Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr

Autor : 🕔16.12.2009 📕15.914

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Kořeny současné podoby indicko-pákistánských vztahů nelze hledat pouze v období existence Indie a Pákistánu jako takových, nýbrž je nutné zaměřit se na dobu, která jejich samotnému vzniku dlouho předcházela.

Vznik Východoindické společnosti a její postupné usazování na indickém subkontinentu dlouho dopředu určilo budoucí vývoj tohoto regionu. Platební neschopnost Východoindické společnosti vyřešila britská koruna částečným zestátněním společnosti, což britskému panovníkovi umožnilo mít přímý vliv na dění v Přední Indii a vykonávat tam svou politickou moc.

Velké indické povstání z roku 1857 bylo důležitým mezníkem v boji proti nadvládě cizinců, neboť jej lze považovat za první kolektivní, byť spontánní, jednotný a společný projev odporu hinduistů i muslimů zároveň, kterých v novodobých indických dějinách nenajdeme mnoho. Boj za sebeurčení se poté přenesl do politické roviny, a to vznikem Indického národního kongresu a Muslimské ligy. Tímto však dostal boj proti britské přítomnosti jiný rozměr: vzniklá politická uskupení měla za svůj cíl nezávislost, ovšem každá dle své vlastní koncepce. Tyto rozdíly se snažil stírat Gándhí svým učením, které vyzývalo k upuštění od násilí a ke sjednocení obyvatelstva, avšak které nakonec přes své průběžné nesporné úspěchy prohrálo s netolerantními postoji představitelů Muslimské ligy a jednotu Indie tak nezachránilo. Přesto je důležité pamatovat na Gándhího přínos nezávislé Indii, jehož odkaz je dodnes uctíván, a to nejen přítomností jeho podobizny na líci všech současných indických bankovek.

Po získání nezávislosti začaly Indii i Pákistánu krušné časy, v mnoha aspektech krušnější než za britské nadvlády. Těžce vydobytá svoboda s sebou přinesla řadu problémů, které se „pouhým“ rozdělením státu a přesídlením obyvatelstva nepodařilo vyřešit. Zpřetrhaná ekonomická infrastruktura představovala pro Indii i Pákistán značnou zátěž, neboť chybějící články musely být v následujících letech doplněny, a to hlavně vystavěním nových výrobních závodů, které by nahradily ty dříve používané, nyní ležící v sousedním státě. Především Pákistán měl v tomto ohledu složitou úlohu, neboť naprostá většina bývalé britské průmyslové základny se nalézala na území Indie a Pákistán tak musel velmi rychle dohnat tento nepoměr, aby jeho ekonomika neupadla ještě víc. Tato ekonomická nerovnost byla a je významným faktorem ve vzájemných vztazích, neboť plodí závist, žárlivost, ukřivděnost a jiné negativní emoce, které jednak zcela zásadně a přímo ovlivňují indicko-pákistánské vztahy a jednak zůstávají hluboko zakořeněny v obyvatelstvu, především pákistánském, čímž ztěžují sbližování nejen v politické rovině, nýbrž také v rovině běžných obyvatel.

Snad nejpalčivějším dědictvím britské nadvlády se staly sporné oblasti, které byly nárokovány jak Indií, tak Pákistánem. Jak jsme si ukázali, byly spory o mnohé z nich vyřešeny relativně rychle a trvale. Naopak, spor o Kašmír se stal jedním z nejdéle trvajících konfliktů současnosti na světě. Menších lokálních bojů, které o něj byly mezi Indií a Pákistánem svedeny, je bezpočet a značnou měrou se podepsaly na míře nepřátelství mezi těmito dvěma zeměmi, kterou nám ilustruje graf v příloze č. 18. Vyřešení kašmírské otázky je pravděpodobně v nedohlednu. Velkým nebezpečím je situace, kdy obě sporné strany vlastní jadernou výzbroj. Ta představuje bezpečnostní hrozbu nejen pro bezprostřední okolí sporného území, nýbrž pro celý svět. Celou situaci navíc ztěžují i místní kašmírské síly, které bojují za vytvoření nezávislého Kašmíru v jeho hranicích, jaké byly před rokem 1947. Tedy i kdyby byla vedena jednání mezi Indií a Pákistánem, kde by se obě znesvářené strany byly schopny dohodnout na kompromisu, mohl by být celý proces zhacen akcemi kašmírských bojovníků za nezávislost. Pro Indii je velmi obtížné učinit kompromis v případě Kašmíru, neboť jiné separatistické či iredentistické skupiny by to mohly považovat za precedens, který by se mohl stát začátkem konce Indie. Tak by Paňdžábci chtěli vytvořit nezávislý Paňdžáb v celé jeho velikosti (který je rozdělen mezi Indii a Pákistán, tudíž by to nutně vedlo k mezistátní válce), Tamilové by chtěli vytvořit jeden velký samostatný tamilský stát na jihu Indie, atp. Proto je řešení kašmírského konfliktu v dohledné době nejen obtížné, ale i nemožné.

Velkou trhlinu ve vzájemných vztazích způsobil západopákistánský útlak ve Východním Pákistánu/Bangladéši vedoucí k národně osvobozeneckému boji za nezávislost, a pákistánská agrese v severozápadní Indii, která měla odpoutat pozornost od bangladéšského problému. Následná aktivní indická podpora Bangladéše způsobila rozpad Pákistánu a toto stigma si obě země a jejichvzájemné vztahy ponesou ještě dlouho.

Jak již bylo řečeno, příchod jaderného věku do značné míry zkomplikoval indicko-pákistánské vztahy a vnesl do nich velmi ambivalentní prvek. Zatímco na jedné straně jaderné zbraně ohrožují světovou bezpečnost, na straně druhé strach z jejich použití zabraňuje eskalaci otevřeného válečného konfliktu. Tímto se obě země nacházejí v patové situaci, obdobné té, ve které se za studené války nacházely SSSR a USA. Zatímco však v sovětsko-americkém případě tato taktika v dlouhodobém horizontu splnila svůj cíl, nelze podobný vývoj očekávat v indicko-pákistánském kontextu.

Nový rozměr této situaci dávají vojenské střety mezi pákistánskou armádou a fanatickými islámskými fundamentalisty, kteří by v regionu jihovýchodní Asie mohli způsobit kolaps a spustit sérii válek, které by v moderním civilizovaném světě již neměly existovat. Teprve nadcházející měsíce ukáží, zdali jsou tyto obavy oprávněné či nikoliv.

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔16.12.2009 📕15.914

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 1 week ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 1 week ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 1 week ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 1 week ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • neznasam_klamstvo Pri streľbe v kasárňach zahynula len jedna žena. Druhá žena a dve deti boli len ľahko zranené, boli ošetrené spolu s preživšími vojakmi na ošetrovni v kasárňach a pokračovali v ceste do nemecka! Preživších vojakov odviezli partizáni a neskôr...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago