Pavel J. Kuthan

Komentáře k článkům tohoto autora ...

Autor pro Mikhail:
Jedná se o předmluvu k mé práci, prosím berte ji tak. Není možné v předmluvě dopodrobna rozebírat jednotlivá údobí boje čs.legií.
Mýlíte se však v tom, že čs. legionáři bojovali v Rusku po vypuknutí občanské války za Kolčaka, to bylo jen jedno z údobí. Pokud se historí čs.legie v Rusku zabýváte podrobněji, jistě to víte.
Mýlíte se, že gen.M.R.Štefánik se podílel na vzniku čs.legií na všech frontách. V Rusku čs.legie vznikla z České družina (na jejímž vzniku se podílel především z Čechů L.Tuček, V.Vondrák, gen.Červinka), v Sbsku se na vstupu Čechoslováků ve zbrani do boje proti centrálním mocnostem také nijak nepodílel, ve Francii zárodek tamní čs.legie, Rota Nazdar vznikla též již v r.1914 v rámci 1.Marocké divize, v té době ještě Štefánik ani o Rotě Nazdar nic nevěděl. Její příslušníky poznal až v předvečer bitvy u Arrasu, která byla 9.5.1915. Takže pokud to shrnu, podílel se gen.Štefánik, jehož si mimochodem velmi vážím (nejen z hlediska vojenského, ale byl i úspěšný vědec a navíc jeho plán vzniku nového státu Čechů a Slováků kdesi na vykoupených ostrovech v z r.1910 je též velmi zajímavý), na výstavbě čs.legie v Itálii v r.1918, na znovuvzniku čs.legie ve Francii (nyní oficiálně) v r.1918 a určitými reformami na organizační struktuře již dávno existující čs.legie v Rusku. Gen.Štefánik se počal v českoslvoenských zájmech v politice projevovat až koncem r. 1915. V té době již rok Česká družina existovala, v té době již uběhlo několik měsíců od slavné bitvy české Roty Nazdar u Arrasu 9.5.1915, v té době již dávno naši legionáři v Srbsku bojovali za samostatný český stát.
Takže opravdu nijak záměrně nesnižuji podíl gen.Štefánika, jehož si hluboce vážím, coby čechoslovakista, ale jeho hlavní podíl byl zejména na politickém poli, kdy zprostředkoval vysoké kontakty Masarykovi a Benešovi, a na vytvoření především čs.legie ve Francii.
Mezi spojeneckými mocnostmi, které se intervenovaly tehdy na Sibiři po r.1918 v daném výčtu ještě v komentáři chybí např. Japonsko. Říci, že čs.legionáři bojovali na Sibiři jen za Kolčaka je ale opravdu silně přitažené.
Jinak díky za příspěvek.

Pekna odpoved

Arras 1915 - VYNIKAJÍCÍ! Děkuji.

To je možné. Ale v rámci všeobecnosti a rozumného rozsahu není možné, abych pdorobně psal v souhranném přiblížení bitvy o všech čs. velitelích. Během bitvy u Zborova se například velmi vyznamenal i por. J.J.Švec a další. Zraněni byli další známí důstojníci - por. J.Syrový, por. O.Husák, padl například výtečný důstojník prap. Igor Vilímek, vyjímečný člověk. O nich všech hodlám brzy dodat samostatné medailony s jejich pozoruhodnými životními osudy.
gen. Gajda, tehdy tuším kpt., nebyl jediný, kdo se u Zborova vyznamenal.

V mém článku o přehledu postavených jednotek čs.legií jde o jednotky, které stály ke konci r.1919, kdy již francouzští, italští a částečně ruští legionáři se vrátili do vlasti. Jednotky vytvořené dříve, a začleněné později do uvedených (např. Rota Nazdar ve Francii, či Česká družina v Rusku z r.1914), nejsou tedy samostatně uvedený, jelikož k danému období již samostatně neexistovaly.

