Kronika jaderného věku

Autor : 🕔10.03.2004 📕15.779

Hledáme nové kolegy

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

1945

16.7. První americký jaderný pokus. (Nové Mexiko)

6.8. Svržena atomová bomba na Hirošimu

9.8. Svržena atomová bomba na Nagasaki

1946

prosinec a následující měsíce - Neúspěch Baruchova plánu dostat výrobu a šíření jaderných zbraní pod kontrolu mezinárodního společenství.

1949

29.8. SSSR provedl první jaderný pokus. (Kazachstán)

1952

3.10. Británie provedla první jaderný pokus. (Poblíž Austrálie)

1.11.  USA vyzkoušely vodíkovou bombu. (Tichomořský atol Eniwetok)

1957

5.10. SSSR vypustil první družici (Sputnik).

1958

31.1. Američané vypustili svou první družici (Explorer).

31.10. USA a Británie vyhlásily roční moratorium na jaderné zkoušky. SSSR se připojil.

1960

13.2. Francie provedla první jaderný pokus. (Sahara)

1962

22.-26. 10.  Kubánská raketová krize. SSSR se zavázal stáhnout sovětské rakety z Kuby. USA se zavázaly stáhnou rakety (Jupiter a Thor) z Turecka.

1963

5.8. Podepsána první dohoda týkající se jaderných pokusů – Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek. Týkala se zákazu zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou. Jaderné zkoušky tak mohly být prováděny pouze pod zemí. Smlouva vstoupila v platnost 11. října 1963.

1964

16.10. Čína provedla svůj první jaderný pokus.

1967

27.1. Podepsána Smlouva o mimozemském prostoru. Smlouva zakazuje umístění zbraní hromadného ničení ve vesmíru. V platnosti od 10. října 1967.

1968

1.8. Podepsána Smlouva o nešíření jaderných zbraní. Má zamezit šíření zbraní do třetích zemí. V platnosti od 5.3. 1970.

1970

16.4. Zahájeno jednání o omezení strategických jaderných zbraní (proces SALT).

1971

11.2. Podepsána Smlouva o mořském dně. Zakazuje umístění zbraní hromadného ničení na mořském dně. V platnost vstoupila 18. 5. 1972.

30.9. Podepsána Dohoda o opatřeních zmenšujících nebezpečí vzniku jaderné války. Obě strany se dohodly na rychlé výměně informací při krizových situacích. Měla být efektivněji využívány „horká linka“ mezi Washingtonem a Moskvou.

1972

10.4. Podepsána Úmluva o biologických zbraních. Jde o závazek smluvních stran nevyvíjet a nevyrábět takovéto zbraně za jiným než mírovým účelem. V platnosti od 26.3. 1975.

26.5. Podepsána Prozatímní dohoda o omezení strategických jaderných zbraních (SALT I).

Současně podepsána i Smlouva o omezení systému protiraketové obrany (proti balistickým střelám) – „Smlouva ABM“. Omezuje rozmístění amerických a sovětských protiraketových systémů.

Obě smlouvy vstoupily v platnost 3. října 1972. Modifikováno v červenci 1974 (viz. rok 1974)

1974

18.5. Indie provedla první jaderný pokus

3.7. Podepsán Protokol o omezení protiraketových systémů, který každou ze stran omezuje na jedinou oblast rozmístění systému ABM. Vstoupil v platnost 23. května 1976.

3.7. Podepsána Smlouva o omezení podzemních zkoušek. Zakazuje podzemní zkoušky jaderných zbraní o větší síle než 150 kilotun. V platnosti však až od 11. prosince 1990.

1976

28.5. Podepsána Smlouva o jaderných explozích pro mírové účely. Omezuje sílu jaderných zkoušek mimo oficiální testovací prostory na 150 kilotun. V platnosti však až od 11. prosince 1990.

1979

18.6. Podepsána Smlouva o omezení strategických útočných zbraní (SALT II) ve Vídni. Nahrazovala dočasnou platnost SALT I. V prosinci 1979 však nebyla ratifikována americkým Kongresem v důsledku sovětské invaze do Afghánistánu. V 80. letech pak byla nahrazena jednáním START I.

