Proč létají vzducholodě ?

Na podobném principu, jako balón, tedy naplněné látkou lehčí než vzduch, jako je hélium, vodík a další. Poháněné jsou motory, které pomáhají měnit směr, takže vzducholodě jsou v podstatě řízené balóny.


Ale má otázka zní : jak vzducholodě startují a přistávají ? Tento dotaz mi zaslala jedna čtenářka a než ji odpovím, chci mít jistotu Variant je spousta, já mám před očima jen fotky se startující vzducholodí s provazy, které je drží u země, takže princip startu bych ještě tušil - napumpujou to plynem, aby to mělo dostatek síly pro vzlet, a jak to odvážou, tak to letí. Ale jak to přistává ???

a víš určitě že měla čtenářka na mysli právě tyto vzducholodě?
mno ale vážně tak to teda vůbec netuším

stoprocentne bohuzel uz nemam kontakt na autora serie skvelych praci o vzducholodich zde na valce, je to jeden z nejstarsich clanku a bohuzel tento clovek zmizel nekde v propadlisti dejin, takze se nemuzu zeptat primo tohoto odbornika

Pokud se nemylim, tak zpusobi pristani vzducholode jsou vpodstate dva - vypusteni plynu (tudiz pad na zem), coz samozrejme bylo pomerne riskantni (pokud se jednalo o vodik - proto mam dojem, ze mely nektere vzducholode jeste specialni nadrze s necim jinym na vypusteni) a druhy - zachyceni proletavajici vzducholode ze zeme. Tedy vzducholod letela u zeme, clovek podal lano, nekdo na vzducholodi ho vzal a privazal. Tak se vzducholod zakotvila a nasledne stahla k zemi. Vzhledem k manevrovacim schopnostem vzducholode to nebylo az tak nemozne, oba zpusoby se kombinovaly (vzducholod mohla naletet mirne dolu, aby zachyceni umoznila).
Je to ostatne llogicke - vzducholod je balon, pouze s pridanymi motory, proto nemuze pristavat jinak nez balon.

balon lita na horkej vzduch a proste spadne, ale vzhledem k pomerne velke narocnosti vyroby takoveho mnozstvi plynu do jedne vzducholode si nemyslim, ze by ho ufukovali kvuli kazdemu pristani, proto jsem si myslel, ze vysvetleni bude nekde v tom zachytavani nebo tak nekde ...

Hacek je v kombinaci obeho. Ono nemusis vyrobit az tolik dodatecneho plynu - staci ti klesat pomalu, tedy malo upustit a kombinovat s kormidlovanim. Ovsem jinak to udelat nejde (fyzika je prozatim nezlomitelna veda). To byl jeden z duvodu problemu vzducholodi. Jinak ono to jde take udelat kombinovane - mas plno vodiku, ktery nese konstrukci a hlavni cast nakladu a k tomu dalsi nadrz treba vzduchu, ktery zahrivas a tim kormidlujes (ale nejsem si jist, jestli neco takoveho bylo nekdy pouzito).


Co se tyce toho zachytavani, tak jsem to napsal nepresne - spis meli spise dlouhe (kotevni) lano na vzducholodi a to zachytavali permonici na zemi a privazovali vzducholod - obvykle byla ukotvena u sotzaru, aby se tocila podle smeru vetru (a pri silnem na konstrukci tudiz nepusobila velka zatez vetru ze strany).

Usoudil jsem, ze by to jeste mohlo byt v presnem vybalancovani nakladu a vznosne sily plynu, tedy ze vzducholod bez dalsiho impulzu v podstate levituje bez potreby letet vzhuru ci dolu. Tuto zmenu muze vyvolat treba pridavny motor s natacitelnou vrtuli. Neni to tak mozne ? S tim pristavanim pomoci lana souhlasim, to se mi zda jako dobry napad, pouze nevim, zdali by lide na zemi byli schopni vzducholod chytit a privazat, aby ji stahli k zemi, nemam tuseni, jaka sila pusobi pri letu vzducholodi ve vertikalnim smeru, ale celkove k velmi omezenemu mnozstvi bomb a lidi, ktere to bylo schopne prepravit, to asi nebude moc velke ...

Admin - prvni cast ne. Motory vzducholode byly vzdy (cetl jsem nekolik clanku, ze kterych je to jasne) plne vytizeny, az pretizeny samotnym manevrovanim a pohonem vzducholodi. Sila nazbyt na nadzvedavani k od nich pouzivana nebyla. Jinak samozrejme souhlas s peclivym vyvazenim nakladu a mnozstvi plynu na hranici levitace. Jeste se nekde podivam (coz asi skoro nepujde najit), zda meli ty mnou navrhovane ohrivace plynu...


S tim lanem taky souhlasim, ze je problem. Ale urcite se to tak delalo. Mozna to fungovalo tak, ze se shodilo mensi, na jeho konci bylo navazano vetsi... az bylo nakonec docela solidni kotevni lano-retez.

Ted me napada - asi sorry. To s posunovanim vzducholodi je asi pravda (ja jsem to puvodne pochopil jako nutne nadnaseni pomoci motoru celou cestu).

Vypustanie je blbost to by bolo pekne neekonomicke. Nadrze vzducholode si delene na dve casti - v jednej casti je helium a v druhej je vzduch - obidve nadrez su odelene pomerne plastickopu stenou ktora sa dokaze "posuvat" a tym menit pomer medzi castou tory zabera helium a vzduch - ked chce vzducholot klesnut zvysi sa tlak v casti zo vzduchom -> zmensi sa objem helioevj casti -> vzrastie priemerna hustota vzducholode a ta klesa k zemi. je lacjensie vypustat a pumpovat vzduch co dokaze obycajne cerpadlo za par tisic ako preflakovat helium ktore je dost drahe

Diky za vysvetleni Ma jedina dodatecna otazka zni : plati toto pro soucasne vzducholode, nebo to platilo i v dobe prvni svetove a Zeppelinu ?

Najskor hej vypustat vodik zo Zepellinu by bola samovrazda - tie mnzostva aby klesol by museli byt obrovske a naisto by sa H2 vznietil v opacnom pripade by sa pri pomalom vypustani dost nemotorne manevrovalo vzducholdou. Neviem ci to bolo naisto v zepeline ale nie je to ziaden high tech takze to tam pravdepodobne bolo.

Ach jo, do téhle diskuse jsem se vůbec nechtěl zaplést, protože nejsem odborník na vzducholodě, ale zajímám se o stíhací esa I. svět. války a to spolu okrajově souvisí. Proto nakonec budu reagovat, ačkoli se vystavuji nebezpečí smrště otázek a následně studování v knihovně .


Tedy - balonetový systém plyn - vzduch, o kterém píše Bender, se používal u neztužených nebo poloztužených konstrukcí vzduchlodí. Ztužené vzducholodě typu zepelín létají dynamicky, tzn. vychýlením VOP zvednou nebo sklopí příď a klesají či stoupají. Upouštění vodíku se samozřejmě běžně provádělo (a vodík byl velmi laciný, takže to nebylo až tak neekonomické), protože jak vzducholoď spotřebovávala palivo, stávala se lehčí a lehčí. Přistání bylo jednoduché, pouze vyžadovalo sajtnu kořeňů, kteří zachytili lana spuštěná ze vzducholodi, jež klesla až k zemi, odvlekli ji do hangáru uvázali.


Až po válce začali amíci používat jako nosný plyn bezpečné nevýbušné helium. To však bylo velmi drahé, proto vyvinuli zařízení, jež kondenzovalo vodu u ochlazovaných výfuků, která se pak používala jako zátěž. I pak bylo nutno upouštět trochu helia, ale zanedbatelné množství oproti původnímu stavu.


Tehdy se také k přistávání vzducholodí začal používat kotvící stožár (pár desítek metrů vysoký stožár s kotvícím lanem). Ke kotvícímu lanu se připojilo lano spuštěné z přídě vzducholodi, lano se navinulo vnitřkem stožáru a přitáhlo příď ke stožáru, k němuž se vzducholoď připojila kloubovým spojem. Vznášela se pak špicí u stožáru a natáčela se větrem.


Jedna z možností havárie L 129 Hindenburg byl statický elektrický výboj (bouřka) mezi kotvícím stožárem a vzducholodí.

existuju este niekde funcne a pouzivane vzducholode? rad by som sa v nejakej preletel. neviete o niecom?

Na západě určitě ještě lítají, většinou jen jako reklamní.

Létá jich poměrně dost, pro zajímavost je možno nahlédnout na stránku www.goodyearblimp.com , ale kapacity jejich kabin určitě případné poptávce nestačí, proto (i z jiných důvodů) bude asi cestování vzducholodí mimo naše kapsy.
Jó, časy R100 nebo Graf Zeppelinu jsou již nenávratně pryč.

