Záznam Jaltské konference - 8.díl

Autor : 🕔20.06.2005 📕8.745

OSMÉ ZASEDÁNI - 11. února 1945

Roosevelt zahajuje konferenci a navrhuje, aby byl nejprve projednán návrh komuniké.

Stalin navrhuje, aby za základ jednání byl vzat americký návrh komuniké.

Churchill s tím souhlasí.

Konference bere za základ americký návrh a přistupuje k projednávání I. části komuniké nazvané „Porážka Německa".

Churchill navrhuje vypustit ve druhé větě slovo „společně".

Churchillův návrh je přijat.

Stalin poznamenává, že I. část komuniké je dobře sestavena a navrhuje, aby se přešlo k projednávání druhé části.

Stalinův návrh je přijat.

Eden navrhuje doplnit tato slova o francouzském pásmu: „Rozsah francouzského pásma určí čtyři zainteresované vlády prostřednictvím svých zástupců v Evropské poradní komisi."

Edenův návrh je přijat. Konference přistupuje k projednávání III. části o německých reparacích.

Churchill prosí, aby směl nahlédnout do návrhu zvláštního protokolu o německých reparacích, který dnes ráno předložila sovětská delegace.
Po prohlédnutí textu protokolu Churchill poznamenává, že anglicky zní mnohem lépe a přesvědčivěji výraz „úhrada" — než „reparace".

Churchill souhlasí s tím, aby ve III. části komuniké byla ponechána všeobecně formulovaná zásada o úhradě škod, které Německo způsobilo spojeneckým zemím.

Roosevelt souhlasí s textem III. části i s Churchillovými připomínkami k této části.

Eden nemá námitek proti textu sovětského protokolu o reparacích, navrhuje však, aby jeho definitivní projednání bylo odloženo až do revize celého textu komuniké.

Konference přistupuje k projednávání IV. části - o konferenci Spojených národů.

Sovětská delegace navrhuje, aby za prvními dvěma odstavci byl zařazen nový odstavec tohoto obsahu: „Bylo rovněž rozhodnuto doporučit konferenci, aby jako zakládající členy mezinárodní bezpečnostní organizace pozvala Ukrajinu a Bělorusko."

Roosevelt prohlašuje, že kdyby toto usnesení bylo v současné době uveřejněno, vznikly by pro něho politické obtíže v USA a navrhuje spokojit se dohodou dosaženou na konferenci, podle níž Američané budou podporovat návrh, aby dvě sovětské republiky byly pozvány jako zakládající členové organizace.

Churchill se rovněž domnívá, že bude-li uveřejněno usnesení o sovětských republikách, mohou vzniknout velké obtíže a spory. Britská dominia mohou protestovat proti tomu, aby jeden stát měl více hlasů.

Churchill bude muset navázat s dominii styk a připravit je na účast Ukrajiny a Běloruska jako zakládajících členů v mezinárodní organizaci bezpečnosti. Navrhuje proto, aby dohoda o Ukrajině a Bělorusku byla zanesena do usnesení konference.

Stalin říká, že v tomto případě může sovětská delegace vzít svůj návrh zpět a navrhuje, aby se pokračovalo.

Roosevelt prohlašuje, že Stalinův souhlas se zrušením sovětského dodatku mu (Rooseveltovi) pomáhá vyhnout se boji s Iry v USA.

Konference začíná projednávat V. část — Prohlášení o osvobozené Evropě.

Churchill prohlašuje, že nemá žádné poznámky nebo opravy.

Roosevelt a Stalin prohlašují, že rovněž nemají žádné doplňky.

Text V. části je schválen. Konference přistupuje k projednání VI. části — o Polsku. Prohlášení o Polsku je přijato beze změny.

Churchill připomíná v souvislosti s touto částí, že předvídá silnou kritiku britské vlády, zejména pak ze strany londýnských Poláků za to, že se vzdala svého stanoviska k vůli SSSR.

Roosevelt prohlašuje, že má ve Spojených státech desetkrát více Poláků, než má Churchill v Británii, ale přesto bude ze všech sil bránit Prohlášení o Polsku.

Konference přistupuje k VII. části — o Jugoslávii. Text VII. části je přijat. Konference přistupuje k projednávání VIII. části — o poradách ministrů zahraničních věcí.

Stalin navrhuje, aby byl přijat britský text.

Všichni souhlasí. Konference začíná projednávat část britského návrhu týkajícího se válečných zajatců.

Stalin navrhuje, aby oddíl o válečných zajatcích nebyl zařazován do komuniké a aby jeho text byl přijat jako zvláštní usnesení.

Churchill se táže: můžeme uveřejnit dohodu o válečných zajatcích, která má být podepsána po dnešní dopolední poradě?

Stalin odpovídá, že dohodu lze uveřejnit.

Konference začíná projednávat IX. část — o jednotě ve válce i v míru. Text britsko-amerického návrhu této části přijímají všichni bez jakýchkoli námitek a připomínek. Konference přistupuje k projednávání poslední části amerického návrhu komuniké — „Výsledky".

Stalin navrhuje: nebylo by lepší vyřadit „Výsledky", které jsou slabší než obsah samého komuniké?

Roosevelt a Churchill souhlasí.

Projednávání komuniké končí.

Roosevelt říká, že komuniké musí podepsat šéfové vlád a navrhuje, aby je první podepsal Stalin.

Stalin namítá, že tisk ve Spojených státech má nabroušený jazyk a mohl by situaci líčit tak, jako by Stalin presidenta a ministerského předsedu vlekl za sebou. Proto navrhuje, aby komuniké bylo podepsáno v ruském abecedním pořadí, to znamená, že je první podepíše Roosevelt, druhý Stalin a třetí Churchill.

Churchill prohlašuje, že podle - anglické abecedy by byl jeho podpis první.

Stalin odpovídá, že je ochoten přijmout Churchillův návrh.

Šéfové vlád se dohodli, že komuniké podepíší po obědě, až ministři zahraničních věcí předloží opravy k výsledkům jednání o textu komuniké na dnešní zasedání.

Roosevelt se vrací k otázce protokolu o reparacích Německa a říká, že návrh protokolu, který předložila sovětská delegace, je pro něho přijatelný.

Churchill prohlašuje, že by si chtěl ještě jednou přečíst text návrhu protokolu, který podle jeho názoru vyžadujeurčité stylistické opravy, ovšem beze změny obsahu protokolu. Po přečtení dokumentu Churchill prohlašuje, že až na určité stylistické úpravy s návrhem protokolu souhlasí.

Churchill navrhuje projednat otázku termínu uveřejnění komuniké.

Hurley navrhuje, aby komuniké bylo uveřejněno 13. února v 8.00 hod. ráno washingtonského času.

Po projednání této otázky se šéfové vlád dohodli vyslat text komuniké rozhlasem v pondělí 12. února ve 23.30 hod. moskevského času současně v Moskvě, v Londýně i ve Washingtonu.

Literatura:
Antoním Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Autor : 🕔20.06.2005 📕8.745

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Kohy

    Ano spoustu příslušníků policie jen dělalo svojí práci nehledě na ideologii ale spoustu znich bohužel viděli na ideologii i své obohacení a nezdráhali se mučit nevinné popřípadě je střílet mlátit atd . v této situaci je to těžké říct kdo a nebo...

    Bratři Mašínové - fakta · 5 days ago

  • RaS

    Doporučuji knihu pana Karla Pacnera Atomoví špioni. Je tam velmi podrobně a fundovaně popsáno, jak se ten který stát dobral své jaderné bomby a jak se tomu světové společenství snažilo (neúspěšně) zabránit.

    Operace Opera – předehra · 1 week ago

  • CZjak

    radiostanice byly však nee v takovém počtu jakým si žádalprolém byl v tom, že v roce 1941 měli pouze velitelské však od Prosince při protiofenzívě měl výhradně každý v 1942 byly již z 82% kvůli i dodávkám spojenců zjisti si informace pro příště a...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 1 week ago

  • jikjik

    Pokud je mi známo, maršál G.I. Kulik byl náčelníkem správy DRRA dělostřelectva, ne tanků.

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 week ago

  • volado1

    Sprosti vrahovia,nic ine

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • jikjik

    25. ledna 1935 ... V zemi zuřil hlad organizovaný soudruhem Stalinem a jinými soudruhy. - a tím jsem skončil. Dál to nemá cenu číst. 1) Hladomor byl v roce 1933. 2) Stalin se jako jeden z mála staral ten hlad zlikvidovat. 3) Většina zemřelých na...

    Výcvik sovětských letců pro 2. světovou válku · 1 week ago

  • jikjik

    Ano, autor má naprostou pravdu. Sovětská armáda převyšovala německou početně i kvalitou výzbroje. Například tank T34 byl tak dobře pancéřován, že velitel neviděl ven a ani neměl radiostanici. podobně ta skvělá letadla, která sice dosahovala...

    Obranná válka SSSR??? díl 3. · 2 weeks ago

  • R

    Dobrý den, nevím zda to již někomu dnes pomůže, ale připojím svůj názor. Igor byl veselý a hodný kluk. Osudnou se mu stala láska k jeho psímu kamarádovi, který byl vystrašený pod buňkou a Igor se pro něj vracel z již nastartovaného OT-64. Provádět...

    Úmrtia vojakov OS SR v zahraničných operáciách · 4 weeks ago

  • seky

    Článek ucházející, ale je tu jeden obrovský, vemi podstatný nesmysl. Motor V2 rozhodně nevychází z Liberty ani omylem. Nemá ani podobnou koncepci a ani podobný design dílů. Jsou to dva naprosto odlišné motory v každém směru. Ve zkratce:...

    Americké kořeny sovětského tanku T-34 · 1 month ago

  • Patrik Novák

    Velice poučné čtení. Děkuji

    Českoslovenští letci v polské kampani 1939  · 1 month ago