Main Menu
User Menu

Trčka z Lípy, Jan Rudolf

     
Příjmení:
Surname:
Trčka z Lípy
Jméno:
Given Name:
Jan Rudolf
Jméno v originále:
Original Name:
Jan Rudolf Trčka z Lípy
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
-
Hodnost:
Rank:
-
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.1557
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
29.09.1634 Havlíčkův Brod
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Syn Buriana III. Trčky z Lípy.
Otec Adama Erdmana Trčky z Lípy.
Po jeho smrti rod vymřel po meči.
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
Hanzlík, M. 2004: Hrad Lipnice. ISBN 80-86644-53-7 Gloriet. ISBN 80-86752-27-5 NPÚ-ÚOP, v Brně.
https://www.smirice.eu/usedlosti/rodokmen1.htm
URL : https://www.valka.cz/Trcka-z-Lipy-Jan-Rudolf-t179687#527593Verze : 0
Jan Rudolf Trčka z Lípy


Narodil se roku 1557 rodičům Burianovi III. Trčkovi z Lípy a Kateřině z Gutštejna, měl i sestru Markétu (jiní sourozenci nejsou známí), která jej přežila o přibližně 10 let. Stal se jedním z nejvýznamnějších členů rodu, ale zároveň byl i posledním mužem rodu, byť se o následníka postaral. Jeho ženou se stala o bezmála 12 let mladší Marie Magdalena z Lobkovic. S ní měl prokazatelně čtyři syny a dvě dcery. Jedním z nich byl Vilém Trčka z Lípy, jehož datum, natož pak rok narození nevíme, jasné je, že zemřel roku 1632. Roku 1590 mu žena dala syna Buriana Jaroslava Trčku z Lípy, ten ale zemřel v mladém dětském věku přibližně 8 let roku 1598, další syn Jan Rudolf Trčka z Lípy se pak narodil o dva roky později než jeho bratr Burian Jaroslav, ale již roku 1596, čili ne starší 4 let zemřel. Kdy se narodily jeho dvě dcery Alžběta Magdalena, ani Johana nevíme. Alžběta Magdalena zemřela za čtyři roky po svém otci roku 1638, oproti tomu Johana zemřela až roku 1651. Nakonec (zřejmě) posledním synem byl Adam Erdman Trčka z Lípy, který se narodil roku 1600, ten se stal velkou naději rodu a minimálně v některých ohledech svého otce překonal a dozajista mohl dosáhnout více. Vzal si o 8 let mladší Marii Maxmiliánu z Harrachu, s níž měl dva syny a dceru. Ovšem oba jeho synové, Albrecht Adam Trčka z Lípy a Burian Maxmillián Trčka z Lípy, narozeni roku 1631 a 1632, zemřeli ještě v útlém věku před rokem 1634. Dcera Marie Isabella se pak narodila jako první dítě roku 1630 a jako jediná se dožila dospělého věku, ba na danou dobu věku velice zřídka vídaného, když zemřela až roku 1702. Nicméně Adam Erdman spojil svoji kariéru s císařským vojskem a byl významným společníkem, snad i opravdu blízkým přítelem Albrechta z Valdštejna, a tak s ním nakonec sdílel i jeho osud, když byl zavražděn 25. února 1634 v Chebu. Tím se stal jediným žijícím mužským členem rodu již bezmála 77 letý Jan Rudolf. Již o rok dřív se stal vdovcem, když zemřela jeho žena Marie Magdalena, přišel i o jediného dosud žijícího syna a o oba své vnuky. Rodu tak zůstaly, pomineme-li jeho sestru, jen jeho dvě dcery, a vnučka. A již nedlouho na to 29. září 1634 umírá na svou dobu velice starý Jan Rudolf Trčka z Lípy. Tím vymřel rod Trčků z Lípy po meči.