To nevím. V blízké době zde zřejmě zveřejním alespoň zkráceně životní osudy některých z čs. velitelů čs. legie v Rusku.
O tématu Zborova by se dalo popsat mnoho desítek či set stránek.

Pavle, asi me neprestanes prekvapovat !


Skvely clanek, dekuji ...

Práce o Čechoslovácích na asijských bojištích II. sv. války je taková "šuplíkovka". Napsal jsem to před časem, asi před 6 lety a teď mne napadlo, že by to mohlo někoho zajímat. Jedná se o referát k práci I. Procházky ne o vlastní studii. Vzhledem k absenci tohoto tématu zde na valce.cz jsem se rozhodl tento svůj starý referát zveřejnit. Znovu však podotýkám, že autorství podkladové studie má pan Ivan Procházka.

Přidávám se, velmi zajímavé.

jestli máš ještě další šuplíkovky tak sem s nima

Pavle, nevím jestli jsme to včera dopovídaly. Nejmemoval se další s velitelů, který v únoru 1948 odevzdal zbraně lidovým milicím B. Boček. V každém případě to byl člen našich jednotek, který se v událostech února 48 výrazně angažovat ve prospěch KSČ po boku Svobody a Klapálka. Nicméně mu komunisti zaplatili stejně jako K.Klapálkovi.

Jo Boček, už jsem si vzpomněl. Věděl jsem, že byli tři. Díky

Nevím, proč děláte všichni vědu nad tím úvodem, který skrývá ještě mnoho tajemství. Více napoví ten film a pak se může kritizovat. Jinak je velice chvályhodné, že někdo natočí film o těchto osobnostech. Pochybuju, že by Spielberg něco takvýho natočil. Takže i kdyby v tom filmu byly nějaké nedostatky, tak můžeme být rádi, že nějaký takový film vůbec vznikne.

Omlouvám se, ale tento příspěvek nechápu. Na co reagujete?

To neřešte.


Já jenom reaguju na úvod tohoto tématu, kde se některým lidem nelíbil stav stručného obsahu filmu.

Jen pro informaci tady nikdo žádný film neřešil. Pokud to chátu přesně tak zde řeší čtenáři připomínky k Pavlovým článkům na www.valka.cz. Film jsme řešily někde jinde. Je to tak Pavle : .

Je to přesně tak. Proto mne ten příspěvek tak zmátl. Přímo projekt filmu řešíme jinde.
Jedna z reakcí v této sekci, týkající se mých příspěvků, se vztahovala k jedné z mých prací, která vycházela na pokračování, jejíž první část byla jedním ze čtenářů zřejmě omylem považována již za celý ukončený text.


Přeji všem dnes vše nejlepší v Novém roce!

Aha, tak to byl omyl. Ale na ten film se stejně těšim

Velmi zajímavá informace v článku o gen. Medkovi je pro mě ta, že před I. sv. válkou učil na škole v Dobřenicích. Bydlím v této obci a do školy jsem tam také chodil, i když o nějaký pátek později . Jinak velmi vysoko hodnotím práci o české družině. I když I. sv. válka není zrovna moje parketa, rád jsem si přečetl každou část. Jen tak dál!

Jsem rád, že článek o generálu Medkovi našel své čtenáře.
Jinak má práce "Česká družina (1914-1916)" vyšla i knižně. Knižní vydání mimo textu, který byl na pokračování zde na www.valka.cz zveřejněn, obsahuje dále fotodokumentaci, podrobný seznam padlých příslušníků s osobními daty a dále částečný seznam vyznamenaných příslušníků jednotky.

