Dějiny bleskové války

Autor : 🕔19.05.2002 📕10.167

Seriál

  1. Dějiny bleskové války
  2. Dějiny bleskové války
  3. Dějiny bleskové války
  4. Dějiny bleskové války
  5. Dějiny bleskové války
  6. Dějiny bleskové války
  7. Dějiny bleskové války
  8. Dějiny bleskové války
  9. Dějiny bleskové války
  10. Dějiny bleskové války
  11. Dějiny bleskové války
  12. Dějiny bleskové války
  13. Dějiny bleskové války
  14. Dějiny bleskové války
  15. Dějiny bleskové války
  16. Dějiny bleskové války
  17. Dějiny bleskové války
  18. Dějiny bleskové války

Podobné články

Další články autora

Charles André Joseph Marie De GAULLE
Charles André Joseph Marie De GAULLE
(1890 - 1970)

De Gaulle byl jedním z mála francouzských důstojníků, kdo již v meziválečné době teoretizovali na téma bleskové války.

V červnu 1940 mu bylo svěřeno velení neúplné 4. DC, se kterou však už nemohl nic dokázat. 18. června přednesl v rozhlasovém vysílání svůj slavný projev, ve kterém žádal Francouze, aby pokračovali v boji proti Němcům. Poté organizoval odpor proti vichistické vládě ve francouzských koloniích, až přesídlil do Anglie, která se stala jeho základnou při výstavbě jednotek Svobodných Francouzů. V roce 1944 triumfálně vstoupil do Paříže a stal se hlavou prozatímní vlády před podepsáním ústavy 4. republiky roku 1946. V letech 1958-1969 pak zastával úřad prezidenta 5. republiky.

Heinz GUDERIAN
Heinz GUDERIAN
(1888 - 1954)

Byl to právě on, kdo vystavěl německé tankové divize, jež tvořily pozemní útočný hrot Blitzkriegu.

Guderian dosáhl se svými jednotkami významného průlomu u Sedanu v roce 1940 a vedl útok na Moskvu během operace Barbarossa v následujícím roce. Jeho počáteční postup byl rychlý, ale zima a rozhodný sovětský odpor ho donutily k částečnému ústupu, a tak ho Hitler z jeho funkce odvolal. V roce 1943 byl povolán do funkce generálního inspektora obrněných sil a po pumovém atentátu na Hitlera 20. července 1944 se stal dokonce náčelníkem generálního štábu, ale byl Hitlerem znovu odvolán v březnu 1945.

Erich von MANSTEIN
Erich von MANSTEIN
(1887 - 1973)

Je považován za otce německé bleskové války. V letech 1939-1940 se zúčastnil jako náčelník von Rundstedtova štábu tažení v Polsku a ve Francii, v roce 1941 vedl tankové jednotky skupiny armád Nord během operace Barbarossa. Později s 11. armádou obsazoval Krym, za což byl povýšen do hodnosti polního maršála. Se skupinou armád Don se v prosinci 1942 neúspěšně pokoušel osvobodit ze sovětského obklíčení německá vojska u Stalingradu, ale vynahradil si to na počátku roku 1943, kdy způsobil Sovětům těžkou porážku u Charkova. Zúčastnil se bitvy u Kurska, po níž řídil ústup skupiny armád Jih. Po řadě sporů s Hitlerem kvůli tomuto ústupu byl v březnu 1944 zbaven velení a do konce války se nezúčastnil bojů.

Bernard Law MONTGOMERY
Bernard Law MONTGOMERY
(1887 - 1976)

Velel části britských sil ve Francii v letech 1939-1940 a zúčastnil se následujícího ústupu od Dunkerque. V srpnu 1942 převzal velení britské 8. armády v severní Africe a bránil německému postupu na Káhiru. Jeho slavné vítězství u El Alamejnu obrátilo situaci v severní Africe a zapříčinilo vyhnání Rommela z Egypta a rychlý spojenecký postup do Tunisu. V únoru přešly Montgomeryho síly pod velení amerického generála Eisenhowera a zúčastnily se dobytí Tunisu a invazí na Sicílii a do Itálie. V roce 1944 byl Montgomery povýšen do hodnosti polního maršála a velel spojeneckým silám během první části invaze do Francie v červnu 1944. Od srpna téhož roku vedl britské jednotky, které osvobodily Nizozemí, vpadly do severního Německa a vstoupily do Dánska. Do února 1946 byl ve velení britské okupační moci v Německu, poté se stal náčelníkem generálního štábu britského impéria. Téhož roku mu byl udělen titul 1. vikomt Montgomery z Alamejnu.

George S. PATTON Jr.
George S. PATTON Jr.
(1885 - 1945)

Byl rozhodným zastáncem existence samostatných obrněných kolon. Své první zkušenosti s obrněnou technikou získal za 1. světové války ve Francii, když zde zformoval první americkou tankovou jednotku a v roce 1918 ji vedl do akce.

V roce 1940 mu bylo svěřeno velení americké 2. tankové divize, o rok později se stal velitelem 1. obrněného sboru. V roce 1942 se zúčastnil spojeneckého výsadku v Casablance. Po invazi na Sicílii se 7. armádou vedl 3. armádu v bojích ve Francii a dále do Německa a Československa. Později hrál ústřední roli při likvidaci německé ofenzívy v Ardenách.

Pattonovi se stala osudnou politická neprozíravost, díky které mu bylo po skončení války svěřeno pouze formální velení nově vznikající 15. armády. Nedlouho poté, v prosinci 1945, zahynul při dopravní nehodě.

Erwin ROMMEL
Erwin ROMMEL
(1891 - 1944)

První křest ohněm získal už za 1. světové války, ale proslavil se zejména svými akcemi v následující válce. Rommel sehrál významnou úlohu už při tažení v Polsku a Francii, největší proslulosti však dosáhl v severní Africe, kde velel Afrika Korpsu. Zpočátku byl v Africe úspěšný (získal si přezdívku „Liška pouště“), ale v listopadu 1942 byl poražen u El Alamejnu. Ustoupil do Tunisu a v únoru 1943 porazil Američany v Kasserinském průsmyku, ale o měsíc později ho stihla konečná porážka. V roce 1944 se zúčastnil obrany severní Itálie a později byl převelen do Francie jako velitel skupiny armád B. Po vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944 se neúspěšně pokusil zabránit proniknutí protivníka do vnitrozemí Francie. Byl v kontaktu s hnutím, které 20. července 1944 podniklo pumový atentát na Hitlera, po jehož nezdaru byl donucen k sebevraždě.

Georgij Konstantinovič ŽUKOV
Georgij Konstantinovič ŽUKOV
(1896 - 1974)

V roce 1918 vstoupil Žukov do komunistické strany a do Rudé armády a v průběhu občanské války vedl jízdní pluk.

V roce 1939 porazil v Mongolsku japonské síly a získal zde potřebné vojenské zkušenosti. Proto se jako náčelník generálního štábu od roku 1941 podílel na obraně Moskvy, poté na plánech stalingradské operace, bitvy u Kurska I prolomení leningradské blokády. V závěrečné fázi války vedl ofenzívu, která skončila dobytím Berlína.

8. května 1945 se zúčastnil podepsáni německé kapitulace a vzápětí velel sovětským okupačním silám v Německu. Vyvrcholením jeho kariéry byla funkce ministra obrany SSSR v letech 1955-1957.

Seriál

  1. Dějiny bleskové války
  2. Dějiny bleskové války
  3. Dějiny bleskové války
  4. Dějiny bleskové války
  5. Dějiny bleskové války
  6. Dějiny bleskové války
  7. Dějiny bleskové války
  8. Dějiny bleskové války
  9. Dějiny bleskové války
  10. Dějiny bleskové války
  11. Dějiny bleskové války
  12. Dějiny bleskové války
  13. Dějiny bleskové války
  14. Dějiny bleskové války
  15. Dějiny bleskové války
  16. Dějiny bleskové války
  17. Dějiny bleskové války
  18. Dějiny bleskové války

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔19.05.2002 📕10.167

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře