Dějiny bleskové války

Autor: Pavel Koudelka 🕔︎︎ 👁︎ 24.950

Meziválečná situace

Zatímco se civilní obyvatelstvo těšilo na mírovou budoucnost, chmurnější, ale střízlivější vojenské mozky tušily, že právě prožitá světová válka by nemusela být poslední. Zejména některé aspekty versailleského systému, který výrazně omezoval poražené Německo, hrozily stát se jablkem sváru. Jak víme, skutečně se tak stalo, což vedlo k další světové válce, ještě hrozivější než byla ta předchozí.

Roku 1922 se politické moci v Itálii zmocnil vůdce fašistické strany Benito Mussolini. Po italském vzoru se roku 1923 pokusili o puč i němečtí nacisté, ale jejich diletantská akce ztroskotala. Nacisté poté změnili taktiku a ustoupili od snah o násilné převzetí moci. Jejich nástupu výrazně napomohla světová hospodářská krize, zejména ale podpora z řad německých průmyslníků, bankéřů a velkostatkářů. Roku 1933 byl do funkce říšského kancléře jmenován Adolf Hitler. Ihned započala přeměna Německa v totalitní stát, většina základních práv byla zrušena, politická opozice pronásledována, vznikly první koncentrační tábory.

Reklama

Fašistická hnutí se v meziválečné době objevovala v řadě dalších zemí, výraznějších úspěchů ale dosáhla již jen ve Španělsku. V průběhu španělské občanské války, nejvýraznějšího lokálního konfliktu mezi oběma světovými válkami, se zde chopil moci fašistický diktátor Francisco Franco.

Můžeme s jistotou prohlásit, že meziválečné období bylo z hlediska bleskové války klíčové. Byl to zejména čas hledání té správné koncepce, kde měli štěstí hlavně poražení Němci, jejichž armáda byla versailleským mírem značně omezena. Protože se Německo s nástupem Adolfa Hitlera k moci vydalo na cestu odplaty, muselo vybudovat zcela novou armádu, nejlépe také podle nových pravidel. I když náznaky se objevily už dříve, připomeňme zejména Fullerův Plan 1919, teprve činností německých vojenských nadšenců ve 30. letech vykrystalizovala blesková válka do své konečné podoby. Následující 2. světová válka jasně prokázala převahu teorie bleskové války nad všemi ostatními. Bez důležitého experimentování a ověřování v lokálních konfliktech v průběhu meziválečné éry by však pravděpodobně vypadala zcela jinak, možná by ani nevznikla.

V letech 1918-1939 také probíhal vývoj bojové techniky, ve 20. letech tlumený, ale v následujícím desetiletí již pracující na plné obrátky. Zatímco v oboru zbraní pěchoty toho příliš mnoho vymyšleno nebylo, letecká a obrněná technika provedla zásadní krok vpřed.

V meziválečné době vznikla letadla v té podobě, jak jsou známa dnes. Ve 20. a 30. letech nastal přechod od dvojplošníků ze dřeva a plátna k celokovovým samonosným jednoplošníkům se zatahovacími podvozky, krytými kabinami, výkonnějšími motory a stavitelnými vrtulemi. Velmi bouřlivý rozvoj prodělalo bombardovací letectvo, ovlivněné koncepcí letecké války italského generála Giulio Douheta.

Ve vývoji tanků drželi ve 20. letech primát Britové, ale ve 30. letech převzali vedení Sověti a Němci, což vyplývalo z určitého zakonzervování tankové teorie ve Velké Británii, jak to popisuje následující kapitola. V meziválečné době obecně probíhal rozvoj tanků na základě lehčích strojů z 1. světové války, těžké tanky byly takřka úplně opuštěny. Tanky se stávaly rychlejšími, obratnějšími a lépe pancéřovanými a vyzbrojenými.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více