Jak si tak probírám svoji domácí "Kroniku", tak předloni v červnu, konkrétně 21.-22.6.2002 jsem si užil takový malý předvedení bitvy u Zborova při Milovických slavnostech. Konalo se v prostoru Teleček, bylo tam pár,...jo, skutečně jen pár,... (stovek? ) nadšenců, tuze moc díváků,... prostě super akce. Dost mě pobavilo, když místo slíbenýho útočícího letadla zakroužil nad bitevním polem nějakej zdejší poletucha na ultra-lightu. Pár dávek z kulometu (mimochodem, kde vzali v roce 1917 u Zborova starý dobrý "úkáčko"?) ho ale zahnalo a za pár chvil přiletěl krásný malý Nieuport s francouzskými (?!?) kokardami...
Ze zákopů se vyřítili udatní českoslovenští legionáři a s výkřiky "Za studenou Plzeň a buřty s cibulí!", "Ktož sú boží hodovníci!" a "Mor ho!" zdolali urputně bráněnou Mogylu. Kousek ode mě utloukli jednoho vypaseného člobrdu v germánské uniformě polní lopatkou...
Ne,... teď vážně. Bylo to fakt super, nasekal jsem tam skoro dva filmy...


Když tak koukám na Tvého smajlíka, napadá mě, žes tam určitě byl...

Kvůli tomuto článku jsem se zaregistroval(tak se mi líbí)-legií není nikdy dost
V příloze se pokouším(třetí pokus) plánek ze stručné kroniky 8.pluku

Pro Joey Pytlák Říha - Samozřejmě, že jsem tam tehdy byl. Náš klub tu akci pořádal.
Pro Jirka Vrba - To mě těší. Přihlas se tedy do uživatelské skupiny "Československé legie"

Jsem v kraji nový takže - co to je uživatelská skupina a jak se přihlásit.

Návod k přihlášení do uživatelské skupiny Československé legie - Nahoře v horním menu, tam kde se i přihlašuješ, kliknout na "Uživatelské skupiny". Tam si vybrat v menu "Československé legie" a zobrazit informace. Potom stačí jen stisknout tlačítko ke vstupu do skupiny a už jen čekat, zda vstup do dané skupiny bude schválen.

Coz jen dodam, samozrejme bude, ucast ve skupinach jednotlivych armad, na rozdil od skupin expertu a redakce, nijak nelustrujem

K článku "Lipjagy"


na https://www.valka.cz//topic/view/12545 jsem psal něco (nicmoc) o bolševických jednotkách u Lipjag - nové poznatky:


1. a 2. lotyšský pluk tam asi nebyly - o měsíc později masakrovaly pod Vacetisovým vedením levé esery v Moskvě.
- je to bída -
jestli má někdo povědomí o ruských jednotkách v bitvě u Lipjag tak ať prosím napíše.


jinak ke článku: "Jen houšť a větší kapky" díky

Když jsem pátral po Kadomcevovi, tak jsem zjistil toto-je to trochu složitý

Tak koukám Pavle, že jsme oba měly ve stejnou dobu stejný nápad - akorát já to dal na forum a není to zdaleka úplný a protože nechci vykrádat tvojí práci, prosím Tě doplň to co chybí na forum, ať je v tom pořádek (čísla pak opravím). Dík Dav

Pěkný přehled, jen tam chybí jména velitelů. Je možno tyto informace někde získat? Díky předem.

No jaksi nevím, ke kterému článku se tento komentář vztahuje, takže těžko mohu reagovat.

Chtěl bych velice poděkovat autorovi za celou jeho tvorbu a články zde na Válce.cz, především pak poslední sérii článků - V těžkých dobách. Na toto období naší historie se prakticky zapomnělo (nebo se úmyslně zamlčovala) a jsem proto velice rád, že nyní existuje kompletní článek o tomto tématu.


Chtěl bych se pouze zeptat, jaké byly početní stavy jednotlivých útvarů té doby (rota prapor, pluk, atp.) - je mi jasné, že se to lišilo jak od strany, tak od druhu nebo zaměření jednotek. Přesto bych si rád utvořil alespoň obecnou představu - v průběhu doby se tato čísla měnily a nemám tedy přehled.
Předem děkuji.

Děkuji za pozitivní zpětnou vazbu. Ta určitě vždy každého autora potěší


K Vašemu dotazu: Početní stavy se obecně v konfliktu s Maďarskem v letech 1918-1919 dají nepřesně stanovit, protože se během času měnily, což píšete i sám. Takže se lze bavit spíše o konkrétních stavech k danému datu. Československá armáda musela mimo zmíněných bojů na Slovensku pokrýt i celé pohraničí českých zemí v neklidném poválečném období a zároveň ještě v lednu 1919 zajistit i vojensky Těšínsko. Ve své práci se snažím v určitých obdobích vždy ukazovat souhrny sil a jejich poměry s nepřítelem. Obecně lze říci, že maďarská armáda vždy měla nad československou, prakticky po celou dobu konfliktu, početní i materiální převahu. Poměr sil byl většinou v neprospěch čs. vojáků 1:2 nebo někdy až 1:5. Nerad bych nyní zde podrobněji duplikoval rozbor, který je obsažen i v mé práci, proto žádám o trpělivost. V dalších pokračováních dostanete jak doufám odpovědi na Vaše dotazy.

Velice děkuji za rychlou a informativní odpověď.
Sice mám problémy vydržet ten týden mezi jednotlivými články, jak se na ně těším, ale pokusím se vyčkat konce seriálu.
Ještě jednou děkuji za vaše skvělé články a přeji hodně štěstí při jejich psaní do budoucna .

Po hodně dlouhé době....


K článku, vlastně obsáhlé a fundované studiji "V těžkých dobách"


Malá drobost, ale přesto mi nedá spát
V částech se slovenským textem je poměrně hodně pravopisných chyb. Nevím, jestli se jedná o přepis tehdejšího textu...


Předem děkuji za odpověď

U textu, který je v mé práci označen jako citace uvozovkami a je kurzívou, se jedná samozřejmě o citaci dobového dokumentu, případně u některých takovýchto doprovodných částí o autentickou výpověď.
Samozřejmě je možné, že když jsem některý z těchto vložených doprovodných autentických textu přepisoval (někdy i z různých zažloutlých a zubem času nahlodaných originálních dokumentů), mohl jsem se "uťuknout".
Pokud tedy v těchto jmenovaných částech byly nalezeny nějaké pravopisné chyby, mohu požádat o jejich specifikaci SZ do mé schránky?

Už jsem Vám to poslal. Nejsem si však vůbec jist, zda mnou zaslaná zpráva došla

Zpráva došla, díky. Chyběla někde především interpunkce. V zásadě šlo víceméně hlavně o stříšky nad "o", které jsem neuměl udělat. V některých případech šlo i o mé "úklepy" a v dalších případech o tehdejší dobové čechismy.

No musim taky ocenit kvalitu studie V tezkych dobach. Musim rict, ze se mi to moc libilo a uz to ctu znova od zacatku pro jistotu jeste jednou, aby mi nic neuslo a pochopil to v globalu. Fakt super )


Jinak nevytvoril jsi taky neco ohledne postupu nasich legii atd. jeste sem nepatral ve vsech tvych clanich tak nevim. Ale stejne urcite bezim na dalsi.


Co bych asi zminil, libi se mi tvoje cestinarska stylizace e vubec styl tveho psani

Děkuji. Jsem vždy rád, když má práce někoho zaujme.


K dotazu - dosud jsem zatím zpracoval a zde na valce.cz zveřejnil:


K čs. legii v Rusku ve své knize "Česká družina (1914-1916)", jejíž text vyšel i zde na valce.cz na pokračování, vznik a první dva roky existence čs. vojska v Rusku během I. sv. války. Dále jsem k tématu čs. legie v Rusku zpracoval bitvu u Zborova 1917, boje Tarnopolského ústupu 1917, bitvu u Lipjag 1918, u Samary 1918, u Kljukvené 1918, boje o Nižněudinsk 1918, boje u Nižního Tagilu 1918. Dále stručné pojednání o 1. sam. úderném praporu - elitní úderné jednotce čs. vojska v Rusku, životopisy pplk.J. Mašína, div.gen.S. Čečka, por. J. Gayera, kpt. i. m. A. Halbicha, gen. Medka + další v osobnostech fora. Mimo těchto vlastních článků a studií jsem k dotazovanému tématu sem přepsal z archivních dokumentů i jednu z verzí textu přísahy čs. legionáře (z roku 1918).


