Boj o Sokolovo - 9. část

Autor: Radek Enžl / Rad 🕔︎︎ 👁︎ 34.149

Účty

Co vlastně Čechoslováci dokázali? Po pět hodin odolávali vojáci, kteří byli poprvé v boji, zkušeným německým tankovým granátníkům podporovaným tanky a dalšími obrněnými vozidly. Plk. Svoboda ve svém hlášení o činnosti praporu uvedl: „Nepřátelské tanky „Rheinmetall“ útočily masově plamenomety a zapalovaly domy. Boj trval do 18.30 hod. Jednotlivá hnízda odporu bojovala v hořící vesnici do 24.00 hod.

Výsledek boje: zničeno 19 nepřátelských tanků, 4-6 transportérů, pobito nebo raněno 400 nepřátelských vojáků a důstojníků. Nepříteli se nepodařilo překročit řeku Mža a prolomit obranu.

Reklama

Ztráty: padlo 89 mužů, raněno 57 mužů, 7 děl, 7 protitankových pušek, 5 těžkých kulometů, 16 lehkých kulometů, 3 minomety 82 mm, 2 minomety 50 mm. Padl velitel obrany Sokolova npor. Jaroš i zástupce velitele obrany npor. Lohrer (Lom). Celá posádka se bila hrdinně v nerovném boji s naprostou převahou nepřítele. Na řeku Mža útočily jednotky 4. tankové divize a divize ,Adolf Hitler´, ,Grosse Germania´, ,Das Reich´ a ,Totenkopf´.

Pozdě v noci blahopřál k hrdinnému boji posádce Sokolova maršál Vasilevskij, náčelník hlavního štábu Rudé armády a vojenská rada voroněžského frontu.“

Svobodovo hlášení obsahuje řadu nepřesností a nejasností, které se pokusím vysvětlit. Tankem Rheinmetall tehdy čs. vojáci rozuměli tanky s hranatými věžemi typu Pz.kfw. III a IV. Název Rheinmetall odkazuje na německou zbrojařskou firmu, patřící do koncernu Göringových závodů. Pokud Svoboda hovoří o tom, že boj trval do 18.30 hod., je tím myšleno, že k tomuto časovému údaji se váže vydaný rozkaz k ústupu za řeku, jenž však byl realizován se značným zpožděním.

Ke ztrátám nepřítele se ještě vrátím později kapitole o protivníkovi, zatím postačí konstatování, že byly patrně značně nadsazeny (stejně jako vůbec nasazené počty německé techniky), ačkoliv zcela přesné údaje z německé strany zatím chybí.

Také vlastní vyčíslení ztrát prodělalo několik změn. V hlášení z 5. 4. bylo udáváno 86 padlých a 56 raněných. V žádném hlášení se ovšem neobjevil počet nezvěstných, kteří byli automaticky počítáni mezi padlé. Nikde se také nehovoří o zajatých a dlouhé desítky let se o nich ani mluvit nesmělo, zmíním se o nich později v samostatné kapitole.

Protivník

Kdo vlastně stál proti čs. vojákům bránícím Sokolovo? Po dlouhé roky byl jejich protivník specifikován jako blíže neurčená tanková divize SS. Výše uvedený výčet německých divizí v hlášení plk. Svobody operujících v charkovském prostoru je nepřesný. Například v případě divize Grosse Germania šlo o divizi tankových granátníků SS Grossdeutschland, ta však ve skutečnosti v prostoru řeky Mža nepůsobila. Ostatní tři divize tankových granátníků SS Leibstandarte Adolf Hitler, Totenkopf a Das Reich se sice útoku na Charkov účastnily, avšak ve skutečnosti postupovaly více na severu. Sokolovo tak leželo v operačním prostoru 6. tankové divize XXXXVIII. tankového sboru (nikoliv 4. divize, jak píše Svoboda) .


Kolona tanků Panzer IV během charkovské operace
commons.wikimedia.org

Reklama

Hlášení obránců, že čelili jednotkám SS, tedy byla mylná. Obránci patrně černé uniformy německých tankistů pokládali za stejnokroje příslušníků Waffen-SS.

Síly protivníka obránci odhadovali na 40-60 tanků a tři prapory pěchoty na obrněných transportérech. Tyto údaje jsou však podle všeho nadhodnocené a vznikly patrně součty hlášení různých pozorovatelů.

Z 6. divize již v té době zbývaly pouze dvě improvizované bojové skupiny. V Dějinách 6. tankové divize se uvádí, že bojovou skupinu von Oppeln tvořil tankový pluk 11, II. prapor  pluku tankových granátníků 114 a I. prapor pluku tankových granátníků 4 zatímco bojovou skupinu Quentin tvořil obrněný průzkumný oddíl 6, obrněný ženijní oddíl 57 a tankový dělostřelecký pluk 76.

Divize měla 7. 3. k dispozici pouze 6 bojeschopných tanků (dva Pz.III Ausf. N a čtyři Pz.III Ausf. L) a 9 útočných děl (Stug III), dále divize disponovala také 13 taženými děly ráže 7,5 cm.  Dalších 42 tanků bylo vedeno jako nebojeschopných (z toho v krátkodobé opravě 22 kusů a v dlouhodobé 20 ks). Pravděpodobně také 6. divize ráno 8. března obdržela četu 6 plamenometných tanků Pz.III Flamm, které přidělila II. praporu pluku tankových granátníků 114 a neprodleně nasadila u Taranovky. Protože čs. pamětníci zmiňují nasazení těchto tanků v Sokolovu, lze předpokládat, že se II. prapor (popř. pouze plamenometná četa) s těmito tanky odpoledne téhož dne účastnil také bojů o Sokolovo.

 
Plamenometná verze tanku Pz. III v akci
commons.wikimedia.org

George M. Nipe v knize Last Victory in Russia uvádí k 8. 3. 1943: „Jedna bojová skupina ze 6. tanková divize dosáhla prostor jižně od Sokolova, několik málo kilometrů od jižního břehu řeky Mža. Sokolovo bránilo 900 mužů 1. československého pěšího praporu, který byl přidělen Rybalkově 3. tankové armádě. Chráněni rozsáhlými protitankovými příkopy bojovali v obraně překvapivě tvrdě a blokovali německý postup do odpoledne téhož dne. V 15.00 Němci dobyli Sokolovo, kde Češi zanechali 30 děl a přes 300 padlých. Druhá bojová skupina divize zůstala vázána bojem u Taranovky, kde se stále držel sovětský pluk podporovaný několika obrněnými vozidly. V té době měla 6. tanková divize pouze půl tuctu bojeschopných tanků, přestože obdržela šest dodatečných plamenometných tanků Panzer III. Některé roty divizních pluků tankových granátníků byly vybity až na pouhých deset až patnáct mužů.“

V Dějinách 6. tankové divize se potom píše: „Dne 2. března divize obdržela jako denní cíl pro 3. březen dosáhnout břehu řeky Mža u Merefy. Noční útoky selhaly. V Taranovce, kde stál jako opěrný bod kostel, musela divize bojovat proti jedenácti tankům T-34. Velení divize začalo předpokládat, že nepřítel využije k obraně řeky Mža.

Dne 8. března byla divize nasazena k systematickému útoku na Sokolovo. Přístupové cesty k obci, stejně jako Sokolovo samo, byly pod těžkou palbou dělostřelectva, protitankových zbraní, tanků a minometů ze severního břehu řeky Mži. ,Po vypětí posledních několika týdnů s téměř nepřetržitým nasazením v boji se u vojáků projevovala únava. Vedeni příkladem svých vůdců, velitele divize i velitele pluku tankových granátníků 4, kteří se zbraní v ruce postupovali v čele svých granátníků, se vojáci opět zformovali a přibližně ve 14.00 hodin pronikly první jednotky I. praporu pluku tankových granátníků 4 a obrněného průzkumného oddílu 6 do Sokolova. Obec byla obsazena silnou pěchotou českého původu a četnými protitankovými děly. Musela být vyčištěna v náročných bojích dům od domu.´“

Reklama

Zde je třeba se pozastavit nad technikou německých jednotek útočících na Sokolovo. I. prapor pluku tankových granátníků 4 byl totiž pouze motorizován, nikoliv mechanizován, granátníci tedy nemohli útočit na obrněných transportérech Sd.Kfz. 251. Mechanizován u 6. tankové divize byl pouze II. prapor pluku tankových granátníků 114, jenž působil u Taranovky, avšak odpoledne mohl být do bojů u Sokolova také zapojen.

Na druhou stranu neznáme skutečné počty techniky obrněného průzkumného oddílu 6, tabulkové počty jsou zde:

Technika Počet kusů
štáb
Sd. Kfz. 247 1
Sd. Kfz. 260 1
Sd. Kfz. 261 4
Sd. Kfz. 263 8
Rota obrněných automobilů
Sd. Kfz. 222 12
Sd. Kfz. 223 6
Sd. Kfz. 231 3
Sd. Kfz. 232 3
Obrněná lehká střelecká rota
Sd. Kfz. 250/3 2
Sd. Kfz. 250/1 28
Sd. Kfz. 250/10 3
Sd. Kfz. 250/7 4

Pokud tedy o Sokolovo nebojoval II. prapor pluku tankových granátníků 114, pamětníky zmiňovaná pěchota na transportérech mohla patřit právě obrněnému průzkumnému oddílu 6, pouze šlo o menší Sd.Kfz. 250, nikoliv o velké „hakly“ Sd. Kfz. 251. Účast tohoto průzkumného oddílu však také naznačuje, že na bojích o Sokolovo se podílely obě bojové skupiny 6. tankové divize, nikoliv pouze jedna.  

Pokud se oddíl boje o Sokolovo zúčastnil, lze přepodkládat, že právě jeho vozidla byla prvními obrněnci s nimiž se Čechoslováci střetli. A právě obrněné automobily s věží mohly svojí siluetou zmást nezkušené čs. vojáky, kteří je pokládali za tanky.

Objevují se také spekulace, zda nemohla 6. tankovou divizi v jejím útoku na Sokolovo podporovat 11. tanková divize, která operovala více na západ. Také 11. divize se již v té době transformovala do bojové skupiny pod velením plk. Schimmelmanna, tvořenou tankovým plukem a jedním až dvěma prapory tankových granátníků. 11. divize měla ráno 7. 3. k dispozici 7 tanků Pz.III Ausf. N, dále 9 tanků Pz.III Ausf. L a čtyři tanky Pz.IV, plus jeden stíhač tanků (zřejmě Marder). Sedm tanků se nacházelo v krátkodobé a 18 tanků v dlouhodobé opravě.

Účast bojové skupiny 11. divize na útoku na Sokolovo však není příliš pravděpodobná. V zápisu z 10. 3. 1943 se ve zpravodajském deníku 11. tankové divize uvádí: „(…) Pozoruhodný je výskyt českého praporu před pravým sousedem (6. tankovou divizí). Příslušníci tohoto praporu pocházejí z velké části z táborů nucené práce. Byli doplněni převážně Židy. Prapor byl prakticky zničen.“

Nějaká konkrétní zmínka o účasti 11. divize na bojích v Sokolovu však chybí. Za těchto okolností je tedy možné vyslovit domněnku, že na Sokolovo útočily pouze jednotky 6. tankové divize, přičemž zde mohlo operovat maximálně 12 tanků, z toho 6 plamenometných. Na druhou stranu nesmíme zapomenout na 9 útočných děl a blíže neupřesněný počet obrněných automobilů 6. průzkumného oddílu spolu s transportéry. V zápalu boje jistě mohli nezkušení Čechoslováci tyto typy vozidel zaměňovat a hlásit je jako tanky, obzvláště na větší vzdálenost a v kouři z hořících sokolovských domů.

Pokud jde o ztráty, obráncům bylo přiznáno zničení 16-19 tanků (podle různých pramenů), 4-6 obrněných transportérů a 300-400 pěšáků. Ztráty nepřítele však byly nejspíše ve skutečnosti značně menší. Podle J. Fidlera 11. tankový pluk, jenž byl hlavní údernou silou 6. divize ztratil mezi 7. a 17. březnem pouze dva tanky. 

Musím však odmítnout objevující se názory, že si Čechoslováci záměrně vymýšleli. Ztráty nepřítele byly zpravodajci sčítány podle hlášení jednotlivých vojáků. Pokud ovšem například dva různí vojáci hlásili, že každý z nich viděl zničený tank v západní části Sokolova, mohlo klidně o tentýž tank – mohlo tedy dojít k opětovnému započítání téhož vozidla. V řadě případů také určitě nebylo příliš mnoho času na vyhodnocení vlastního zásahu – pokud voják hodil protitankový granát a viděl jej na tanku vybuchnout, jistě neměl mnoho času ani chuti se déle zdržovat na místě. Přesunul se jinam, a pokud se tank bezprostředně po zásahu nehýbal, nahlásil jej jako zničený, ačkoliv zásah jej ve skutečnosti nemusel vyřadit z boje. Nebo naopak, tanky, které vojáci hlásili jako zničené, mohly být v dané chvíli opravdu vyřazeny z boje (dokonce je např. mohly opustit osádky), ve skutečnosti však mohly být jen poškozeny a po boji znovu zprovozněny.

Německé jednotky byly také v průběhu bojů doplňovány další výzbrojí, vracely se tanky z oprav apod., což značně zkresluje výpočet ztrát vytvořený pouhým porovnáním stavů techniky ke dvěma různým datům.

Například v již zmíněných Dějinách 6. tanková divize je uveden tento zápis z válečného deníku operačního oddělení štábu divize k datu 19. 3. 1943: „Průběžně se zavádějí nové zbraně. Mimo patnácti plamenometných tanků divize obdržela několik nových tanků Panzer IV (s dlouhou hlavní), opět bylo oznámeno deset nových kusů. Ke II. praporu obrněných transportérů pluku tankových granátníků 114 byla přidělena plamenometná četa. Také protitankový oddíl dostal několik nových těžkých samohybných protitankových kanónů. S dosavadními devíti teď má 24 těžkých samohybných protitankových kanónů. Je proto plánováno tři zbývající těžké protitankové kanóny na tažených lafetách rozdělit praporům tankových granátníků, které nemají obrněné transportéry.“

Na druhou stranu cítili vyčíslení německých ztrát jako přehnané i někteří čs. vojáci, jak dokládá vzpomínka tehdejšího svob. Borise Kowartovskiho: „Vylíčení bitvy, ať jsem je četl v podání českém nebo ruském, neodpovídá skutečnosti. Je zkreslené, přikrášlené, zejména pokud jde o údaje o počtu zničených německých tanků.“ 

Ať již Němci utrpěli ztráty jakékoliv, v ovládnutí Sokolova jim to nezabránilo. Velitel pěšího družstva svob. R. Fischl k tomu dodal: „…z našeho družstva nás zbylo šest. Se zbytkem družstva jsem zaujal obranu v jedné z chalup před kostelem. Němci však s velkou přesilou pronikali do středu vesnice, zapalovali domky. I stavení, ve kterém jsme se bránili, se vzňalo. Vojáci vyskákali okny z hořícího domu na silnici, kde je Němci soustředěnou palbou zkosili. Löwenbein a já jsme se ukryli ve sklepě, a tam nás zavalily trosky řítícího se stavení. Když se setmělo, uvolnili jsme zasypaný úkryt a nepozorovaně jsme ho opustili. Proplížili jsme se silnicí za kostel a odtud k náspu spadajícímu k řece. Chráněni tmou jsme se plazili po ledu řeky k lesíku. Jakmile Němci zjistili náš pohyb, začali nás ostřelovat svítícími střelami, které kolem nás létaly jako svatojánské mušky. Dostali jsme se však šťastně na druhý břeh, kde čekala v zákopech 2. rota nadporučíka Kudliče. Tam nás už nepřítel pronásledovat nemohl, protože si přes tající led netroufal. Němci zůstali i s tanky v dobytém Sokolovu, kde si vybudovali kruhovou obranu a prostor bojiště osvětlovali raketami. Löwenbein a já jsme byli jediní z našeho družstva, kteří bitvu o Sokolovo přežili.“

Ztráty Čechoslováků skutečně nebyly právě malé, představovaly přibližně třetinu stavu posílené 1. roty, avšak německé zprávy o tom, že „prapor byl prakticky zničen“, či fantastická čísla ztrát „30 děl a 300 padlých“ byly také značně přehnané. Z předchozích citací tedy vyplývá, že sami Němci údaje o ztrátách protivníka také notně nadsadili, a to se jednalo o podstatně zkušenější vojáky. Nehledě na fakt, že Němci vesnici ovládli a tedy měli možnost spočítat jak těla padlých, tak počet kusů vyřazené nepřátelské bojové techniky.

Nadsazování ztrát způsobených nepříteli bylo běžné mezi všemi vojsky války a ukazovalo zejména na nepřehlednost a zuřivost boje.  

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více