Nový hrad u Kunratic, či též jen Nový hrad, byl hradem královským již od svého počátku. Vystavěn byl v letech 1411 a 1412 pro českého krále Václava IV. Ten zde pak hojně pobýval. Hrad byl nedaleko Prahy a dodnes se kolem něj nacházejí rozsáhlé lesy, které dnes dělají tuto část jednou z nejlepších, co se životního prostředí v Praze týče. Hrad je situován na vrcholu a konci ostrožny, kterou obtéká Kunratický potok. Samotná obec Kunratice se nachází severně hradu. Samotný hrad je oddělen od zbytku ostrožny příkopem, v nedávné době zde byl vybudován masivní dřevěný most. Hrad při jeho založení nazval sám král Václav IV. Wenzelsteinem, avšak tento název se neujal. Stavba započala roku 1411, přičemž stavbu řídil měšťan pražský Hertvín a samotnou stavbu pak prováděla stavební huť mistra Kříže. Celá stavba má být hojně podložena písemnými doklady jakými jsou účty aj. Již roku 1412 zde pak pobýval král. Král se zde dozvěděl i o defenestraci údajně upadl do depresí a nakonec zde skonal. Hrad se posléze stal jedním ze sídel a opor zikmundovských vojsk. A nakonec po pádu Vyšehradu a ostatních okolních bašt se stal posledním bodem kolem Prahy, který nebyl pod kontrolou husitů. Ti proto přistoupili překvapivě v zimě, konkrétně 31. prosince 1420 k obléhání hradu. Vybudovali mohutný obléhací tábor asi 150 metrů od hradu a odsud odstřelovali hrad. Posádka hradu se pak musela s ohledem na vážná poškození ochozů 25. ledna 1421 vzdát. O dva dny později byl hrad vypálen, ale zřejmě se nepřistoupilo k demoličním činnostem. Hrad pak zůstal poměrně dobře zachovalou zříceninou. K poškození lomem došlo až v 19. století a jelikož se stal hrad místem hlavně pražských výletníků, přistoupili správci lesa roku 1881 k demolici zachovalých nadzemních částí, aby se tak omezilo plašení zvěře. V letech 1928 až 1929 na hradě provedla archeologický výzkum L. Jansová, zároveň šlo o jeden z prvních výzkumů zaměřený na středověk. Výzkum však bohužel nebyl dokončen a vypublikován, zároveň nedošlo k plánovaným rekonstrukčním a záchranným pracím a to vše z důvodu nastupující ekonomické krize. V éře socialismu byl pak obzvláště archeologicky prozkoumán tábor obléhatelů, který se do dnešních dní zachoval v pozoruhodně dobré kondici.
Zdroje: Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
Zdroj:
(Durdík 1999, s. 389 obr. 833) Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
Tábor obléhajících vojsk ze zimy 1420/1421. V terénu je dosud dobře patrna výrazná část obléhacích prací, ať jsou to palebné pozice, opevnění tábora nebo ubikace.