K čs. legii ve Francii: bitvu u Arrasu 1915, bitvu u Vouziers a Terronu 1918. Mimo vlastních článků jsem sem přepsal ještě z archivních dokumentů i dvě přísahy čs. dobrovolníka ve Francii (jedna z r. 1914, druhá z r. 1918)


K čs. legii v Itálii: bitva o Dos´s Alto 1918.

Pavle diky, ale ja sem spis myslel treba boj legii proti Rudym a tak treba ustupove boje kolem Magistrali, atd. Pro me je tohle uplne neprobadane pole, proto jsem se na to ptal ...


Jinak ale stejne diky ...

Samozřejmě - k tématu bojů s bolševiky jsou ze zmíněných článků například bitva Lipjag 1918, u Samary 1918, u Kljukvené 1918, boje o Nižněudinsk 1918, boje u Nižního Tagilu 1918.


Zdravím na Filipíny.

Nazdar pavle, možná to už máš z jiných zdrojů, ale u pozůstalých po Františku Dalajkovi, příslušníku "úderníků", do roku 1950 příslušník Finanční stráže ve Valticích, jsem objevil i toto jejich přání k jubileu z roku 1971. Mám i seznam žijících úderníků v roce 1971 včetně jejich adres, možná by se ti to hodilo


PŘÁNÍ BRÁŠKOVI


k životnímu jubileu v r. 1971


Bratře milý, hochu drahý,
poslyš naše přáníčko:
"Aby Ti dal pánbůh štěstí,
hlavně ale zdravíčko!"


Přejeme Ti k jubileu
zdraví, štěstí, úspěch, zdar,
by ses dočkal s námi všemi,
další řadu lepších jar.


Uteklo to, jak se říká
jak v potoce voda,
že však s léty prchlo mládí,
to je velká škoda.


Tvoje léta nejsou stáří,
je to jenom krůček dál,
ve zdraví se dožít stovky,
to budiž Tvůj ideál!


Není se z čeho radovat,
nesmíš se nad ničím rmoutit,
musíš to náš kamaráde
s námi dál - do stovky kroutit!


Mládí pryč ... Doba zlá je ...
My se máme rádi dál!
Kdo z nás by moh´zapomenout
Sibiř - Bajkal - na Ural?


Na báryšny a tak dále,
na té dlouhé magistrále,
na vintovku - strojní pušku
na kipjatok - na těplušku ?



NÁVRAT PŘED PADESÁTI LÉTY


Je slunný květen, roku dvacet.
V zátoce koráb houpá se
kterým se budem domů vracet,
po krvavém to zápase.


Siréna houká - a šroub víří,
májovým vzduchem hymna zní,
však oči samy na břeh míří
s pozdravem vroucím - posledním!


Sibiři sbohem! Sbohem stepi,
sbohem těplušky na vždycky!
Sbohem Bajkale velkolepý,
sbohem - ty kraji magický!


Pohřbili jsme tu mladá léta
v zákoutí světa ztraceném
a přece tiše se rtů slétá:
my nikdy nezapomenem!


Řve Tichý oceán a sténá,
stožár se v mlze kymácí ...
Bůh moře na nás cení zuby,
my vždycháme jen v podpalubí,
zatím co bouře burácí ...


Pět dní, pět nocí vichr řádí,
valí se vlny jako dům,
co pozříme, to hned rádi,
vracíme mořským netvorům.


Uplynulo padesát let ...
Polovina století ...
Sklidili jsme slávu, nevděk,
nenávist i prokletí!


Ach, jak ten čas letí!
Pohádku mládí našeho
zbývá ním už jen vyprávěti
vnukům - u krbu teplého.


Až jednou zas bouř´při vánici
závějí sněžnou zavíří,
otevřem tiše okenici
a vzpomenem jak úderníci,
na stráži stáli v Sibiři


Napsal příslušník čs.legií na Rusi - uderného praporu
Karel Doleček (v roce 1970 bytem Praha Holešovice)

Pěkné. Díky )

Bravo Nemohu než v obdivu tleskat.


Velice děkuji za sérii článků V těžkých dobách i všechny předchozí články o československých legiích - přečetl jsem všechny, které jsou zde zveřejněny a byl jsem vždy jimi absolutně nadšen.
Je velká škoda, že tato série článků nevyšla v knižní podobě, protože bych neváhal utratit těžce vydělaný peníz za možnost vlastnit tyto články jako knihu (ale možná, že se to změní a kniha přeci jen bude).


Myslím, že je na čase opět navázat na legionářskou tradici a hodnoty a Vaše činnost je obdivuhodná. Ještě jednou Vám děkuji.

Zdravím a děkuji za čtenářskou zpětnou vazbu. Vždy mne potěší, když vidím že má práce není zbytečná.
Jinak k Vaší zprávě:
Např. má práce Česká družina (1914-1916), která vyšla na internetu exkluzivně na serveru valka.cz a Neviditelný pes, existuje i v knižní podobě. Pokud budete mít zájem, mohu jí na dobírku poslat.
Práce "V těžkých dobách...", jíž zmiňujete, je v současné době ve vydání v jednom nakladatelství a zatím bohužel nevím přesnější termín, kdy by snad mohla spatřit světlo světa.
Pokud se najde investor nebo přímo nakladatelství, které by knižně vydalo i jednotlivé mé články, rád je ke knižnímu vydání s fotodokumentací poskytnu
Mým cílem je vytvořit v konečné fázi sérii na sebe navazujících článků, popisujících hlavní období čs. legií 1914-1920. Je to malá splátka dluhu, který máme vůči těm klukům, co tehdy pro Československo daleko od domova bojovali a umírali. Zatím se mi to podařilo jen zčásti, ještě zbývá spousta práce.
Zajímáte-li se o památku čs. legií, možná Vás zaujme i myšlenka Památníku čs. legií "Čestná vzpomínka" - www.pamatnik.valka.cz

Mohl byste mi poslat cenu vaší knihy, abychom se mohli případně domluvit na jejím zaslání? Byl bych vám velice vděčný.


Ohledně dluhu, který zmiňujete, mám stejný pocit. Naše svoboda byla vydobyta potem, krví a utrpením, což je fakt, na který lidé zapomínají. Málokdo už dnes ví, že legie není jen římská bojová jednotka a proto se zapomíná na hrdinství legionářů, bez něhož bychom dnes neměli svobodu.


Proto mne kdysi velice potěšila myšlenka filmu, který tu měl vzniknout, počkejte... "Suší bratři" se myslím měl jmenovat . Bohužel se obávám, že jeho realizace je asi již nepravděpodobná...


Aktivitu "Čestná vzpomínka" hluboce oceňuji a vážím si všech, kteří k ní přispěli. Nesmíme zapomenout. Bohužel například jen školní výuka je v tomto ohledu (a asi nejen v tomto) prakticky nulová - o legiích se školáci nic nedozví a nebýt nadšenců jako jste vy, neměli bychom se odkud o legiích dozvědět. Proto vám přeji hodně štěstí do další práce.

