V říjnu 1940 povolán do armády a přidělen k Letecké škole v Trenčianských Biskupicích. V r. 1942 nastoupil jako pilot v hodnosti četaře k Leteckému pluku do Nitry. V roce 1943 prodělal kurz létání na vícemotorových letadlech a v lednu 1944 byl přidělen k 2. letce do Spišské Nové Vsi. Po vypuknutí SNP se aktivně zúčastnil bojových akcí jako příslušník Kombinované letky na letišti Tri Duby. V polovině října 1944 opustil povstalecké území a po přistání na osvobozeném polském území se přihlásil do 1. čs. arm. sboru. Absolvoval přeškolení na sovětskou leteckou techniku u výcvikového střediska v Přemyšlu a počátkem ledna 1945 byl přidělen k 1. čs. smld. Koncem února přešel k 2. čs. slp, v březnu byl přemístěn k 3. čs. bilp, s nímž se zúčastnil bojových akci na Ostravsku. Po skončení války byl povýšen na rotmistra a vyznamenán Čs. válečným křížem, v říjnu 1945 se stal vojákem z povolání. Počátkem června 1946 byl přemístěn k LU do Prostějova, kde působil jako učitel létání u PŠP. V říjnu 1946 nastoupil jako šrtm. do 2. ročníku LVA v Hradci Králové. Po jejím ukončení v červnu 1948 byl povýšen do hodnosti poručík letectva a přemístěn k LVÚ v Letňanech, kde působil jako pilot zkušební letky. V září a říjnu 1949 na žateckém letišti absolvoval výcvikový kurz v létání na letounech S-92/CS-92. Počátkem března 1950 převzal v hodnosti nadporučíka letectva velení zkušební letky LVÚ. V srpnu 1951 (jako kapitán letectva) byl ustanoven velitelem 1. leteckého stíhacího pluku v Mladé, kde probíhalo přeškolení jeho příslušníků na letouny S-102/MiG-15. V květnu 1952 byl pluk přemístěn do Českých Budějovic, kde se koncem srpna 1952 stal velitelem 1. letecké stíhací divize (již v hodnosti major letectva). Jako vedoucí “vodil“ akrobatické skupiny, které předváděly na leteckých dnech v Ruzyni v r. 1953, 1954, 1955 skupinovou akrobacii. V r. 1956 předváděl sólovou akrobacii na letounu MiG-17F. V říjnu 1956 v hodnosti plukovníka nastoupil na Akademický zdokonalovací kurz, od prosince 1957 studoval na Akademii Generálního štábu v Moskvě a po návratu od září 1959 působil na MNO v Praze, kde byl ustanoven do funkce ZV velitele letectva a PVOS pro letectvo. V říjnu 1960 byl ustanoven velitelem 7. A PVOS a letectva. V září 1961 ustanoven velitelem 1. ssmls v Hradci Králové, od května 1962 reorganizovaný na 10. LA. V říjnu 1961 byl Jozef Kúkel jmenován do hodnosti generálmajora a v říjnu 1967 povýšen na generálporučíka. V srpnu 1964 předvedl na leteckém dnu k 20. výročí SNP na Sliači akrobacii v letounu Su-7BM. V čele 10. LA setrval až do července 1969, kdy byl v rámci “prověrek“ odvolán a dán do kádrové dispozice. V březnu 1971 byl přeložen do zálohy. Genpor. Ing. Jozef Kúkel zemřel v roce 1994 a je pochován v Hradci Králové-Malšovicích.
Narodil se 10. července 1921 v osadě Dolné Hámre (dnes Hodruša-Hámre) v okrese Nová Baňa na Slovensku. Otec Ján se narodil roku 1880 v Banské Štiavnici, zemřel v roce 1927. Matka Mária, rozená Nováková se narodila v roce 1885 v Štiavnické Bani, v domácnosti, zemřela v roce 1930. Otec provozoval obchod a pohostinství. Bratři Rudolf (1907-1956), Eugen (1911-?), sestry Matylda (1909-?), Margita (1913-?), Irma (1915-?). Do obecné školy chodil v letech 1927 – 1932 v Banském Hodruži, v letech 1932 – 1936 vychodil čtyři třídy reálného gymnázia v Banském Štiavnici. Po smrti matky pomáhal bratrovi Rudolfovi v obchodě a pohostinství, které převzal po otci, nemohl dále pokračovat ve studiu na gymnáziu. Vyučil se řezníkem a do roku 1940 pracoval u bratra. Nebyl členem Hlinkovy mládeže.
Dne 1. dubna 1940 nastoupil k elementárnímu pilotnímu výcviku, který absolvoval v aeroklubu v Bratislavě a ve Zvolenu. Od 10. října 1940 žák pilotní školy Trenčanské Biskupce, povýšen na četaře. Od 1. října 1942 do 30. června 1943 pilot u 3. pozorovací letky v Nitře. Dne 1. července 1943 se s 3. letkou přesunul do Popradu, kde byla letka reorganizovaná na 41. bombardovací letku a vzápětí přesunuta do obsazeného Sovětského svazu na Krym, na letiště Saki k přeškolení na letadla He-111. Ještě před dokončením přeškolení (30. 10.1943) se čet. Kúkel vrátil do Popradu, kde sloužil až do vypuknutí SNP 29. srpna 1944. Po vypuknutí SNP se zapojil do pozemních bojů a po zemi se přesunul na letiště Tri duby u Zvolena. Do 9. října 1944 se účastnil bojů v rámci Kombinované letky jako pilot na letounech Š-328. Dne 10. října 1944 byl letecky přesunut na letiště u Lvova v SSSR. Přeškolil se bitevní letouny Il-2 a jako starší pilot se na jaře 1945 účastnil bojů o Moravskou bránu. Po skončení 2. světové války do 2. února 1946 sloužil jako velitel roje u 3. bilp v Praze – Kbely a v Trenčíně, povýšen na rotmistra. Od 2. 2. 1946 do 15. června 1946 absolvoval kurz pro učitele létání v Olomouci. Od 16.6. do 6.10. 1946 působil jako učitel létání na letišti Prostějov II.
Oženil se 21.10.1945, manželka Anna,děti Magda a Eva.
Dne 7. října 1946 byl přijat rovnou do druhého ročníku Vojenské letecké akademie v Hradci Králové, kterou ukončil 10. června 1948, povýšen na poručíka. Od 1. 7. 1948 zkušební pilot u zkušební letky Leteckého výzkumného ústavu v Praze – Letňanech, k 30. květnu 1950 ustanoven velitelem této letky. Od 15. 8. 1951 do 15. 8. 1952 velitel 1. stíhacího leteckého pluku v Mladé, později v Českých Budějovicích. Od 16.8. 1952 do 1.10. 1956 velitel 1. stíhací letecké divize v Českých Budějovicích. Od 2.10.1956 armádní zdokonalovací kurz při VAAZ v Brně, od 2.8.1957 do 15. 11. 1957 přípravný kurz ke studiu v SSSR.
Od 1.prosince 1957 do 1. září 1959 studium na Akademii Generálního štábu Sovětské svazu v Moskvě. Od 3. 9.1959 na MNO, velitelství PVOS a letectva jako zástupce velitele letectva, od 1.10. 1960 do 15. 6. 1960 velitel letectva 7. armády PVOS a letectva v Praze. Od 16.6. 1961 do 4.9.1961 pověřen velením 1. samostatného smíšeného leteckého sboru v Hradci Králové. Od 4.9. 1961 do 19. 7. 1969 velitel 10. letecké armády v Hradci Králové.
Dne 19. července 1969 odvolán z funkce velitele 10. LA a vzat do kádrové dispozice ministra národní obrany. Dne 31. března 1971 přeložen do zálohy podle Kádr-I-1,čl. 49, písm.c-1 (z politických důvodů). Dne 30. 11. 1971 zastaveno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele (v souvislosti s činností v srpnu 1968).
V plném invalidním důchodu po zranění při automobilové nehodě při návratu z Lázní Jeseník dne 1. ledna 1970. Byla mu ponechána hodnost a všechna vyznamenání.
Do KSČ vstoupil 16.11.1950, ztratil členství v roce 1970 při výměně členských průkazů.
Medaile za chrabrost za letecké boje o Ostravu vel. 1.čssmld 1945 Pamětní medaile –SSSR za účast v zahraničním odboji prez.rep. 1945 Řád povstání III. třídy za účast v SNP Slovenská NR 1945 Československý válečný kříž 1939 za účast v SNP prezident rep. 1946 Vyznamenání Za statečnost za osvojení proudové techniky prez. rep. 1952 Vyznamenání Za statečnost za úspěchy na leteckých dnech prez. rep. 1953 Medaile Za zásluhy o obranu vlasti 1955 Řád práce 1955 Pamětní medaile k 20. výročí SNP 1964 Řád rudé zástavy 1964 Medaile k 20. výročí osvobození MLR 1965
Generálporučík Jozef Kúkel zemřel dne 16. června 1994 v Praze. Pohřben je na lesním hřbitově v Hradci Králové. Byl posledním generálem československého vojenského letectva s bojovými zkušenostmi pilota.
Zdroj: Personální materiály Ředitelství podpory Praha
Pravděpodobně piloti 3. pozorovací letky Nitra. Čatník Jozef Kúkel stojící pátý z leva. Klečící první z leva pravděpodobně Ludovít Solár.
Zdroj: Vlastní sbírka fotografií.
Čatník Jozef Kúkel.
Zdroj: Vlastní sbírka fotografií.
Skupina slovenských letců na cestě do Saki v Rusku. Jozef Kúkel sedící uprostřed nahoře. Sedící první z prava pravděpodobně Ludovít Solár.
Zdroj: Vlastní sbírka fotografií.
Skupina slovenských letců na neznámém místě. Čatník Jozef Kúkel uprostřed.
Zdroj: Vlastní sbírka fotografií.
