Main Menu
User Menu

Jaroš, Jiří

     
Příjmení:
Surname:
Jaroš
Jméno:
Given Name:
Jiří
Jméno v originále:
Original Name:
Jiří Jaroš
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
brigádní generál in memoriam
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
16.01.1896 Velké Meziříčí /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
06.04.1943 Stuttgart /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Jaros-Jiri-t88193#429012Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Jaroš
Jméno:
Given Name:
Jiří
Jméno v originále:
Original Name:
Jiří Jaroš
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.1911-24.03.1915 Státní průmyslová škola, Brno
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.1921-DD.MM.1923 Válečná škola
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
26.10.1946 brigádní generál in memoriam
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
29.12.1918-DD.10.1919 Velitel : 6. československý střelecký pluk
00.10.1919-07.07.1920 Velitel : 6. československý střelecký pluk
DD.12.1927-DD.12.1928 Náčelník štábu : 12. divise
DD.12.1928-DD.09.1931 Náčelník štábu : 12. divise
DD.09.1936-24.09.1936 Velitel : Pěší pluk 24

Ručně vyplněné položky:
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Jaros-Jiri-t88193#562539Verze : 0
MOD
Narozen 16.1.1896 Velké Meziříčí
Zemřel 6.4.1943 Stuttgart


1907-1911 absolvoval reálné gymnázium ve Velkém Meziříčí
1911 začal studovat Státní průmyslovou školu v Brně
24.3.1915 ukončil studia maturitou
15.4.1915 zapsán u pěšího pluku 81 v Jihlavě, kde absolvoval krátký základní vojenský kurz
říjen 1915 ukončil školu na důstojníky v záloze, byl jmenován kadetem a zástupcem velitele čety
leden 1916 povolán na východní frontu
14.6.1916 na Zlaté Lípě raněn do ruky a u Hajvaronky na Strypě padl do ruského zajetí
26.7.1916 po uzdravení vstoupil v Dobrudže do srbského sboru dobrovolníků, kde byl s hodností poručíka ustanoven velitelem čety
28.3.1917 přešel jako důstojník, podporučík k československým legiím v Rusku
do června 1917 pracoval jako náborový komisař a snažil se získat dobrovolníky pro československé legie
od 1.7.1917 působil rok coby velitel čety u 7. střeleckého pluku, tzv. Tatranského, pak zastával funkci prozatímního velitele roty
od září 1918 provizorního velitele praporu
říjen 1918 jako velitel roty se zúčastnil bojů s bolševiky na sibiřské magistrále
30.6.1919 přemístěn ke štábu 2. střelecké divize a v hodnosti štábního kapitána ustanoven náčelníkem výzvědného oddělení
říjne 1919 ve stejné funkci přidělen k operačnímu oddělení divizního štábu
20.6.1920 vrátil se do vlasti, už v hodnosti majora ruských legií, zůstal sloužit v československé armádě
1921 - 1923 vystudoval dvouletou Vysokou školu válečnou v Praze. V rámci studia absolvoval stáže u jezdeckého i dělostřeleckého pluku a také se zúčastnil cvičení Zemského vojenského velitelství v Praze.
září 1923 po ukončení studií byl jmenován důstojníkem generálního štábu a přeložen k 6. divizi v Brně
prosinec 1923 pracoval jako přednosta zpravodajského oddělení štábu Zemského vojenského velitelství Brno
1927 byl jako náčelník 12. divize odvelen do Užhorodu
září 1931 působil ve funkci velitele slezského praporu pěšího pluku
26.10.1931 pak úspěšně složil zkoušku na plukovníka generálního štábu
září 1932 byl přemístěn k ministerstvu národní obrany jako referent školského a výchovného oddělení
červen 1933 povýšil na přednostu tohoto oddělení
počátek 1934 sloužil ve velitelské funkci v Šáchách, na maďarsko-slovenských hranicích
30.9.1936 přešel do Znojma jako prozatímní velitel 24. pěšího pluku
od 31. prosince 1936 definitivní velitel 24. p. pluku
1936 - 1939 vedle svých vojenských povinností se věnoval i žurnalistické a spisovatelské činnosti. Přispíval do Lidových novin a Důstojnických listů, byl redaktorem Vojenské výchovy a Legionářského sjednocení a spolurektorem Vojenského světa. Své vzpomínky na funkci emisara uveřejnil v knize "Povídky emisarovy". Ve svých povídkách zachycoval své zážitky z války, ale zabýval se i problémy ve společnosti.
září 1938 - 31.7.1939 služba na demarkační čáře na Oslavansku a Jaroměřicku. Velitelství i prapor bylo v Moravských Budějovicích, kde pobýval i v době vyhlášení protektorátu Čechy a Morava a kde byl také 24. pluk rozpuštěn.
srpen 1939 civilní zaměstnání nastoupil u pobočky Nejvyššího cenového úřadu v Brně
březen 1939 po okupaci zahajuje podzemní boj proti okupantům, odbojová činnost Jarošovy skupiny se brzy rozšířila z Moravských Budějovic na Třebíčsko, Velkomezeříčsko a Hrotovicko. Jaroš začlenil svou skupinu do vojenské odbojové organizace Obrana národa, jejíž moravské ústředí sídlilo v Brně, vedené generálem Všetečkou. Jaroš převzal část jihozápadní Moravy, která zahrnovala okresy: Velké Meziříčí, Třebíč, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Jemnice, Jevišovice, Hrotovice a rovněž zbytek okresu Znojmo. Jaroš se stal krajským velitelem těchto okresů. Ve své funkci podléhal přímo generálu Slunéčkovi, kterému byla svěřena oblast celé západní Moravy.
srpen 1939 civilní zaměstnání nastoupil u pobočky Nejvyššího cenového úřadu v Brně
konec léta 1939 v kraji vybudována dokonalá organizační síť, sestaveny velitelské skupiny, vybráni lidé pro zvláštní úkoly, vypracovány všechny plány. Jaroš pro svou oblast vypracoval a vydal pokyny a plány, s nimiž byli členové seznámeni ještě předtím, než Hitler zaútočil na Polsko.
listopad 1939 moravské ústředí prozrazeno a mnoho členů pozatýkáno
1.12.1939 brněnské gestapo zatklo Jiřího Jaroše. Jarošova manželka naštěstí stihla včas varovat generála Slunéčka, který se tak mohl na poslední chvíli ukrýt do podzemí. Jaroš byl zprvu vězněn na Špilberku v Brně, v Sušinových a Kounicových kolejích.
do jara 1941 postupně gestapem pozatýkáno více než šedesát dalších Jarošových kolegů
podzim 1941 po vyšetřování v Brně byl Jaroš se svými spolupracovníky převezen do polské Vratislavi, později do věznice v Kletschkaustrasse
podzim 1942 vězni u Vrchního zemského soudu ve Vratislavi po skupinkách souzeni pro přípravy k velezradě a jiná provinění proti nacistickým říšským zákonům
konec listopadu 1942 odvezen k berlínskému Lidovému soudu ve Stuttgartu. Ačkoliv byl Jaroš těžce nemocen, ve vězení v Ludwigsburgu se léčil na tuberkulózu, a uznán neschopným vazby, byl dál držen ve vězení.
14.12.1942 líčení před senátem Lidového soudu. Trvalo pět hodin, odsouzen k trestu smrti a kromě toho byl i zbaven českých práv.
Rozsudek přijal Jaroš velice klidně, jen si přál, aby mohl zemřít jako voják, tedy být zastřelen. Nacisti ale jeho žádosti nevyhověli.
6.4. 1943 v pět hodin ráno popraven gilotinou
po 1945 povýšen do hodnosti brigádní generál im memoriam


Zdroj: https://www.vuapraha.army.cz/
www.vets.estranky.cz
www.knihovnazn.cz
URL : https://www.valka.cz/Jaros-Jiri-t88193#327191Verze : 1