Americký gyroskopický zaměřovač, zařazený koncem druhé světové války na letounech P-47 a P-51. Zaměřovač existoval ve dvou provedeních, K-14 pro USAAF a Mk. 18 pro US Navy.
Zaměřovač vznikl na základě britského gyroskopického zaměřovače Mk. II. a byla vyráběna firmou Sperry Corporation.
Obsahoval 2 zaměřovače, pevný pro útoky na pozemní cíle a pohyblivý pro letecké cíle. Letecká část zaměřovače se nastavovala dvěma točítky, jedním se nastavovalo rozpětí cíle (30-120 stop) a druhým jeho vzdálenost (600-2400 stop). Při správném nastavení byla velmi vysoká pravděpodobnost zasažení cíle první dávkou.
V Německu se též vyvíjel gyroskopický zaměřovač a jeho vyvrcholením byl model EZ 42 vyráběný firmou Askania. Tento zaměřovač nabízel oproti standardnímu holografickému zaměřovači REVI C12c zvýšení přesnosti palby o 50 až 100 %. Narozdíl od K-14, kde byly dva zaměřovače, tak EZ 42 obsahoval jen jeden.
Oba zaměřovače byly porovnávány poté, co byl v září 1944 sestřelen jeden Thunderbolt a z něhož byl získán K-14. Po testech na Fw 190, kde byli oba zaměřovače testovány se stejným pilotem byl závěr tento. K-14 byl na každý stupeň odchylky od osy letounu o 20 % nepřesnější než německý protějšek.
https://en.wikipedia.org/wiki/Gyro_gunsight
Zaměřovač vznikl na základě britského gyroskopického zaměřovače Mk. II. a byla vyráběna firmou Sperry Corporation.
Obsahoval 2 zaměřovače, pevný pro útoky na pozemní cíle a pohyblivý pro letecké cíle. Letecká část zaměřovače se nastavovala dvěma točítky, jedním se nastavovalo rozpětí cíle (30-120 stop) a druhým jeho vzdálenost (600-2400 stop). Při správném nastavení byla velmi vysoká pravděpodobnost zasažení cíle první dávkou.
V Německu se též vyvíjel gyroskopický zaměřovač a jeho vyvrcholením byl model EZ 42 vyráběný firmou Askania. Tento zaměřovač nabízel oproti standardnímu holografickému zaměřovači REVI C12c zvýšení přesnosti palby o 50 až 100 %. Narozdíl od K-14, kde byly dva zaměřovače, tak EZ 42 obsahoval jen jeden.
Oba zaměřovače byly porovnávány poté, co byl v září 1944 sestřelen jeden Thunderbolt a z něhož byl získán K-14. Po testech na Fw 190, kde byli oba zaměřovače testovány se stejným pilotem byl závěr tento. K-14 byl na každý stupeň odchylky od osy letounu o 20 % nepřesnější než německý protějšek.
