ochranou. Nedokázaly totiž letoun zničit. Daleko účinnějšími se ukázala dvojúčelová děla ráže 127 milimetrů. Právě z tohoto poznání a z úvah o co nejlepší obraně proti kamikaze se zrodily lehké křižníky třídy Worcester.

Návštěva Londýna a jeho okolí nabízí mnoho příležitostí zájemcům o vojenskou historii.
Jeden z velmi zajímavých objektů se nachází v těsné blízkosti Toweru – jedná se o křižník HMS Belfast, jedinou velkou válečnou loď z 2. WW nacházející se v Evropě.