12. 12. Tzv. Dvojí rozhodnutí Rady NATO. Vyjadřovalo podporu návrhu na rozmístění raket středního doletu v západní Evropě v reakci na rozmisťování raket tohoto typu Sovětským svazem a současně odhodlání dále pokračovat v jednáních o omezení jaderného zbrojení.

1981

18.11. Americký prezident Reagan veřejně navrhl tzv. „nulovou variantu“. Znamenala úplnou likvidaci jaderných raket středního doletu. SSSR odmítl.

30.11. Zahájena jednání o kontrole jaderných zbraní a snížení počtu strategických jaderných zbraní a raket středního doletu. V listopadu 1983 však byla zastavena v souvislosti s rozmístěním raket středního doletu a střel s plochou dráhou letu v západní Evropě. Pokračovala až po nástupu Gorbačova.

1982

30.6. Zahájena ženevská jednání o omezení počtu strategických zbraní (smlouva START I).  Zastavena 8.12. 1983 v souvislosti s rozmístěním amerických raket v Evropě.

1983

23.3. Reagan ve svém projevu oznámil rozhodnutí podporovat výzkum s cílem vytvořit systém protiraketové obrany, známý pod označením Strategická obranná iniciativa (SDI, novináři překřtěna na „hvězdné války“).

23.11. Rozmístěny první řízené střely s plochou dráhou letu (Cruise Missile) v Británii.  Následovalo rozmisťování raket středního doletu (Pershing 2)  v západní Evropě.

1985

12.3. Okamžitě po nástupu Gorbačova do Kremlu byla obnovena jednání o kontrole zbrojení.

30.7. Gorbačov vyhlašuje moratorium na jaderné zkoušky. USA se nepřidaly.

19.-20. 11. První setkání Reagana s Gorbačovem – v Ženevě.

1986

11.-12. 10. – Druhé setkání Gorbačova a Reagana - v Reykjavíku. Pokus Gorbačova přimět Reagana k opuštění myšlenky SDI výměnou za„nulovou variantu“ neuspěl.

1987

26.2. SSSR ruší moratorium na jaderné zkoušky a provedl další jaderný výbuch.

8.12. Během třetího setkání sovětského generálního tajemníka  s americkým prezidentem ve Washingtonu, byla podepsána Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu („nulová varianta“). Týkala se likvidace všech raket středního a kratšího doletu a střel s plochou dráhou letu (tedy všechny rakety s doletem v rozsahu 500 – 5000 km). V platnosti od 1. června 1988. Zcela naplněna v roce 1991.

1990

24.10. SSSR uskutečnil jaderný pokus a vyhlásil moratorium na další testy. Západní mocnosti se přidávají později:

15.7. 1991 Francie

26.11. 1991 Británie

23.19. 1992 USA

1991

28.5. Podepsán tzv. Lisabonský protokol. Umožnil pokračování jednání v rámci START I po rozpadu SSSR. Bělorusko, Ukrajina a Kazachstán se zavázaly zničit všechny jaderné zbraně na svém území.

31. 7. Podepsána smlouva START I. Omezuje počet strategických jaderných zbraní. Snížila limity pro mezikontinentální balistické rakety. V Platnosti od 5.12. 1994.

1993

3.1. Podepsána smlouva START II. Dále snižuje stavy strategických útočných zbraní. Zavazuje USA a Rusko k likvidaci všech mezikontinentálních balistických střel vybavených samostatně naváděnými vícenásobnými hlavicemi. Snižuje celkový počet bojových hlavic na 3000 až 3500. Cílového stavu mělo být dosaženo v roce 2003. Na žádost Moskvy, v září 1997, se však termín posunul na rok 2007.

10.8. OSN souhlasí s vytvořením komise, která má jednat o Smlouvě o úplném zákazu jaderných zkoušek.

1996

27. 1. Americký Senát ratifikoval smlouvu START II. (Poměr hlasů 87:4)

24.9. Podepsána Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek.

1997

březen – Prezidenti Clinton a Jelcin se na summitu v Helsinkách dohodli o počátku jednání smlouvy START III. Ta by měla být podepsána po ruské ratifikaci START II. Měla by snížit počet jadernách hlavic na 2000 – 2500.

1998

11.-13. 5. Indie provedla další jaderné pokusy, stejným způsobem reagoval Pákistán.

2000

14.4. Ruská Státní Duma ratifikovala START II. (Poměr hlasů 288:131). Druhá komora ruského parlamentu, Rada federace, ratifikovala smlouvu o pět dní později.

Autor : 🕔10.03.2004 📕15.779

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře

  • Anton Bero pozoruhodná zbierka klamstiev a právd

    Stalinův projev na zasedání Sovětu 6. listopadu 1941 · 1 week ago

  • RaS To formální odstoupení vládce z funkce ve prospěch syna bylo obvyklé bezpečnostní opatření, které mělo zabránit bezvládí v případě smrti jednoho z nich. Každý nepřítel věděl, že když zabije jednoho, ten druhý se pomstí. Tokugawové to dělali stejně.

    Daimjó Udžijasu Hódžó · 1 week ago

  • adrian grunert Prečítal som si na dúšok všetkých 10 pokračovaní.Môžem autorovi vysloviť len poďakovanie a uznanie.

    Nad Tatrou sa blýska - (10) · 2 weeks ago

  • RaS 1) V roce 1241 nešlo o vpád Tatarů ale Mongolů. To je častá chyba. Tataři v té době sloužili uherskému králi. 2) Mogolové po bitvě u Lehnice neprošli ze Slezska do Uher přes Kladsko, ale přes Moravu. Pak se spojili s Bátúem a zúčastnili se bitvy u...

    Tatarský vpád do Uhorska 1241 · 2 weeks ago

  • Letusak Tak Francouzi take meli pomerne presnou predstavu, ale vojska Wehrmachtu se jim zastavit nepodarilo. Cemu bychom si pomohli? Predstava, ze bychom meli nejaky "lepsi kredit" v ocich okupantu je mylna, staci se podivat na Polsko. Bojovalo, ale...

    Benešova Sofiina volba · 4 weeks ago

  • Ivo Bukovsky Ve skutečnosti měli čs generálové poměrně přesnou představu o síle wehrmacht a doporučovali přijmout boj. Beneš se už tím že jednal o odstoupení pohraničí podle godesberských požadavků dopustil vlastizrady - podle tehdejší ústavy. Bohužel...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Letusak A on tehdy nekdo vedel, jake budou nebojove ztraty ceskych obcanu, kdyz zadna valka nebyla (a nebyl vcelku duvod se domnivat, ze Hitler pristoupi k vyhlazeni slovanskych narodu s takovym gustem)? A ona kvalitativni prevaha v technice neznamena...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Ivo Bukovsky Skutečnost že nebojové ztráty na lidech, českosvenských občanů, byly vyšší než předpokládané ztráty bojové, nehledě na sekundární efekt zavlečení sovětského vlivu do střední Evropy a katastrofální vliv na společenské a majetkové poměry se stále...

    Benešova Sofiina volba · 1 month ago

  • Radek Novák Pohádky kremelské babičky nebo tlachy ze Západu?Já nejsem žádný bolševik ani příznivec Ruska ale cizí území si přisvojovaly všechny státy.Jen jsem poukazoval na možné okolnosti,pravda,že v detailech se nevyznám.Na finské hranici se opírám o...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago

  • CzechMirco Lháři. Žádný "důsledek doby" přisvojení si cizího území nelegitimizuje a už vůbec ne to, co na svém území dotyčná strana dělala. Moldavané rozhodně Rusy v roce 1940 jako osvoboditele nevítali, protože národnostní a náboženský útlak z dob carského...

    Besarábie 1940-1941 · 1 month ago