Branná pohotovost státu [1938 MOB]

Letectvo tvořilo jednu ze šesti hlavních zbraní československé branné moci, přičemž za téměř 20 let své existence si vytvořilo vcelku výlučné postavení, rozeznatelné na první pohled barvou vojenských stejnokrojů, odlišnou pobočnou zbraní a honosnými odbornostními odznaky. Specifické postavení zbraně bylo dáno také zvláštním způsobem řízení, kdy pro ně byl v mírovém období vyčleněn celý odbor ministerstva národní obrany. Od roku 1934 přešlo letectvo na trojstupňový systém velení na úrovni ministerský odbor – zemské velitelství – vojskové těleso, v roce 1936 bylo do této struktury začleněno také dělostřelectvo obrany proti letadlům.

Karpatská Siče - branná organizace Ukrajinců a Rusínů. Za svou krátkou existenci bojovali její příslušníci po boku československé armády i krátce proti ní po vyhlášení samostatnosti, dále se záškodníky z maďarských a polských polovojenských oddílů i proti pravidelným jednotkám královské maďarské armády.

Jeden z nejsevernějších koutů České republiky, frýdlantský výběžek, byl svou polohou a národnostním složením předurčen, aby jako ideální místo posloužil SdP (Sudetendeutsche Partei) a Freikorpsu k eskalaci napětí a teroru v této oblasti vůči složkám finanční stráže, četnictvu, jednotkám SOS (Stráž obrany státu) i českému obyvatelstvu, či antinacistům. Stejná situace panovala i v dalších místech Sudet, kde chyběly jednotky československé armády. Například v sousedním šluknovském výběžku.

Publikace je věnována problematice bezpečnostní složky zformované v ČSR v předvečer druhé světové války. Prapory Stráže obrany státu měly zamezit nenadálému vpádu nepřítele do Československa a svou krátkodobou, ale úpornou obranou měly umožnit mobilizaci a nástup čsl. armády. Největší tíhu obranných bojů nevyhlášené pohraniční války, kterou proti demokratickému Československu vedly postupně Německo, Polsko a Maďarsko od září 1938 do března 1939, tak nesli právě příslušníci SOS. Boje československých hraničářů a oběti z jejich řad upadly s nastolením totalitních režimů v zapomnění. V zapomnění upadlo i četnictvo, finanční stráž a uniformovaná stráž bezpečnosti, z jejichž řad byli rekrutováni členové SOS. Tato recenze se snaží upozornit na publikaci připomínající jejich existenci.

Republika československá měla charakter parlamentní demokracie s presidentem jako hlavou státu, přísně oddělenou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Její státní forma byla dána ústavou z roku 1920, základní záležitosti ve vojenské oblasti kodifikoval branný zákon z roku 1920 a jeho novely.

DSAP (německá sociální demokracie) zůstala jedinou německou stranou věrnou československé republice. Její branná organizace Republikanische Wehr se se svými dobrovolníky podílela na akcích jednotek SOS v boji proti Henleinovu Freikorpsu, přičemž někteří její příslušníci položili své životy pro naši republiku.

Většina životopisů účastníků 2. sv. války je věnován osobnostem zahraničního a domácího odboje. Všeobecně se však zapomíná na to, že vojáci a příslušníci dalších ozbrojených složek své životy a zdraví nasazovali již dávno před oficiálním vypuknutím války. Jedním z nich byl i můj dědeček Stanislav Kuča.

Zpráva divizního generála Ing. Aloise Vicherka o událostech od československé mobilizace do 4. března 1941
Neznámý archivní dokument ve světle faktů.