Main Menu
User Menu

251. silniční prapor [1963-1992]

251st Road Battalion

     
Název:
Name:
251. silniční prapor
Originální název:
Original Name:
251. silniční prapor
Datum vzniku:
Raised/Formed:
01.09.1963
Předchůdce:
Predecessor:
-
Datum zániku:
Disbanded:
31.10.1992
Nástupce:
Successor:
-
Nadřízené velitelství:
Higher Command:
01.09.1963-31.10.1992 32. silniční brigáda
Dislokace:
Deployed:
01.09.1963-DD.MM.1964 Horní Počáply
DD.MM.1964-DD.MM.1974 Jince-Velcí
DD.MM.1974-DD.MM.1976 Horní Počáply
DD.MM.1976-31.10.1992 Bílina

Velitel:
Commander:
01.09.1963-31.10.1992, ( )
Podřízené jednotky:
Subordinated Units:

01.09.1963-31.10.1992
Poznámka:
Note:
01.09.1963-DD.MM.1964 VÚ 3891 Horní Počáply
DD.MM.1964-DD.MM.1974 VÚ 3891 Jince-Velcí
DD.MM.1974-DD.MM.1976 VÚ 3891 Horní Počáply
DD.MM.1976-31.10.1992 VÚ 3891 Bílina
Zdroje:
Sources:
Vojenský ústřední archív Praha, armada.vojenstvi.cz
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#407122Verze : 0
MOD
Diskuse
Prapor nebyl zrušen v roce 1991, ale byl redislokován do posádky Uherské Hradiště. Poté byl převeden pod velení Vojenského velitelství střed. Poté byl transformován na Silniční sklad materiálu. Zrušen byl v roce 1994.


Krycí číslo praporu bylo VÚ 3891 Bílina a poté VÚ 3891 Uherské Hradiště (od roku 1991).


Zanikl ke dni 31.03.1994. Od 01.01.1994 do 31.03.1994 měl jen minimální počty, které dokončily zrušení útvaru. Vojáci odešli do civilu nebo přešli k jiným útvarům. Většina přešla k mostnímu praporu, který zde byl redislokován z Teplic. Byl jsem posledním velitelem útvaru 3891
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353698Verze : 0
Ďakujeme za spresnenie informácií. Ale mám doplňujúcu otázku k zániku - kedy došlo k transformácii na Silniční sklad materiálu? Ak v roku 1991 v súvislosti s redislokáciou do Uherského Hradište, tak je informácia o zániku správna. Nový útvar (s rovnakým krycím číslom) je Silniční sklad materiálu. Pokiaľ došlo k transformácii až po redislokácii, pomohol by približný termín redislokácie a následnej reorganizácie.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353714Verze : 0
MOD
Tak jsem zalovil v paměti. Do Uh. Hradiště byl redislokován 251. silniční prapor. Až v Uherském Hradišti byl transformován na silniční sklad. Mám dojem, že k 1.5.1992 byl předán do podřízenosti VVS Olomouc. Poté začala transformace na silniční sklad. Z Bíliny jsme přesunuli materiál včetně NZ a až v Uh. Hradišti došlo k transformaci. Ještě v Uh. Hradišti byl prováděn výcvik směrníků a mostařů.Takže zánik 251. silničního praporu jako takového byl až v roce 1992. Myslím, že silničním skladem jsme se stali koncem roku 1992 ( snad říjen či listopad). Ono totiž jakmile jsme se stali silničním skladem tak již začala nabíhat další reorganizace na výsvikové středisko na stupni brigáda. To však trvalo velmi krátce a poté byl vydán rozkaz ke zrušení silničního skladu a ten zanikl k 31.03.1994.


V souvislosti s tím je zřejmě nepřesný zánik 256. speciálního mostního praporu v Teplicích. ten se též přesunul do Uherského Hradiště, ale cca 1/2 roku po 251. silničním praporu. Začátkem roku 1992. A přesunul se kompletní včetně techniky. A až v Uh. Hradišti se též transformoval. 251. silniční prapor byl po jeho přesunu převeden pod jeho materiálovou působnost.


V souvislosti s 251. silničním praporem mám dotaz. V roce 1991 došlo k při provádění redislokace k mimořádné události - smrtelné zranění důstojníka a následná sebevražda velitele útvaru. Je možné někde najít nějakou oficiální zprávu o této události ? Léta po tom pátrám, ale bezvýsledně. Oba dva to byli správní chlapi a bylo jich škoda.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353798Verze : 0
Mohu se zeptat primo u zdroje?
Dost by mne a urcite nejenom mne zajimalo, co bylo vlastne naplni cinnosti utvaru? V souvislosti se zminkou o spec, vybaveni mne napadaji souvislosti s AM-50, nebo to byla i TMS ci MMT-100?
Casta odpoved, se kterou se setkavam, je totiz neco jako "..bezna stavebni technika jako v civilu ale zelena, a pak specialni vojenska, mladej...".


S takovymi odpovedmi nejsem ovsem zcela spokojen...proto mne zajima, co bylo ve stavu utvaru. Jestli je to vhodne dat to sem, treba nejaky seznam, budu vdecny.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353812Verze : 0
silniční prapor ( např. 251. silniční prapor u něhož jsem působil) měl v dobách míru jen rámcové počty a zajišťoval převážně výcvik směrníků a někdy i mostařů.Jeho úkolem bylo stavět dřevěné mosty a mostovou soupravu MS a proto též cvičil stavbu mostové soupravy MS. Převážně se staral o materiál uložený v NZ. Tento prapor měl v NZ uložen materiál pro 3 silniční prapory. Speciální techniku měl uloženu převážně v NZ. Například okružní pily CDT 1000 nebo pojízdné katry GKT - 60 pro výrobu dřevěných prvků. Dále měl ve výzbroji pojízdný zemní vrták PZV na podvozku Tatra 138. Další speciální technikou bylo tzv. dispečerské stanoviště. Byla to PV3S skříňová, ale uvnitř byly pracovní stoly, skříně, rýsovací prkno a drobný materiál.Dále měl prapor čluny MO 111, beranidla.Více specíální techniky prapor neměl. Pak již byl vybaven standardní ženijní, automobilní a jinou technikou a materálem.
Mosty AM-50 ve výzbroji silničního vojska nebyly. Toto měly silniční prapory podřízené vševojskovým divizím. Prapory podřízené silniční brigádě byly jednotky týlu a zásobovaly stupeň armáda a proto měly ve výbavě mostové soupravy.
Souprava MMT 100 byla jen jedna jediná a pokud si vzpomínám byl to prototyp. Měl jej VÚ 5213 v H. Počáplech ( ale jist si nejsem je to již dlouho ).Most měl řířku 4m a byl dvouproudý a dokonce jednotlivá mostí pole byla ji vyasfaltována. Přepravoval se na podvozcích T 815, které měly "měchy". Vozidlo snížilo světlou výšku, zaouvalo pod mostní díly, pak se nafouklo a odjelo. K této soupravě byly dodávány jeřáby na podvozku T 815 AD 28 a AD 40. Tato souprava měla jen jednu ukázku v rámci tehdejší Varš. smlouvy, ale pak snad byla zničena. Jen vím, že vozidla T 815 včetně jeřábů ( ta vozidla byla zánovní )si rozprodali mezi sebou bývalí generálové za pár korun.( myslím, že za jednu taru byla 50.000,- kč a za jeřáb cca 100.000,- Kč a pak byly obratem prodány do Německa za stejnou cenu, ale v markách).
Soupravy TMS snad měly ve výzbroji speciální mostní prapory.
Na závěr dvě soupravy MS, které měl ve výzbroji 251. silniční prapor jsem v roce 1992 v rámci reorganizace předal Městu Uherské Hradiště a slouží jako vedlejší most. Pokus znáte UH a pojedete z UH na Staré Město ( směr Brno) a přejedete velký automobilový most tak po levé straně je spouprava MS. Pokud si ještě vzpomenu tak jsem ochotem odpovědět.Protože jsem studoval kombinovaný obor a v rámci studia jsem se potuloval i u železničního vojska tak si ještě něco pamatuji.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353826Verze : 0
No tak to je parada! Mnohokrat dekuji.


Takze pokud to laicky shrnu, vybaveni praporu odpovidalo jeho ukolum a je tedy treba zapatrat po konkretnim utvaru?


Mne by dale zajimalo, jak se nektere prvky vyzbroje nazyvaji, ale nejsem si ted jist, zda se vyjadrim spravne:


Napr onen katr GKT je podle jedne prirucky pro zenisty zarazen do "kategorie" Stroje pro tezbu a zpracovani dreva.

Seznam dale obsahuje dle vyse uvedeneho kategorizovani obsahuje polozky typu:
-elektrotechnicke prostredky
-maskovaci prostredky
-prostredky pro vystavbu mostu
-stroje pro zemni prace
-atd, atd


Tedy, zda existovalo v ramci Silnicniho vojska podobne trideni a jak jste se zminil i Zeleznicniho? Ona se tam rada prostredku bude prekryvat, resp byla uzivana ve vice sluzbach.


Jeste k tomu MMT, jeden je slozen v ramci SSHR v Provodine u Doks a vesele rezivi, neb je pod sirym nebem. Ze vzala auta po roce 1990 caru do sveta mne neprakvapuje, ale tech souprav tedy muselo byt vic. Obcas nekde pouziji kus, aby "nevysli ze cviku", posledne jsem na nej narazil (ale to byl rok 2007) v Kochankach u CHotetova na Mladoboleslavsku. Tenkrat tam velka voda strhla stavajici betonak a timhle bylo vytvorene provizorium.



Jeste jednou dekuji za nasviceni problematiky.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353874Verze : 0
Ve své podstatě máte pravdu. GKT a CDT byly ženijní stroje. Materiály v tehdejší armádě se členily do tzv. materiálových tříd. např. 08 automobilní materiál, 04 ženijní, 11 silniční, 13 spojovací a pod. Rozhodující bylo v které matriálové působnosti materál byl. Uvedu příklad. Klasická PV3S valník byl materiál automobilní tedy tř. 08. Pokud však PV3S měla zvedací čelo už to byl materiál silniční tedy třídy 11.Nebo T 111 s nástavbou PHM byla materál PHM, ale klasické tatry valníky byly materiál automobilní.A tak podobně. Určení do materiálovách tříd znamenalo to, že byly okruhové sklady materálů a tam se jezdilo pro náhradní díly. Takže třeba T 111 cisterna musela fasovat náhradní díly ve kladu PHM a náčelník automobilové služby nesměl na toto auto vydat ze svého skladu nic, byť by to měl.
U mostu MMT 100 máte pravdu. Ony byly asi dva. V H. Počáplech byl ten první prototyp. A nebyl zničen jak jsem uvedl, ale byl převeden po státních hmotných rezerv. Tam by měly být i mostní soupravy MS a TMS.
Vámi uváděné členění materiálu jako stroje pro těžbu a zpracování dřeva, maskovací prostředky atd. to je jen další podčlenění ženijního materiálu dle funkce.
Správně uvádíte, že materiál se u jednotlivých druhů vojsk překrývá. Například GKT - 60 byl ženijní materiál a měly jej ve výbroji jak silniční útvary tak i útvary železničního vojska. Stroje pro úpravu a převoz zeminy byly materálově u ženistů ( buldozery, UDS, bagry) nebo u silničního vojska ( skrejpr, dampr, sněžná fréza, grejdr).Ale mohli je mít ve výzbroji i jiné útvary armády.
Teď Vám nastíním stručně funkci silničních praporů.
Když útočila motostřelecká divize tak, aby mohla bojovat musela být zásobována. Na takovéto zásobování postačovaly jednoduché silnice ( příklad buldozer vyhrnul rovnou cestu někde na louce a po této cestě jezdily zásobovací oddíly). Pro divizi to stačilo. A na to měla divize své ženijní jednotky, které měly buldozery a mostové soupravy AM - 50 nebo mostové tanky. Měla i silniční prapor, který zajišťoval regulovčíky. Ale zásobování armády už vyžadovalo pevnější silnice a mosty vzhledem k množství potřebného materálu a tady nastupovaly silniční prapory silniční brigády, které zpevňovaly vozovky, popř. ji vytvořily novou včetně podloží a povrchu a taky musely postavit pevné mosty s nosností 80 t, aby zde mohly jezdit tanky. No a tyto prapory zajišťovaly na těchto silnicích regulovčickou činnost.Za silniční brigádou už nastupovalo železniční vojsko, protože zásobování frontu se dělo po železnici. Po ní se materál dopravil do frontového skladu a z něho se auty rozvážel k armádám po silnicích vytvořených silničním vojskem a do divizního sklau. Z divizního skladu si divize již svými prostředky vytvořila silnice po nichž zásobovala pluky, roty a čety. Tak snad jsem Vám to trošku nastínil. Pokud máte zájem tak se ptejte ještě si něco pamatuji. Zdravím Vás.


Ještě dodávám, že u většiny útvaru byli tzv. materáloví náčelníci a ti byli podřízeni zástupcům velitele. Já jsem byl zástupcem velitele útvaru pro výzbroj a měl jsem tzv. technickou skupinu a v ní byli: náčelník výzbrojní služby, náčelník automobilní služby ( ten měl na starosti automobilní materál), ženijní náčelník ten měl na starosti ženijní materál a u silničního vojska byl i náčelník silničního materálu. Každý z těchto náčelníků měl svůj sklad materálu a zajišťoval chod své materiálové třídy.
Pak byl zástupce velitele pro týl a ten měl pod sebou náčelníka PHM, výstrojního náčelníka, proviantního náčelníka.
Pod náčelníkem štábu útvaru byl většinou náčelník spojovací služby ( např. vozidla PV3S radiostanice R3S byly sice auta, ale byl to materál spojovací a náčelník automobilní služby je nezásoboval). Dále měl pod sebou náčelníka chemické služby ( ten měl zase chemické PV3S označení R3S, ale taky je i když to bylo auto, tak automobilní náčelník je neměl v kompetenci ani materálově).
Takže materálové třídy byly jednotné pro celou armádu. A tak stroj GKT byl vždy ženijní materál, i když ho měl motospřelecký prapor ( jako příklad samozřejmě) a vždy podléhal ženijnímu náčelníkovi útvaru, divize a armáda.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353879Verze : 0
Jste velice ochotny.


to co zde prezentujete se bude velice hodit.


Jak to tak ctu, ony materialove tridy byl docela chaos. Tedy alespon na prvni pohled mi to tak prijde. Ono to urcite logiku melo, ale takhle povrchne se to chape spatne (dnes, v roce 2010).
Takze fiktivni priklad: posadce v Jicine nekdo ukradne na dvou autech (valniku a radiovozu) sterace a fasovat na valnik se jelo do Dolniho Bouzova a na radio do Vysokeho Myta..no taky to tak slo. Legendy, ze se Tatrou 813 jelo pro sadu tesneni pod hlavu utvaroveho traktoru asi nejsou uplne fiktivni...
Navic pri predstave, ze tehdy nebyla vypocetni technika obdivuji system evidence. Alespon podle toho, co se pise. Ze to mohlo a casto byvalo v praxi jinak se tady nebudeme rozepisovat, sklouzli bychom jinam...


Nicmene, nevzpomnel byste si, jak se podle tech funkci, ci jak se to podrobnejsi trideni nazyva, delily i ostatni sluzby, nebo slozky? Treba konkretne ty Vase silnicni a Zeleznicni? I kdyz chapu, ze pro jistou formu prehlednosti by nebylo od veci roztridit silnicni utvary podle zamereni. Ale zustaneme u utvaru 251.


