Embraer EMB-314 Super Tucano

Embraer EMB-314 Super Tucano (A-29A/B Super Tucano)

Výzbroj


Letouny jsou standardně vyzbrojeny dvojicí kulometů FN Herstal M3P (klony kulometů Browning M2HB) ráže 12,7 mm s teoretickou kadencí až 950 ran za minutu a zásobou 200 nábojů pro každý z nich. Umístěny jsou v křídle a stříli mimo okruh vrtule.
Dále mají letouny k dispozici 5 závěsníků, jeden ve středu pod centroplánem a dva pod každým křídlem s celkovou nosností 1.550 kg. Tři ze závěsníků jsou mokré, tzn. že umožňují nést přídavné palivové nádrže a prodloužit tak dobu, po kterou může být letoun ve vzduchu (jedná se o centrální a vnitřní křídelní pylony).
Letoun na závěsnících může níst širokou škálu řízené i neřízené munice včetně pouzder s kulomety a kanóny anebo s průzkumnou elektronikou.


Hlavňová výzbroj
Pod centrální závěsník pod trupem je možné umístit pouzdro s 20 mm kanónem GIAT M20A1 s teoretickou kadencí 650 ran za minutu a odhadovanou zásobou 180-250 nábojů.
Je možné využít i dva křídelní pylony na zavěšení pouzder s kulomety FN Herstal M3P (stejnými jaké jsou umístěny v křídlech).
V současné době probíhá vývoj pouzder s kulomety M134D Minigun (známé jako Dillon Aero Gun Pod) ráže 7,62 mm s rotačním svazkem šesti hlavní a teoretickou kadencí 3.000 ran za minutu, které bude moci letoun nést v celkovém počtu čtyř kusů (dva pod každým křídlem).


Neřízené rakety
V počtu čtyř kusů je možné zavěsit pod křídelní zavěsníky i raketnice SBAT-70 (LM-70/19) s 19 neřízenými 70 mm raketami Skyfire-70 (AV-SF-70), anebo menší LAU-68/A s 7 neřízenými 70 mm raketami Mk-4 FFAR, resp. Hydra 70 a ponciálně i řízené rakety APKWS / LOGIR / DAGR / GATR-L / TALON / Cirit / RPM.


Řízené střely
Letouny Super Tucano mohou nosit protiletadlové řízené střely AIM-9L Sidewinder, MAA-1A Piranha (vy vývoji je též vylepšená verze MAA-1B Piranha, která by měla být perspektivně certifikována i pro tento letoun), Python 3 a Python 4.
Z protizemních řízených střel to jsou rakety řady AGM-65 Maverick and již zmíněné 70 mm rakety Cirit odpalované z raketnic LAU-68/A.


Bomby
Super Tucano může nést náklad až 10 bomb Mk.81 rže 250lb (113 kg) na sdružených závěsnících nebo 5 bomb Mk.82 ráže 500lb (227 kg). Alternativně lze používat i starší pumy M117 ráže 570lb (340 kg), ale maximální kapacita jsou pravděpodobně jen tři bomby. V neposlední řadě je možné podvěsit i zápalné pumy BINC-300 nebo kazetové bomby BLC-252 (s 248 kusy submunice) domácí provenience.
Z naváděných / řízených pum to jsou SMKB-82, GBU-12/B Paveway II a vyvíjená FPG-82 (všechny to jsou bomby Mk.82 s kity umožňující navádění přes laserovýc paprse, resp. inerciální navigace a GPS).
Perspektivně by letoun měl být / je schopen nosit i pumy JDAM / LJDAM a SDB, případně užívat bomby s konverzní sadami Lizard a Griffin.



Přístrojové vybavení
Přístrojové vybavení tohoto turbovrtulového letounu je srovnatelné s modernímí proudovými stroji. Kopkitu pilota vévodí dva velkoplošné CMFD displeje a HUD displej s ovládacím panelem, u navigátora / operátora zbraňových systému jsou také dva tyto CMFD displeje + jeden menší CMFD. Oba prostory posádky jsou též plně kompatibilní s přístroji pro noční vidění. Kabina pilota je navržena dle dnes využívané koncepce HOTAS. Letoun je vybaven satelitní navigací GPS a laserovými gyroskopy pro inerciální navigaci. Pro výstrahu před špatným počasím je vybaveno systémem WX-1000E. Řídicí počítač je standardně vybaven několika druhy útočných módů pro shoz pum (např. CCIP, CCRP, CCIL, DTOS, LCOS, SSLC) a automatický pilot umožňuje programování misí. Radiostanice, resp. datový přenos pracuje v pásmech velmi krátkých / ultrakrátkých vln. Letoun též může být vybaven hlavicí FLIR umožňující díky využití infračerveného záření pasivně sledovat, případně útočit na cíle. Též se připravuje i integrace přileb kategorie HMD. Celé toto vybavení je propojeno s avionickým systém letounu prostřednictvím osvědčené datové sběrnici MIL-STD-1553.

Zdroj:
www.embraerds.com
en.wikipedia.org