Přitom byl Jan Rudolf velice významným šlechticem druhé poloviny, a spíše pak poslední čtvrtiny 16. a výraznější části první poloviny 17. století. Zastával pozici císařského rady. Poté co zemřel roku 1601 jeho bratranec Kryštof Jaroslav Trčka z Lípy, spojil část svého panství s panstvím smiřickým a opočenským. Roku 1603 byl již nejbohatším nebo spíše nejmajetnějším šlechticem v českých zemích. Roku 1605 pak žádal, aby byl jeho rod zařazen mezi starožitné rody českých pánů, tím by získal právo zasedat na českých sněmech. Roku 1615 byl svým majetkem v pořadí druhým největším šlechtickým vlastníkem po Albrechtovi ze Smiřic. Roku 1617 sepsal Jan Rudolf svou první závět, ta byla platná až do vystavení nové závěti. Když roku 1618 vypuklo stavovské povstání, nepřidal se Jan Rudolf ani na jednu stranu. Přitom náležel (nebo je aspoň jeho rod za takový považován) k protestantům. Zdá se, že odboj Trčkové skrytě podporovali a prokazatelně podepsali jen stavovskou konfederaci. Roku 1620 se pak v berních rejstřících vyskytuje nejvíce majetků Jana Rudolfa v krajích Hradeckém a Čáslavském. Po Bílé Hoře žena Jana Rudolfa napsala dopis císaři, který byl částečně gratulační (spíše však až pochlebující) a částečně omluvný ve věci jejího muže. Nicméně 6. února 1621 bylo na jejího muže uvaleno domácí vězení. Proto napsala císaři ještě další dopis, ve kterém se musela dosti ponížit. Ostatně přimlouvat se musela i za svého otce, který nakonec vyvázl s doživotním vězením, což oproti některým jiným pánům, kteří na Staroměstském náměstí v rukou kata Mydláře nedopadli tak dobře, bylo zřejmě velkým vítězstvím. Ostatně sám dopis ve věci jejího muže by nebyl zřejmě dostačujícím, tím hlavním důvodem, že nebyl perzekuován ani Jan Rudolf ani majetek Trčků z Lípy, byla půjčka císaři ve výši 24000 kop grošů, dozajista nemalé jmení. Spolu s Albrechtem z Valdštejna pak mnohé získali na konfiskovaných majetcích české šlechty. Dozajista velký podíl na tom měla žena Jana Rudolfa, Marie Magdalena, jež byla ve své době považována za politicky a obchodnicky velmi nadanou, mnohdy až nemilosrdnou. Obecně nebyla mezi lidem moc oblíbená. Roku 1628 došlo na části území, jež byl majetkem Trčků z Lípy, k sedláckému povstání. Povstalci, či spíše vzbouřenci, obsadili Náchod, Nové Město nad Metují a Opočno. Na potlačení se podílel i Albrecht z Valdštejna. Jinak v rámci rozšiřování a scelování svých dominií, pak mezi sebou žena Jana Rudolfa s Albrechtem z Valdštejna různé majetky směňovali nebo si je prodávali. A Opočenské panství se stalo i sídlem Trčků z Lípy, zvláště pak Marie Magdaleny. Poměry v zemi, zvláště pak silná rekatolizace přiměli Jana Rudolfa a jeho syna Adama Erdmana přestoupit dne 4. Listopadu 1628 na katolictví (byli protestanti), jinou možností by byla emigrace. Oproti tomu Marie Magdalena, sic luteránka, konvertovat nemusela (dostala povolení, které však dostaly jen ty nejvýznamnější šlechtičny). V lednu 1629 pak Jan Rudolf dostal list od papeže Urbana VIII., který vyjádřil spokojenost s konverzí Trčků. Je však otázkou, nakolik byla tato konverze v myslích Trčků myšlena upřímně, přeci jen varianta emigrace by je připravila o značnou část majetku. Roku získal Adam Erdman dědičně hraběcí titul, stejný titul pak o rok později získal i jeho otec. Ten tím získal jako nejstarší člen rodu i titul velkého palatinátu. 