SOV - BT-5

BT-5



Na počátku roku 1933, necelý rok po spuštění sériové výroby BT-2, se podařilo dokončit prototyp modernizované dvojky, nazvaný BT-5. Byl zesílen podvozek, použita disková lisovaná pojezdová kola a více se začal požívat domácí motor M-5. Dále byl osazen novou věží s 15 mm pancířem, zvětšeným vnitřním prostorem pro 2 muže a kanonem 45 mm se spřaženým kulometem. Věže dodávaly dva podniky - Mariupolský závod (věž nýtovaná, do části věží byl montovám i šikmý kulomet) a Ižorský metalurgický závod (věž svařovaná s větším vyvažovačem). Vyvažovače sloužily též k ukládání munice. V Mariupoli začali v roce 1934 vyrábě též pokrokovější věže Ižorsk. Tyto věže se používaly i na T-26. Věž byla přístupná svrchu dvěma poklopy a pohon byl ruční. Část tanků (velitelské tanky) byla vybavena radiostanicí 71-TK-1(3) s rámovou anténou kolem věže.


Na konci roku 1933, aby předvedlo kvalitu a otestovalo vozidla, uspořádalo vedení ChPZ jízdu nonstop 5 ks sériových pětek z Charkova do Moskvy (1 100 km). Tanky jely na kolech, tankovalo se za jízdy. Bojový křest si odbyly za občanské války ve Španělsku, kam bylo lodí Kabo San Augustin dopraveno 50 ks BT-5 se sovětskými dobrovolníky, kteří vytvořili samostatný tankový pluk. Dále bojovaly proti Japoncům v roce 1938 (Chasan) a 1939 (Chalchyn Gol), v polské kampani (spolu s BT-2 v tankových plucích jezdeckých divizí) a v Zimní válce s Finskem. Poslední akcí menšího množství až 12 let starých veteránů byla ofenziva proti Japonské armádě v srpnu 1945 (samozřejmě na méně exponovaných místech fronty).

BT-5 dokázaly dosahovat úspěchů, pokud byly použity v souladu s jejich konstrukcí a určením (průlomy na území nepřesyceném PT prosředky, obchvaty a pod.). Jakmile byly použity po malých skupinách pro přímou podporu pěchoty nebo boj ve městech, byly potlačeny jejich přednosti-rychlost a obratnost a do popředí vystoupilo slabé panceřování a následky byly fatální.




Zdroj:
PEJČOCH, Ivo, PEJS, Oldřich: Obrněná technika 3, SSSR 1919-1945 I.část, ARES, Praha 2002
MAGNUSKI, Janusz:, KOLOMIJEC, Maksym: Rudý Blitzkrieg, Bonus A, Brno 1996
http://www.battlefield.ru/

Další varianty a vývoj BT-5

Tak jako BT-2 byly u BT-5 již v podstatě se začátkem výroby zkoušeny různé varianty a zlepšení. Konstruktéři se zaměřovali na zvětšení palebné síly, zvýšení dojezdu a překonávání překážek. Laboratoř dynamiky plynů zkonstruovala zajímavé zlepšení, když na věž pětky byly namontovány dvě kolejnice, ze kterých se daly odpalovat RS-132 (132 mm) o dostřelu až 6 km nebo odpalovací zařízení pro raketová torpeda TT-250. Proběhlo několik zkušebních testů, takto upravené vozidlo ale nebylo doporučeno pro sériovou výrobu. Dále byl, jak jsem již zmínil v článku o BT-2, do malé série tanků montován testovaný Čepalův motor BD-2 (označení tanků BDT-1).Znamenal sice podstatné zvýšení dojezdu, ale schvalovací komisí bylo doporučeno dopracování. Svou práci (zkušenosti pro konstruktéry) si ale v pětce odvedl.
Jelikož tanky BT byly určeny pro hluboké průlomy dalšími zajímavými konstrukcemi byly prototypy pro násilné překonávání vodních toků, na kterých pracovali inženýři z Kubinky. První variantou bylo připevnění dvou ženijních pontonů pomocí ženijních mostních dílů na korbu tanku (tank musel být na vodě tažen). Řešení zajímavé, leč poněkud nepraktické (buď by tank výjezdu na souš neprojel mezerou menší než 8 m a nebo by byla osádka pobita při pracném odstraňování dílců). Jako životaschopnější se jevilo vybavení tanku "zástěrou" z vodotěsné plachtoviny (podobně jako Valentine DD a Shermann DD - ing.Straussler) a dále používání speciálně konstruhovaných plováků. Pohon zajišťovaly pássy nebo dva šrouby poháněné z bočních převodovek.
Mezi nadčasové konstrukce patřil BT-5 se soupravou OPVT. Jednalo se o standartní pětku, vybavenou soupravou pro hluboké brodění do hloubky 4,5m od aktivního konstruktéra K.Sirkena. Sestávala se ze tří trub (vzduch pro osádku, motor a odvod spalin), další konstrukce pouze s jedné trubky pevné a jedné ohebné se záklopkami (přívod vzduchu společný a výfuk ). Hermetizace byla provedena houbovitým kaučukem (otvory a ložisko věže) a kůží (lafeta). Takto upravené tanky se nazývaly BT-PCH (podvodnyj chod).
Technik V. Cyganov, veden snahou o zvýšení pasivní ochrany tanku navrhl přepracování pancéřování (zesílení a zešikmení). V Tankovém opravárenském závodě v Charkově byly postaveny dva prototypy (BT-SV I a II), ale při zkouškách v Kubince se ukázalo, že zvýšená odolnost proti průstřelu si vybrala velkou daň na rychlosti a pohyblivosti, hlavně na kolech.
Cestičky byly prošlapány, slepé uličky prozkoumány a na svět se klubal BT-7.

Zdroj:
PEJČOCH, Ivo, PEJS, Oldřich: Obrněná technika 3, SSSR 1919-1945 I.část, ARES, Praha 2002
MAGNUSKI, Janusz:, KOLOMIJEC, Maksym: Rudý Blitzkrieg, Bonus A, Brno 1996
https://www.battlefield.ru/

BT-5



článek k tématu

Nárys BT-5



Zdroj
BARJATINSKIJ,m., KOLOMIEC, M.:Legkie tanku BT-2 i BT-5, Broněkollekcija 1/1996, Modělist-Konstruktor, Moskva 1996

Tři typy věží BT-5 - typ Mariupolsk, nýtovaná s malým vyvažovačem (nahoře) a typ Ižorsk, svařovaná s vyvažovačem přez celou zadní část (uprostřed). Na dolním snímku je BT-5TU(popř.K) s věží Ižorsk s rámovou anténou k radiostanici 71-TK-1.



Zdroj:
http://armor.kiev.ua/
http://otvaga2004.narod.ru/

Hlavní odlišností od BT-2 byla dvoumístná věž s kanónem vzor 1932/38 ráže 45 mm. BT-5 si zabojovaly ve Finsku.

...

...

...

...

Tank BT-5 nalezený a vytažený v červnu 2007 z Něvy


V sérii fotografií na http://www.nortfort.ru/np/foto_tbt1_e.html si můžete všimnout několika zajímavostí.



Poznámka
pět fotografií na ukázku převzato ze serveru Northern Fortres a doplněn text kolegy cimbala.


Moderátor Jiří Tintěra

Jeden z tankov BT-5, dodaných španielskym republikánom v počte 50 ks.


zdroj: http://histomil.com

Ďalší BT-5 v markingu španielskych republikánskych síl.

dzen.ru