Dějiny bleskové války

Autor: Pavel Koudelka 🕔︎︎ 👁︎ 62.145

Úvod

Blesková válka, neboli Blitzkrieg, představuje jeden z výrazných fenoménů 20. století, byť by to bylo jen z toho prostého důvodu, že měla zásadní vliv na dění 2. světové války, doposud nejkrvavějšího konfliktu v lidských dějinách. Cílem naší práce je pokusit se o co nejlepší zmapování vývoje bleskové války od jejích prapočátků za 1. světové války přes myšlenkový vznik ve 20. a 30. letech a praktické uskutečnění za 2. světové války až po současnost s jejími konflikty.

Na tomto místě chceme zdůraznit, že tato práce nemá za cíl zmapovat dějiny válek 20. století nebo dějiny 2. světové války, ale čistě jen historii bleskové války. Pro účel této práce jsme se pak rozhodli zaměřit především na teorii bleskové války, neboť se domníváme, že praktická stránka problému - zejména průběh 2. světové války - je notoricky známa z nejrůznějších knih, televizních pořadů, filmových děl a také z celosvětové počítačové sítě Internet. Jednotlivé dějinné procesy, války či bitvy, které jsou v naší práci zmíněny, jsou popsány pouze okrajově, neboť vycházíme z předpokladu, že čtenáři budou danou problematiku do jisté míry znát. Těchto detailů jsme se dotkli jen v případech, kdy byl jejich vliv na vývoj bleskové války podstatný. Současně jsme zredukovali pasáže o politických a ekonomických projevech dějinných procesů 20. století, stejně jako popis bojové techniky, přičemž jsme zmínky o nich omezili na nezbytnou míru, nutnou pro pochopení tematiky.

Reklama

V práci letmo uvádíme ideové předchůdce bleskové války, např. Principy švédského krále Gustava II. Adolfa či pruského krále Fridricha II. Velikého. Obsáhlý výklad se však týká zejména myšlenek britských autorů této metody z časů 1. světové války a meziválečného období, např. Martela, Fullera a Liddell Harta, kteří jako první přišli na myšlenku skloubit dohromady tankové jednotky s motorizovanou pěchotou a leteckou podporou. Připomínáme také italského teoretika letectví Douheta, který se sice nezabýval bleskovou válkou, ale v rámci objektivity jsme uznali za vhodné jeho názory uvést. Dále jsme se dotkli vývoje v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech, kde se rovněž schylovalo k aplikaci bleskové války, ale z politických důvodů z toho nakonec sešlo. A samozřejmě se věnujeme situaci v Německu, kde blesková válka - Blitzkrieg - získala své jméno.

Hlavní část naší práce jsme rozdělili do čtyř chronologicky řazených částí: 1. světová válka, meziválečné období, 2. světová válka a poválečný vývoj. První oddíl popisuje, jak v průběhu 1. světové války došlo z rozčarování nad peklem zákopové války k mohutnému rozvoji bojové techniky, zejména letecké a obrněné. Od toho se odvíjely první pokusy o systematické použití nových zbraní v boji, což nakonec vedlo téměř ke vzniku bleskové války, jemuž tehdy zabránilo náhlé a nečekané podepsání míru. Další část naší práce navazuje meziválečným obdobím, kdy kromě pokroku bojové techniky postoupila vpřed I teorie bleskové války, a to zejména v Německu. Ve španělské občanské válce si Němci ověřili své dosavadní úvahy, že blesková válka je pro ně to pravé řešení.

Nejrozsáhlejší díl práce se věnuje 2. světové válce. Na jejím počátku byla německá vojenská mašinérie natolik připravená, že se jí po určitou dobu dařilo doslova srážet vojska svých protivníků na kolena, jako tomu bylo v Polsku a v zemích západní Evropy. Spojenci se těžce učili stejnému způsobu boje, ale nikdy si ho neosvojili tak dobře jako Němci. To se projevilo třeba v severní Africe, kde Němci prováděli z hlediska bleskové války naprosto typický výkon, ale nakonec zvítězili Spojenci, I když spíše díky materiální převaze než válečnickému umění. Podobně tomu bylo v Sovětském svazu, kde Wehrmacht zaútočil s obrovským nasazením, ale početní převaha Sovětů ho prostě odrazila. Teprve po svém výsadku v Normandii dokázali Spojenci zásady bleskové války poměrně dobře využít.

Poslední část naší práce se stručně zmiňuje o použití pravidel bleskové války v 2. polovině 20. století, kdy se zdálo, že konvenčnímu způsobu boje je odzvoněno a vlády se ujmou jaderné zbraně, ale naštěstí se tak nestalo. Přestože však byla blesková válka považována za do té doby nejdokonalejší způsob vedení bojů, ne všechny následující konflikty se vedly v jejím duchu. Aplikací metod Blitzkriegu se proslavily zejména izraelsko-arabské války, které se odehrávaly v pouštním prostředí, pro ni mimořádně vhodném.

Součástí naší práce je příloha, která je stručným přehledem nejdůležitějších osobností Blitzkriegu z období 2. světové války. Abecedně řazená hesla obsahují portrét, životopisná data a nejvýznamnější údaje o jejich činnosti během této války. Tato hesla jsou převzata z počítačové sítě Internet a využití v naší práci je pravděpodobně jejich prvním uvedením v češtině.

Klíčovým zdrojem naší práce se stala Historie tanku od britského autora Iana V. Hogga. Rozsáhlé pasáže, věnované teorii bleskové války, vycházejí zhusta z této publikace. Bohužel lze této knize vytknout I některé nedostatky - je psána memoárovým stylem, což se nám nezdá vhodné, třebaže se jedná o popularizační práci a nikoli o solidní vědecké dílo. Díky tomu knize chybí kvalifikovanější struktura, jednotlivé úseky se zcela rozdílnou tematikou jsou promíchány bez jakéhokoliv systému. Lingvistu pak zarazí značně nekvalitní překlad do češtiny a ani z typografického hlediska nepředstavuje Historie tanku žádný skvost.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více