S ohledem na to, co jsem napsal vyse, by mne tedy ramcove zajimalo, jak se tridil material podle funkce v ramci Silnicniho a Zeleznicniho vojska? Respektive pokud si vzpominate, do jakych materialovych trid lze pausalne zaradit material evidovany u techto slozek armady?
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353886Verze : 0
Vidím, že napříkladu těch stěračů jste ten armádní chaos pochopil velmi dobře. Ano je to tak.Stěrače se fasovaly podle materiálové třídy tedy každý na svoje. A s tém zásobováním to tak bylo. Útvary byly při zásobování zařazeny do skupin dle důležitosti. Fasování bylo dvoje. Řádné a momořádné. Řádné zásobování bylo takové, že nás vyzval okruhový sklad např. automobilního materálu, abychom si vyzvedli materál. A tak jsem jel Tatrou 148 z Bíliny do Karlových Varů a vyfasoval jsem pár žárovek, které bych dal do kapsy. Ostatní materál jsme většinou neodtali protože přednost měly prvosledové divize a útvary. Takže jízda s T 813 pro krabičku žárovek byl v té době holý fakt. Benzínu bývalo málo a tak se jezdilo náklaďákama. Jeden fakt na který si vzpomínám celkem živě a dokresluje tragédii v zásobování a hospodaření.
Osobák UAZ měl průměrnou spotřebu cca 25 litrů benzínu na 100 km. V rámci šetření vyšel doplněk předpisu pro toto vozidlo a bylo v něm nařízeno škrtnout spotřebu 25 l/100 km a přepsat ji na 20 l/100 km. A od té doby jsme měli neustále nadspotřebu u UAZu a s tím i spojené problémy s nadřízenými. opravdu byl v těch aterálových třídách celkem dobrý chaos. Třeba autobaterie si zajšťovla každý sám u svého materiálového nadřízeného. Ženista fasoval autobaterie na bagry u svého sklau a autonáčelník fasoval autobaterii do valníků zase u svého sklau. V roce 1991 se začaly materiálové třídy sjednocovat pod jednoho zástupce a to pode mne jako Zástupce velitele pro výbroj. Meje funkce byla tehdy přejmenována na Náčelník Technického a materiálního zabezpečení a od té doby jsem už zajišťoval díly pro všecjno co mělo kola bez ohledu na materiálovou třídu.
Například PV3S se zvedacím čelem byl automobil třídy 11 tedy silniční materiál. Pokud bylo potřeba generální opravu muselo se o poukaz žádat u nadřízeného, ketrý měl materiál třídy 11 na starosti. V podmínkách 251. siplr to býval ženista, který byl zároveň náčelník silničního materiálu. Ale generální opravu vlaníku tedy třídy 08 automobilní materiál tu zajišťoval náčelník automobilní služby u svého nadřízeného náčelníka automobilní služby.


Pokusím se nastínit velení 251.siplr.
Velitel
Zástupci :
1) Náčelník štábu :
měl pod sebou náčelníka chemické služby, náčelníka spojovací služby ( ti se starali o materiál chemický a spojovací - radiostanice, chemické přístroje a pod.)
2) Zástupve velitele - ZV neměl pod sebou žádného náčelníka byl odpovědná za výcvik
3) ZVP zástupce pro věci politické po r. 1990 zrušen nejlínější ale nejmocnější člověk na útvaru, četl noviny a sledoval politické školení lidí, neměl pod sebou žádného materiálového náčelníka
4) ZT - zástupce pro týl
měl pod sebou výstrojního náčelníka, náčelníka PHM, náčelníka proviantní služby a ošetřovnu.
5) ZVV zástupce velitele pro výbroj ( tuto funkci jsem zastával)
měl jsem pod sebou náčelníka automobilní služby, náčelníka výzbrojní služby ( zajišťoval materál výzbrojní kód 01 zbraně, střelivo, opravy zbraní a pod.), náčelníka žinijní služby, který byl zároveň náčelníkem sliničního materálu
dále jsem měl v podřízenosti drožstvo oprav techniky a opravárenskou dílnu.


Všichni tito náčelníci měli na starosti své materiálové třídy, zajišťovali opravy, zásobování daným materálem.


Ve své podstatě měl každý útvar stejné zástupce a stejné náčelníky. Pokud některého materálu bylo málo ( například u motostřeleckého praporu byl materiál tř. 11 tedy silniční tvořen jen směrnickými soupravami a ručními vysokozdvižnými vozíky tak určitě neměli náčelníka silničného materálu a měl to na starosti nějaký jiný např. ženista. Ale velení tak jak jsem jej nastínil bylo stejné u všech útvarů ať už železničních, silničních, motostřeleckých.
Stejná struktura byla i na divizi nebo brigádě ( silniční vojsko bylo stavěno na brigádním systému, útvary byly samostatné prapory), jinak lze říci, že vojenský útvar byl vlastně pluk.
Takže na divizi byl taky zástupce velitele divize pro výzbroj, týl. Například můj nadřízený ZVV brigády v H. Počáplech měl taky náčelníka automobilní služby brigády, výzbrojního náčelníka brigády, ženijního náčelníka brigády. A s nimi jsme řešili zásobování, opravy a pod.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353887Verze : 0
Síce sme už v inej diskusii, ale za tých 20 rokov čo v ozbrojených silách pôsobím sa situácia až tak moc nezmenila. Živo si ešte pamätám triedy, ktoré popisuje smilda (ako veliteľ roty som v ASR s náčelníkmi týchto tried dosť často zápasil o materiál), ale zároveň si pamätám aj transformáciu 10 materiálových tried do 5 zásobovacích tried podľa noriem NATO. V období keď v rámci šetrenia benzínu chodili pre relatívne blbosti (napr. stierače, alebo filtre) T-813 a T-815 bolo materiálu v skladoch relatívne dosť (vrátane nafty na útvare, ktorá sa dala ušetriť pri výcviku), ale dnes už nie sú pomaly ani tie stierače v skladoch.......
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353932Verze : 0
MOD
Vidím, že se situace v materálu nezměnila ani po těch letech. Aspoň podle toho co tu píše buko1. Tehdejší stav náhradních dílů odrážel stav ve společnosti. Díly nebyly ani v armádě. Já jsem to řešil výměnou s Doly Bílina. Ti měli V3Sky a občas jsme s nima něco vyměnili. Já jsem sjednocení tříd a vstup do NATO nezažil. Odešel jsem do civilu 31.03.1994. Ve svých 30 letech kdy mne práce celkem bavila jsem musel uvolnit místo jiným "lepším". Ti se do armády vrátili jako rehabilitovaní po roce 1968, dostali vysoké hodnosti, ničemu sice nerozuměli a jejich odchod v roce 1968 jistě nabyl jen politický, ale to je už jiná věc. V těch letech odešlo z armády mnoho lidí v mém věku a taky to tak vypadalo. Ale už je to za mnou. Rád na tu dobu vzpomínám, ale kalí mi ji skutečnost, že zbytečně zemřeli dva kolegové.
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#353996Verze : 0
vážení někteří bývalí kolegové (smilda určitě, papergeorge nevím) trochu pořádku do tabulkového chaosu, do doby ukončení působnosti v Bílině měl NŠ pod sebou důstojníka pro evidenci, důstojníka pro mobilizaci, o.p. vedoucí spisovny a písařku (seděla u evidenčáka) spojovací náčelník byl pouze válečná funkce a v době míru měl NŠ spojovací mateiál tř. 06 na sobě,ze spojařů existoval jen spojovací mechanik, člen obsluhy R-118 a ten dělal všechno možné, jen se nestaral o spojovací techniku (R-3SD byly NZ a pár se jich bralo jen na cvičení), funci náčelníka chemické služby zastával většinou absolvent VŠ, který byl přidělen k náčelníkovi výzbrojní služby, ZVP měl přiděleného propagandistu, rovněž absolventa VŠ
URL : https://www.valka.cz/251-silnicni-prapor-1963-1992-t54593#408733Verze : 0