Serial o obrane republiky bolo vzrusujuce citanie. Bravo.
Bol si spomínaný aj slovenskými médiami.
www.sme.sk

Diky za odkaz, pobavil jsem se nad naslednou diskusi (otazkou je, zdali je to k smichu nebo k placi, ty nazory co tam padaji ) ... ale odnasim si z toho vytku, ze nam chybi prolinkovani zde na foru na zbyvajicich osm dilu serialu (tech poprazdninovych, zjevne ) a ze v clanku chybi index, ze ktereho by se clovek dostal na vsechny dily ... To v co nejblizsi dobe opravim, at je tento clanek jeste snazeji pristupny.

Tá diskusia sa ešte stále vyvíja!
Počkaj večer, keď sadnú ľudia k počítačom, to budú "múdrosti"!
.....celá plejáda "utláčaných" Slovákov........
Užívaj si Pavlíku, zajtra už tá diskusia bude minulostou.


Lidi, to chce klid!

jo, je to stejne vsude, na idnesu je to taky tak, lidi jak si mysli ze jsou anonymni tak z nich lezou takove kraviny, ze se clovek nestiha divit ale aniz bych tim chtel vyvolavat nejakou cz-sk valku, prijde mi skoda, ze to slovaci vnimaji tak negativne, cele to nase souziti. I ted v televizi vidam porady, kde si z cechu delaji legraci, a pritom si myslim, ze zcela zbytecne. Tady se taky jsme schopni normalne domluvit a spolupracovat, tak proc to nedokazi lide jinde ? je to proste padle na hlavu !

Za to som zodpovedný ja, ale už som to napravil, hneď som to aj dolinkoval.


Ináč sorry za tie nedostatky v linkovaní, ale na intráku nám internet rozbehali asi iba pred 3 týždňami, zatiaľčo na valke už veselo pribúdali nové články celý september, navyše mi cez leto s linkovaním dosť pomohol Haspeklo (díky ešte raz ), takže v tom mám menší zmätok, čo už prelinkované je a čo ešte nie je. Ale budem sa to snažiť dať to čo najskôr dokopy.


Ale keď som to linkoval (1919 Maďarsko-československá válka), tak som si všimol, že prvý odkaz (V těžkých dobách... ) tam nejako nefunguje a vyhadzuje mi iba toto. Čo s tým?

budu to muset jeste projet a zkontrolovat, nektere starsi odkazy nefunguji, vsiml jsem si toho, ale zatim nevim proc


s tim linkovanim si hlavu nelam, vim ze jsi psal ze budes mimo net, a tak to taky beru, proste az se to udela, tak se to udela , jenom kdyz uz na nas nekdo dava odkaz, tak jsem chtel dolinkovat tohle, aby to tam bylo, jinak fakt zadnej stres !

Když už jsme u toho, tak na tom webu je další zajímavý článek: http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=2437375 . Aneb negativističtí křiklouni jsou slyšet vždy více než lidi snažící se něco vytvořit .... halt kritizovat je snažší než něco pozitivního udělat. Však to známě všichni ze svého okolí Ta debata pod článkem to jen potvrzuje.

Ad. Diskuze Sme - Tak některé z nich celkem píšou... (nejlepší je ten o žido-československém estabilišmentu a proti-německé propagandě - to jsem se vážně dobře zasmál) Ale je dobře vidět, že ne všichni jsou zakomplexovaní (ale to hlavně tady na fóru ) a srší nenávistí na stát, který nás dříve spojoval.
Přeju Pavlovi Kuthanovi mnoho dalších úspěchů a inspirace do jeho další práce.

Je to smutné čítanie. Viac ma ale mrzí, že sa k tomu deje na stránkach zatial jednoho z najserióznejších slovenských médií. Tie nadpisy sú tak zavádzajúce že by sa nestratili ani v Novom čase alebo v Blesku.
Istú dobu som sa snažil s týmito pseudomoralistami a hejslovákmi bojovať formou diskusie ale čím viac som argumentoval tým viac to do mňa šili. Nevadilo mi to ale bol som z toho poriadne otrávený.
Najväščia sranda je fakt že väčšina týchto mudrlantov žijú mimo územia SR. To sa to frajerí z Clevelandu a Zurichu! Banda jedna!
Blíži sa 28.október a na slovensku sa nám zvolebnieva. Nič viac už k tomu netreba dodávať. Po českej karte sa vytiahne karta maďarská a zakončí to rómska otázka.

Tedy já jen žasnu. Náhodou jsem se sem podíval, přečetl si pak u toho článku na sme opravdu skvělé odborné názory těch diskutujících (jako třeba ten o tom, že čs. legie v Rusku byla tvořena především Slováky, zatímto Češi byli jen ve Francii a Itálii ) a kdyby tam nebyla nutná registrace, tak bych asi k některým nesmyslům okamžitě reagoval.

Pavle to je zbytecne rozcilovani. Vetsina techto ucastniku podobnych debat neni absolutne pripravena a schopna akceptovat nazory ostatnich, pouze by ses dockal dalsich urazek a vylevu, coz myslim si malokdo z nas potrebuje ... Tyto debaty jsou zalozeny na skupinove demenci, kdy ti mene dementni chytaji blbost od tech vice dementnich, a tech par, kteri se snazi jim v tom zabranit, pomalu prichazi o rozum

Pobavil mne ten výraz "skupinová demence"

Jako vždy vynikající práce - článek "Kyjev 1918", děkuji za něj.


Náhodou typ nebo fotka těch německých obrněných aut se asi nezachoval, co? To víš, starý modelář větřící pěkné dioráma

Tak jsem dodatečně zjistil, že se mohlo jednat o typ Ehrhardt E-V/4. Zdroj: T. Jakl: "Československé broněviky na Rusi" (http://mujweb.cz/www/tanks/Broneviky.htm )

Zdravím,
velmi mě zaujal seriál článků "V těžkých dobách". Měl jsem jisté povědomí o bojích s Polskem o Těšínsko a nějakých "třenicích" s Maďarskem, ale musím přiznat, že o skutečném rozsahu bojů jsem neměl tušení!
V kapitole 19 píšete:
"Jak již bylo řečeno, 1. 8. se v Maďarsku zhroutila bolševická vláda (po 133 dnech existence), Béla Kun prchá ze země do zahraničí, a následná nová vláda měla zájem na co nejrychlejším vyřešení situace s Československem z důvodů potřeby uklidnění vlastních poměrů a stabilizaci své země. Maďarsku se totiž nedařilo i na frontě s Rumunskem, jehož armáda úspěšně postupovala do nitra Maďarska poté, co předtím v Sedmihradsku porazila maďarskou rudou armádu. Nakonec 3. 8. 1919 obsadila rumunská armáda Budapešť. Této situace využil a zároveň oblast západního Maďarska v té době obsadil se svou divizí plukovník Anton Lehár, který byl stoupencem návratu Habsburků do čela Maďarska. V Maďarsku propukl tak opět politický chaos,..."


Mám tomu rozumět tak, že po stažení maďarské Rudé armády z území ČSR byl naplněn mezinárodní závazek a Rumunská vojska se stáhla od Tisy na dohodnutou hranici, což jim bolševici (po neúspěchu na Slovensku) "oplatili" útokem na Sedmihradsko?
Dále by mě zajímalo, s jakou divizí obsadil Anton Lehár (Rakousko-Uherský důstojník) západní Maďarsko - jednalo se o divizi rakouskou (výpad z rakouského území) nebo divizi maďarskou, nějak odštěpenou od Rudé armády?

Dobrý den,
rád bych se s Vámi domluvil ohledně citace textu z Vašeho článku o Janu Gayerovi. Je možné Vás přímo kontaktovat? Nebo mám požádat o kontakt skrze redakci tohoto webu?
Mockrát děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Dobry den, Pavla zastihnete nejlepe asi na jeho facebookovem profilu https://www.facebook.com/pavel.kuthan.75