6. července 1630 mu byl pak hraběcí titul potvrzen i pro země Koruny české. Byl ustanoven komorníkem císaře Ferdinanda II. a roku 1633 se pak stal místodržícím a zemským soudcem. Toto období pak byl spíše již dobou nástupu nové generace Trčků, konkrétně syna Jana Rudolfa, Adama Erdmana. Nicméně významná role jeho matky v rozvoji rodu ani zdaleka neskončila. Je bezesporu doloženo, že rod udržoval styky s různými emigranty. Velký podíl na tom dozajista měla i Marie Magdalena, avšak ta zemřela roku 1633, to byla první rána pro Jana Rudolfa. Smrt jeho syna Viléma o rok dříve ho určitě zasáhla, ale ten byl dávno v emigraci kvůli svému vyznání. 24. února 1634 byl jeho syn Adam Erdman zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a jediným mužským členem rodu se tak stal starý Jan Rudolf. Tuto další ránu nedlouho na to následoval soud s tzv. zrádci císaře a bylo rozhodnuto, že veškerý majetek Trčků bude skonfiskován. Ze strany Adama Erdmana se nedalo moc co dělat (spíše nic) a tudíž bylo propadnutí jeho majetků a jmění jasné, ale stále tady byl majetek patřící Janu Rudolfovi. Ten se proto rozhodl, že sepíše novou závět, tu podepsal 2. července 1634. Jelikož neměl mužského dědice a již sám nejspíš cítil blížící konec, proto se rozhodl majetek alespoň přerozdělit svým dvěma dcerám, vnučce Marii Isabelle, a vdově po Adamovi Erdmanovi Maxmiliáně. Po jeho smrti 29. září 1634 v Havlíčkově Brodě, pak tento majetek po nějaký čas spravovala řada správců. Tento majetek se týkal zvláště Hradecka, obzvláště pak Opočenského panství (ale i dalších majetků). Avšak roku 1636 byli odsouzeni za spiknutí proti císaři v letech 1619-1620 a za napomáhání Valdštejnovi k proticísařovskému povstání, již dva roky mrtvý Jan Rudolf a dokonce jeho žena, která byla mrtvá o bezmála o rok déle. Rozsudkem propadnul veškerý majetek rodu koruně. Památka rodu byla prohlášena za prokletou a jejich kšafty byly ze zemských desek vymazány. Správci dědictví Jana Rudolfa, se ho snažili zastávat a všemožně bojovali za práva dědiců, avšak hlavně ze strachu z císaře nakonec kapitulovali. Majetek Jana Rudolfa Trčky z Lípy byl odhadnut na 3 107 865 zlatých. Například opočenské panství, které se dostalo zprvu do zprávy Rudolfovi Colloredovi hraběti z Walsee, a to již v prosinci roku 1635, takže před vynesením rozsudku, bylo ohodnoceno na 394 885 zlatých rýnských. Ale již 9. ledna 1636 bylo ohodnoceno na 406 613 zlatých rýnských. Nicméně již v říjnu téhož roku byla cena panství ohodnocena na 351 456 zlatých rýnských. Tuto cenu pak měl rod Collorado zaplatit, ale nakonec získali tento majetek jen za 5 1 456 rýnských zlatých, jelikož dostali odměnu ve výši 300 000 rýnských zlatých za boj proti valdštejnskému spiknutí. I další majetek Trčků se dostal do vlastnictví mnoha menších i větších šlechtických rodů, čímž Trčkovské dominium vzalo definitivně za své, stejně tak jako tento rod.




Pavlovec, O. 2008: Trčkové z Lípy na opočenském panství : Trčkové z Lípy at the lordship of Opočno (magisterská diplomová práce). Olomouc.
Rodokmen Trčků z Lípy
URL : https://www.valka.cz/Trcka-z-Lipy-Jan-Rudolf-t179687#537907Verze : 1