OZAJ, A PREČO TO TIE VZDUCHOLODE VLASTNE LIETAJÚ???

V současnosti začínají stavět i nákladní vzducholodě, nejznámějším projektem je německý CargoLifter:
http://www.aerospace-technology.com/projects/cargolifter/

Protože jsou tak ošklivé, že je země od sebe odpuzuje

Před lety jsem v povídání o dobývání severního pólu narazil na jeden trik (podle mne docela dobrý) na udržení výšky vzducholodi, protože vzducholoď je vůči okolnímu prostředí akorát vyvážena, byl z ní spuštěn řetěz a to jak ležel (a smýkal se) na zemi přidávalo nebo ubíralo vzducholodi potřebnou váhu (tedy když o něco stoupla, zvětšila se váha řetězu který nesla, čímž klesla a naopak) a udržovalo ji v potřebné výši, jestli se to dělalo i v civilizovaných končinách nevím, ale před přistáním si to dovedu docela dobře představit.
Spíš by mne zajímalo jak řešili náhlý úbytek váhy pum, tedy jsetli mohli odhodit vše nebo jestli (právě kvůli vztlaku) museli odhazovat pumy postupně. Vyvážení je poměrně přesné a pozná se i rozdíl v řádu kilogramů, tady po odhození pum by vzducholoď měla "vystřelit" vzhůru (nedokážu odhadnout o kolik) . Neví to někdo?

Bitaxe: Fígl s táhnutím řetězu se používal jenom u polárních výprav. Původně se nejednalo o řetěz, ale o kožený pás s kapsama, ve kterých byla část zásob. Když se to ale nějkteré výpravě utrhlo, začali používat řetěz. A ještě poznámka, tento způsob udržování výšky byl převzat od balónů. Ty ho snad používaly i při přeletech moře, to ale teď nevím úplně jistě.


Odhoz pum byl u vzducholodí poměrně riskantní záležitostí. Pumy se odhazovaly najednou, čímž vzducholoď vystřelila vzhůru do výšky 3-5 km. V této výšce se ale vzducholoď neudržela příliš dlouho, protože snížení okolního tlaku vedlo k unikání vodíku skrz bezpečnostní ventily. Vzducholoď tedy zase začala brzy klesat. Pro zastavení tohoto klesání s sebou vzducholodě nesly několik tun vodní zátěže, kterou v průběhu zpátečního letu postupně vypouštěly. Jinak by se domů nedostaly...

To: KwangoMbwana


Myslím že projekt firmy CargoLifter na výstavbu velkých vzducholodí zkrachoval a z postaveného hangáru nejaký malajský pracháč udělal aquapark
viz: lidovky.centrum.cz


menší vzducholodě se vyrábí i nadále, podle jiného článku v lidovkách byla v lednu dodána do Japonska 75m dlouhá vzducholoď (podle článku toho času největší vzducholď na světě), která má na výstavě EXPO 2005 propagovat 75. výročí prvního Zepelinu?

to Kwango Mbwana myslím že nad vodou by to asi moc nefungovalo, váha by se snížila jen o váhu vody kterou by ten řetěz vytlačil, trik je myslím v tom že ta část co leží na zemi se přestává počítat do váhy vzducholodi. N polárním ledu je to asi bez problémů, myslím že podobně to mohlo fungovat při přistání, tedy shození těžkého lana (nebo řetězu) usnadní vyvážení vzducholodi do správné výšky nad zemí, balony to tak dělají, u vzducholodí by to mělo být opdobné. Ale nevím jak to dělali, na fotkách je většinou vidět jak už to zatahují do hangáru, stačilo na to pár lidí, aspoň podle fotek.

Nad vodou to dělali s těma koženýma vakama na laně, vaky plavaly na hladině a balón je táhl za sebou. Když začal stoupat, vytahoval ty vaky z vody, čímž se zvyšovala přítěž balonu. Když pak stejný způsob zkoušeli na ledu, tak už to asi nefungovalo, protože odpor vaků byl moc velký a lano se trhalo. Přešlo se tedy na řetěz. Až budu mít o víkendu čas, zkusím to najít...

Předem díky, dost by mne to zajímalo, s tou vodou se mi to stejně moc nezdá, dost věcí mi tam falíruje, ale případně o tom pokecáme v Jihlavě