Perutě RAF

V minulém díle jsme poznali pozadí vývoje prvního a jediného čistě britského nadzvukového stíhacího letounu. Hranice jeho výkonů se posunovaly stále kupředu. Ale nechybělo mnoho a fenomenální letoun se nemusel nikdy dostat do řadové služby.

Na začátku šedesátých let začala výroba britských Lightningů nabírat na obrátkách. Počet jednotek, které jimi byly vyzbrojeny, narůstal. Na nových verzích byla aplikovaná zlepšení, která se zatím zkoušela na prototypech nebo předsériových letounech.

Jednomístné varianty letounu Lightning se staly základem pro vývoj dalších verzí. Dvoumístných pro přeškolování a výcvik nových pilotů a také exportních strojů, nabízených tradičním i některým dalším potenciálním odběratelům.

RAF do války vstupovala s vírou v obranné schopnosti rychlých moderních bombardérů, které si za dne dokážou probojovat svou cestu k cíli a zpět skrze obranné stíhačky a protiletadlovou dělostřeleckou palbu. S vypuknutím války došlo k ověřování Douhetovy teorie v praxi.
První sestřel při vzdušné obraně Německa se uskutečnil druhý den po vstupu Spojeného království do probíhající války mezi Německem a Polskem. Britský cílem se stala eliminace hrozby se strany jednotek Kriegsmarine. Zatímco se britské lodě honily za německými korzáry po oceánech, RAF se snažila přispět k válečnému úsilí útoky na válečné lodě u německého pobřeží a v přístavech.

Jak se RAF dařilo její úsilí v roce 1939 se snaží popsat tento článek...