Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr

Autor : 🕔16.12.2009 📕16.262

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Kořeny současné podoby indicko-pákistánských vztahů nelze hledat pouze v období existence Indie a Pákistánu jako takových, nýbrž je nutné zaměřit se na dobu, která jejich samotnému vzniku dlouho předcházela.

Vznik Východoindické společnosti a její postupné usazování na indickém subkontinentu dlouho dopředu určilo budoucí vývoj tohoto regionu. Platební neschopnost Východoindické společnosti vyřešila britská koruna částečným zestátněním společnosti, což britskému panovníkovi umožnilo mít přímý vliv na dění v Přední Indii a vykonávat tam svou politickou moc.

Velké indické povstání z roku 1857 bylo důležitým mezníkem v boji proti nadvládě cizinců, neboť jej lze považovat za první kolektivní, byť spontánní, jednotný a společný projev odporu hinduistů i muslimů zároveň, kterých v novodobých indických dějinách nenajdeme mnoho. Boj za sebeurčení se poté přenesl do politické roviny, a to vznikem Indického národního kongresu a Muslimské ligy. Tímto však dostal boj proti britské přítomnosti jiný rozměr: vzniklá politická uskupení měla za svůj cíl nezávislost, ovšem každá dle své vlastní koncepce. Tyto rozdíly se snažil stírat Gándhí svým učením, které vyzývalo k upuštění od násilí a ke sjednocení obyvatelstva, avšak které nakonec přes své průběžné nesporné úspěchy prohrálo s netolerantními postoji představitelů Muslimské ligy a jednotu Indie tak nezachránilo. Přesto je důležité pamatovat na Gándhího přínos nezávislé Indii, jehož odkaz je dodnes uctíván, a to nejen přítomností jeho podobizny na líci všech současných indických bankovek.

Po získání nezávislosti začaly Indii i Pákistánu krušné časy, v mnoha aspektech krušnější než za britské nadvlády. Těžce vydobytá svoboda s sebou přinesla řadu problémů, které se „pouhým“ rozdělením státu a přesídlením obyvatelstva nepodařilo vyřešit. Zpřetrhaná ekonomická infrastruktura představovala pro Indii i Pákistán značnou zátěž, neboť chybějící články musely být v následujících letech doplněny, a to hlavně vystavěním nových výrobních závodů, které by nahradily ty dříve používané, nyní ležící v sousedním státě. Především Pákistán měl v tomto ohledu složitou úlohu, neboť naprostá většina bývalé britské průmyslové základny se nalézala na území Indie a Pákistán tak musel velmi rychle dohnat tento nepoměr, aby jeho ekonomika neupadla ještě víc. Tato ekonomická nerovnost byla a je významným faktorem ve vzájemných vztazích, neboť plodí závist, žárlivost, ukřivděnost a jiné negativní emoce, které jednak zcela zásadně a přímo ovlivňují indicko-pákistánské vztahy a jednak zůstávají hluboko zakořeněny v obyvatelstvu, především pákistánském, čímž ztěžují sbližování nejen v politické rovině, nýbrž také v rovině běžných obyvatel.

Snad nejpalčivějším dědictvím britské nadvlády se staly sporné oblasti, které byly nárokovány jak Indií, tak Pákistánem. Jak jsme si ukázali, byly spory o mnohé z nich vyřešeny relativně rychle a trvale. Naopak, spor o Kašmír se stal jedním z nejdéle trvajících konfliktů současnosti na světě. Menších lokálních bojů, které o něj byly mezi Indií a Pákistánem svedeny, je bezpočet a značnou měrou se podepsaly na míře nepřátelství mezi těmito dvěma zeměmi, kterou nám ilustruje graf v příloze č. 18. Vyřešení kašmírské otázky je pravděpodobně v nedohlednu. Velkým nebezpečím je situace, kdy obě sporné strany vlastní jadernou výzbroj. Ta představuje bezpečnostní hrozbu nejen pro bezprostřední okolí sporného území, nýbrž pro celý svět. Celou situaci navíc ztěžují i místní kašmírské síly, které bojují za vytvoření nezávislého Kašmíru v jeho hranicích, jaké byly před rokem 1947. Tedy i kdyby byla vedena jednání mezi Indií a Pákistánem, kde by se obě znesvářené strany byly schopny dohodnout na kompromisu, mohl by být celý proces zhacen akcemi kašmírských bojovníků za nezávislost. Pro Indii je velmi obtížné učinit kompromis v případě Kašmíru, neboť jiné separatistické či iredentistické skupiny by to mohly považovat za precedens, který by se mohl stát začátkem konce Indie. Tak by Paňdžábci chtěli vytvořit nezávislý Paňdžáb v celé jeho velikosti (který je rozdělen mezi Indii a Pákistán, tudíž by to nutně vedlo k mezistátní válce), Tamilové by chtěli vytvořit jeden velký samostatný tamilský stát na jihu Indie, atp. Proto je řešení kašmírského konfliktu v dohledné době nejen obtížné, ale i nemožné.

Velkou trhlinu ve vzájemných vztazích způsobil západopákistánský útlak ve Východním Pákistánu/Bangladéši vedoucí k národně osvobozeneckému boji za nezávislost, a pákistánská agrese v severozápadní Indii, která měla odpoutat pozornost od bangladéšského problému. Následná aktivní indická podpora Bangladéše způsobila rozpad Pákistánu a toto stigma si obě země a jejichvzájemné vztahy ponesou ještě dlouho.

Jak již bylo řečeno, příchod jaderného věku do značné míry zkomplikoval indicko-pákistánské vztahy a vnesl do nich velmi ambivalentní prvek. Zatímco na jedné straně jaderné zbraně ohrožují světovou bezpečnost, na straně druhé strach z jejich použití zabraňuje eskalaci otevřeného válečného konfliktu. Tímto se obě země nacházejí v patové situaci, obdobné té, ve které se za studené války nacházely SSSR a USA. Zatímco však v sovětsko-americkém případě tato taktika v dlouhodobém horizontu splnila svůj cíl, nelze podobný vývoj očekávat v indicko-pákistánském kontextu.

Nový rozměr této situaci dávají vojenské střety mezi pákistánskou armádou a fanatickými islámskými fundamentalisty, kteří by v regionu jihovýchodní Asie mohli způsobit kolaps a spustit sérii válek, které by v moderním civilizovaném světě již neměly existovat. Teprve nadcházející měsíce ukáží, zdali jsou tyto obavy oprávněné či nikoliv.

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔16.12.2009 📕16.262

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 6 days ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 1 week ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago