Main Menu
User Menu

Bastionová pevnost

Úvod


Bastionové opevnění vzniklo v Itálii v 16. století jako reakce na růst palebné síly a pohyblivosti dělostřelectva. Vyvinulo se do systémů příkopů a mohutných zemních valů (odolných proti obléhacímu dělostřelectvu), které chránily dělostřelectvo působící boční palbou na nepřítele


postupem času se začala obrana členit do hloubky. Na hraně vnější stěny příkopu vznikla krytá cesta umožnňující manévr střelců. Dalším obranným prvkem byl ravelin - samostatný objekt umožňující pokrýt dělostřelcům lépe pokrýt palbou předpolí pevnosti.


Bastionové openění ovládlo na dlouhou dobu (16.-19. století) fortifikační stavitelství a během této doby vzniklo mnoho fortifikačních škol. Až vývoj železnice, rýhovaných děl, vysoce účinných výbušnin a zavedení branné povinnosti vedl k ústupu bastionového opevnění, podobně jako novinky v dělostřelecké výzbroji ve století 15. vedly k jeho vzniku.
Bastionová pevnost - bastionová fronta

bastionová fronta
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#70961Verze : 0
fortifikační školy 16. - 19. stol. - stručný přehled


staroitalská (zač. 16. stol.) – bastionový systém
pro staroitalskou školu jsou typické bastiony s uchy, kolmo navazující na kurtiny. Celkovou dispozici můžeme vidět na plánu Verony. Současný stav je po rakouské rekonstrukci v 19. stol. – valy byly přebudovány a byla zbudována Carnotova zeď


novoitalská (2. 1/2 16. stol.) – bastionový systém
vychází ze školy staroitalské, kterou doplňuje o střední a vnější obrannou linii.


španělská (16. a zač 17. stol.) – bastionový systém


staroněmecká (2. 1/2 16. stol.)– bastionový systém
vychází ze školy staroitalské


staroholandská (17. stol.) – bastionový systém
Ve staroholandské škole se využívaly často vodní příkopy, několik linií zemních valů a předsunuté prvky


novoholandská (2. 1/2 17. stol. a poč. 18. stol.)– bastionový systém
*první coehornův systém - Nijmwegen, Breda, Bergen-op-Zoom
*druhý coehornův systém
*třetí coehornův systém


francouzská– bastionový systém
* paganův systém


velkého rozmachu dosáhla za maršála Vaubana koncem 17. století.
* první vaubanův systém
všiměte si tvaru kleští a ucha bastionu
* druhý vaubanův systém
* třetí vaubanův systém


Vaubanovi nástupci
*první Cormontaignův systém
*druhý Cormontaignův systém
*meziérská škola - máme jedinečnou možnost studovat meziérskou školu v Terezíně, který je podle jejích myšlenek postaven.
Bousmard
Chasseloup-Laubat
*metská škola-moderní systém


staropruská (18. stol.) – klešťový systém



Začátkem 19. století se začíná prosazovat soustava polygonální, jejímž duchovním otcem je markýz de Montalembert. Ten prosazuje čelní palbu a nahrazení bastionů kaponierámi. Jeho myšlenky se ve Francii neprosazují, ovlivňují však výrazně německé a rakouské stavitele.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#71947Verze : 0
Příklady staroholandské školy
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#71948Verze : 0
první, druhý a třetí vaubanův systém
Bastionová pevnost - třetí vaubanův systém

třetí vaubanův systém
Bastionová pevnost - první vaubanův systém

první vaubanův systém
Bastionová pevnost - druhý vaubanův systém

druhý vaubanův systém
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#71949Verze : 0
Neuf-Brisach ... příklad třetího vaubanova systému Wink
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#72154Verze : 0
Typickým prvkem staroitalské školy jsou bastiony se zaokrouhlenými uchy, které kryjí dvojitý zapuštěný bok s kazematovými střílnami.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#72467Verze : 0
Jako příklad pevnosti stavěné podle novoitalské školy může posloužit protiturecká pevnost Leopoldov vybudovaná v letech 1665-69


Charakteristické znaky jsou bastiony se zapuštěnýmu boky a obrana členěná na vnější, střední a vnitřní obrannou linii - krytá cesta, raveliny a bastiony
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#73802Verze : 0
Takže přispěju svojí troškou do mlýna, dávám opis výkresu bationovým opevněným tak jak jsem jej ofotil v Josefově.


P.S. pro Vrbu.
Jinak malá poznámka, pokud někdy budeš v blízkosti Jaroměře a já se budu nacházet v blízkosti svého rodiště rád tě provedu částí podzemí ( období květen až říjen).
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#87243Verze : 0
řez
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#87244Verze : 0
Největší pevnost postavená Pruskem Frydrichem II na konci XVIII století a byla tzv. Donjonového typu, polygonální struktury. Takže ne Bastionová!
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#87246Verze : 0
Ahoj Cichy - díky za nabídku, určitě ji využiju Very Happy kdybys chtěl navštívit olomoucké forty, tak se ozvi (a nebo kdybys měl zájem o občasné bunkrologické výpravy po střední evropě ... komárno, krakov, poznaň aj. ...)


Tento příspěvek se trochu zamotává - byl založen ještě před rozdělením pevnostních staveb, teď by měl být asi přesunutý do názvosloví a měl by být rozdělený na část faktografickou a na část "kecací" kde by jsme probrali právě ty sporné body ... Zkusím to navrhnout adminovi - myslím že pevnosti nemají moderátora


Takže k předchozímu příspěvku:
Na Stříbrné Hoře jsem nebyl a nic moc o ní nevím, ale z těch obrázků je jasný toto:


- pevnost není bastionová, ale není ani polygonální - je klešťová - to je tuším novopruská škola
-neznám terén, takže se o tom špatně píše (jenom z toho půdorysu)
samotná klešťová pevnost je zesílena rohovou hradbou
-je tam hodně detašovaných fortů - to prusové dělali - ovšem to vůbec neznamená, že by šlo o polygonální opevnění


z tvých příspěvků cítím, že jsem asi nevystihl dobře o co mi jde. Když mluvím o bastionovém opevnění, myslím tím i novopruskou školu, protože si myslím, že vychází ze stejných principů. Stejně tak když mluvím o polygonálním opevnění patří sem jak pruské polygonální pevnosti, tak i rakouská škola - montalembertovy věže, nebo "bastiony" v Komárně. Ve stejnou dobu stavěli francouzi opevnění, které se přidržovalo zásad bastionového opevňování (souvislé bastionové opevnění Paříže) ale změny ve vojenství na operační úrovni zapříčinily to, že ač z prvků bastionového opevnění patří do systémů polygonálních ... mám pocit, že jsem to ještě více zamotal Laughing


Shrnul bych periodizaci novodobého opevnění:
bastionové
polygonální
fortové
moderní


jsou to jenom názvy, nemajín se samotnou funkcí nic společného (viz. bastionové) a nejsou to žádná dogmata - je to jen pomůcka


... Laughing ale aby to bylo ještě zamotanější musím upozornit na členění "funkční" - tj. např pevnosti pobřežní (ty jsou uplně jiné), horské uzávěry atd...


Takže abych to shrnul:
1) Stříbrná Hora není polygonální (asi to je překlep ... asi tam má být klešťová)
2) I když je to pevnost klešťová, tak je to jedno, protože já tvrdím, že klešťový systém ,je jen odnoží bastionového systému.
3) Ty rondely uprostřed pevnosti jsou asi dobrá turistická atrakce, ale se samotnou klešťovou pevností toho moc společného nemají


P.S.: Chtěl bych připomenout, že ještě existovalo polní opevnění - je dobře známé z rytin zobrazujících bitvy, ale informace o něm jsou více než skoupé ... kdyby někdo něco věděl, bylo by to super
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#89144Verze : 0
Diskuse
Jen bych doupravil jednu myšlenku. Terezín je velmi zajímavou stavbou, ale není stavěn dle meziérské fort. školy. Jediné, kdy by se mohla uplatnit tato idea, byl při oponentuře projektu Terezína pl. Querlondem - projektantem Josefa.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#364226Verze : 0
Cichy
Ja jsem také z Josefova.
Ta tvoje fotka, i když je stará, tak to rozdělení není správné (úplně) a proto jí zde již nenajdeš.
Mimochodem jí bohužel používá pořád Kupka ... Sad


Pro Vrbu. Velmi rád bych se někdy u Vás zastavil v Olomouci. jednou do roka tam jezdím. Jinak pokud děláte pořád výjezdy po opevnění (před 1.sv.v.) do Evropy, rád bych se někdy přidal.
URL : https://www.valka.cz/Bastionova-pevnost-t18989#364228Verze : 0