Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Autor : 🕔06.12.2011 📕2.763

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  2. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  3. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  4. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  5. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  6. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  7. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

1 Úvod

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Ruská federace, na straně jedné, představuje nejvýznamnějšího dodavatele energetických nosičů do střední Evropy, jedno z největších světových nalezišť fosilních paliv a centrální tranzitní zemi. Dominance palivoenergetických bilancí zemí střední Evropy nosiči importovanými z Ruska, jeho sílící pozice v energetických systémech napříč Evropou a tenčící se zásoby v Severním moři činí z energetiky determinující oblast rusko-(středo)evropských vztahů a potenciální hrozbu.

Spolková republika Německo, na straně druhé, vystupuje současně v pozici nejvýznamnějšího regionálního spotřebitele, jehož vlastní zásoby jsou velmi rychle vyčerpávány, a světového lídra v inovacích v oblasti energetiky a ekologie. Právě díky silné ekologizaci energetiky je Německo jedním z hlavních protagonistů snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie a trvalého výstupu z jaderné energetiky v Evropě i ve světě, čímž významně ovlivňuje i své východní sousedy.

Tato práce si klade za cíl zhodnotit stav energetické bezpečnosti ve střední Evropě včetně vlivu významných regionálních hráčů na ní a, pokud to bude možné, doporučit opatření, která by tyto země měly přijmout, aby zvýšily svůj energeticko-bezpečnostní status. Z geografického hlediska budou pod pojmem střední Evropa chápány země Visegrádské čtyřky, tedy Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Obdobné historické, politické a geografické faktory a stejné energeticko-bezpečnostní výzvy, kterým tyto země čelí, z nich dělají ideální objekt analýzy. Vzhledem k rozsahu práce a intenzitě, s jakou se daným problematikám věnují ostatní autoři, je práce zaměřena především na vliv Německa na energetickou bezpečnost těchto zemí. Vlivem Ruska se, dle mého názoru, již velmi intenzivně zabývala celá řada autorů a proto ho není třeba znovu zvlášť podrobovat analýze, což však neznamená, že bude opomíjeno a že o Rusku dále nebude řeč.

V první části bude vymezen pojem energetická bezpečnost jako takový, stanovena jeho definice, z níž budou další kapitoly vycházet, a bude stručně nastíněna historie energetické bezpečnosti jak v reálně-politické, tak teoretické rovině a představeny pohledy nejvýznamnějších mezinárodních organizací na ní.

V druhé části bude nejprve energetická bezpečnost rozdělena do dvou hlavních dimenzí, vnitřní a vnější, a každé z nich budou přiřazeny jednotlivé oblasti, které do nich spadají. Potom bude stav těchto jednotlivých „komponent“ v zemích Visegrádské čtyřky prozkoumán a budou navržena některá opatření, jejichž přijetí by znamenalo zvýšení bezpečnostního statusu těchto zemí. Důraz přitom bude, vedle vnější dimenze, kam spadá např. diversifikace dodavatelů a přepravních tras nebo mezinárodní energetická spolupráce, kladen také na důležitou vnitřní dimenzi, která bývá nejen v politickém diskursu často opomíjena. Sem je možné zařadit zejména aktivní ovlivňování velikosti spotřeby energie, strukturu palivoenergetické bilance, energetickou efektivnost ekonomiky, velikost zásobních kapacit nebo různé druhy fiskálních opatření.

Ve třetí části se pak práce zaměří na dopady německé energetické politiky, tak jak nastavena v aktuální Energetické koncepci Spolkové vlády, na energetickou bezpečnost zemí Visegrádské čtyřky, přičemž bude akcentována zejména problematika rozvoje obnovitelných zdrojů, opuštění jaderné energie, postupná multinacionalizace energetiky, prohlubování partnerství mezi Německem a Ruskem a v neposlední řadě také perspektiva spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

Tato práce se od většiny ostatních liší především svým širokým pojetím konceptu energetické bezpečnosti. Aniž by byla opomíjena, tak surovinová problematika (resp. problematika zemního plynu) není chápana jako synonymum energetické bezpečnosti, ale pouze jako jedna z jejích součástí. Důraz je naopak kladen na další významné komponenty energetiky, jako podpora obnovitelných zdrojů nebo energetická efektivnost.

Seriál

  1. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  2. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  3. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  4. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  5. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  6. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy
  7. Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔06.12.2011 📕2.763

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago