Královský hrad Wawel (Zamek Królewski na Wawelu) Wawelská katedrála (Katedra na Wawelu) Dračí jáma (Smocza Jama) Mariánský kostel (Kościół Mariacki) kostel sv. Vojtěcha (kościół św. Wojciecha) tržnice Sukiennice (Sukiennice w Krakowie) Radniční věž (Wieża ratuszowa w Krakowie) pomník Adama Mickiewicze (Pomnik Adama Mickiewicza) Ulica Grodzka Barbakan kostel svatého Ondřeje a klášter sester Klarisek (kościół św. Andrzeja i klasztor ss. Klarysek) Synagoga Stara Synagoga Izaaka Synagoga Kupa Synagoga a hřbitov Remuh Synagoga Tempel Synagoga Wysoka Synagoga Wolfa Bociana (Poppera) z roku 1620 Kostel a klášter Dominikánů (Kościół i klasztor Dominikanów) Kostel sv. Františka a klášter Františkánů (kościół i klasztor Franciszkanów) Mariánský kostel (kościół Mariacki), ze Středověké městské opevnění Kostel sv. Kateřiny (Kościół św. Katarzyny) Kostel Božího těla (Kościół Bożego Ciała) Kostel sv. Marka (Kościół św. Marka) Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża) Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego) Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary) Collegium Maius Floriánská brána (Brama Floriańska) Zigmuntuva kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu) Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej) prałatówka kościoła Mariackiego Kostel Misionářů (kościół Misjonarzy na Stradomiu) Kostel Bernardýnů (kościół Bernardynów na Stradomiu) Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła) Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina) Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja) Kostel Proměny Páně (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów)) Kostel sv. Floriána (Kościół św. Floriana) Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku) Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny) Kostel Zvěstování panny Marie (kapucínský) (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów) Kostel a klášter Pavlínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce) * domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego) Dom Kapituły Kostel Matky Boží Sněžné sester Dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek) Kostel Srdce Ježíšova, jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów) Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek) Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek) Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów) Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek) Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi) Hrob neznámého vojína (Grób Nieznanego Żołnierza) Pomník Grunwaldu (Pomnik Grunwaldzki)
Muzea: Museums:
Muzeum Narodowe w Krakowie Muzeum Historyczne Miasta Krakowa Muzea Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Botaniczne Uniwersytetu Jagiellońskiego w Ogrodzie Botanicznym - Muzeum Geologiczne Instytutu Nauk Geologicznych Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Farmacji Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Katedry Anatomii Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Uniwersytetu Jagiellońskiego Collegium Maius - Muzeum Zoologiczne Uniwersytetu Jagiellońskiego Muzea Akademii Górniczo-Hutniczej - Muzeum Geologiczne WGGiOS AGH - Muzeum Historii Akademii Górniczo-Hutniczej Muzea Kościelne - Muzeum Archidiecezjalne - Muzeum Historyczno - Misyjne Zgromadzenia Muzeum i Archiwum Marii Angeli Truszkowskiej w Krakowie Muzeum Katedralne im. Jana Pawła II na Wawelu Muzea Polskiej Akademii Nauk - Muzeum Geologiczne Instytutu Nauk Geologicznych PAN - Muzeum Przyrodnicze Instytutu Systematyki i Ewolucji Zwierząt PAN Centrum Sztuki i Techniki Japońskiej "Manggha" Muzeum Etnograficzne im. Seweryna Udzieli o oddział Dom Esterki Muzeum Archeologiczne Muzeum Armii Krajowej im. Generała Emila Fieldorfa Nila Muzeum Czynu Niepodległościowego - Dom im. Józefa Piłsudskiego Muzeum Czynu Zbrojnego Muzeum Galicja Muzeum Historii Fotografii Muzeum Inżynierii Miejskiej Muzeum Lotnictwa Polskiego Regionalne Muzeum Młodej Polski "Rydlówka" - Muzeum Rodziny Rydlów i PTTK Muzeum Odona Bujwida Muzeum Teatru Starego Muzeum Uniwersytetu Ekonomicznego w Krakowie Muzeum Ubezpieczeń Muzeum Witrażu Ośrodek Dokumentacji Sztuki Tadeusza Kantora - CRICOTEKA Dworek Jana Matejki w Krzesławicach Muzeum Żup Krakowskich w Wieliczce Zamek Żupny w Wieliczce
r. 1939: 259 000 obyvatel r. 1945: 298 500 obyvatel r. 2008: 756 441 obyvatel
Vojenské objekty: Military Objects:
-
Památky : Historical Sights, Places of Interest:
Královský hrad Wawel (Zamek Królewski na Wawelu) Wawelská katedrála (Katedra na Wawelu) Dračí jáma (Smocza Jama) Mariánský kostel (Kościół Mariacki) kostel sv. Vojtěcha (kościół św. Wojciecha) tržnice Sukiennice (Sukiennice w Krakowie) Radniční věž (Wieża ratuszowa w Krakowie) pomník Adama Mickiewicze (Pomnik Adama Mickiewicza) Ulica Grodzka Barbakan kostel svatého Ondřeje a klášter sester Klarisek (kościół św. Andrzeja i klasztor ss. Klarysek) Synagoga Stara Synagoga Izaaka Synagoga Kupa Synagoga a hřbitov Remuh Synagoga Tempel Synagoga Wysoka Synagoga Wolfa Bociana (Poppera) z roku 1620 Kostel a klášter Dominikánů (Kościół i klasztor Dominikanów) Kostel sv. Františka a klášter Františkánů (kościół i klasztor Franciszkanów) Mariánský kostel (kościół Mariacki), ze Středověké městské opevnění Kostel sv. Kateřiny (Kościół św. Katarzyny) Kostel Božího těla (Kościół Bożego Ciała) Kostel sv. Marka (Kościół św. Marka) Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża) Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego) Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary) Collegium Maius Floriánská brána (Brama Floriańska) Zigmuntuva kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu) Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej) prałatówka kościoła Mariackiego Kostel Misionářů (kościół Misjonarzy na Stradomiu) Kostel Bernardýnů (kościół Bernardynów na Stradomiu) Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła) Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina) Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja) Kostel Proměny Páně (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów)) Kostel sv. Floriána (Kościół św. Floriana) Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku) Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny) Kostel Zvěstování panny Marie (kapucínský) (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów) Kostel a klášter Pavlínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce) * domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego) Dom Kapituły Kostel Matky Boží Sněžné sester Dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek) Kostel Srdce Ježíšova, jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów) Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek) Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek) Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów) Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek) Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi) Hrob neznámého vojína (Grób Nieznanego Żołnierza) Pomník Grunwaldu (Pomnik Grunwaldzki)
Muzea: Museums:
Muzeum Narodowe w Krakowie Muzeum Historyczne Miasta Krakowa Muzea Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Botaniczne Uniwersytetu Jagiellońskiego w Ogrodzie Botanicznym - Muzeum Geologiczne Instytutu Nauk Geologicznych Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Farmacji Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Katedry Anatomii Collegium Medicum Uniwersytetu Jagiellońskiego - Muzeum Uniwersytetu Jagiellońskiego Collegium Maius - Muzeum Zoologiczne Uniwersytetu Jagiellońskiego Muzea Akademii Górniczo-Hutniczej - Muzeum Geologiczne WGGiOS AGH - Muzeum Historii Akademii Górniczo-Hutniczej Muzea Kościelne - Muzeum Archidiecezjalne - Muzeum Historyczno - Misyjne Zgromadzenia Muzeum i Archiwum Marii Angeli Truszkowskiej w Krakowie Muzeum Katedralne im. Jana Pawła II na Wawelu Muzea Polskiej Akademii Nauk - Muzeum Geologiczne Instytutu Nauk Geologicznych PAN - Muzeum Przyrodnicze Instytutu Systematyki i Ewolucji Zwierząt PAN Centrum Sztuki i Techniki Japońskiej "Manggha" Muzeum Etnograficzne im. Seweryna Udzieli o oddział Dom Esterki Muzeum Archeologiczne Muzeum Armii Krajowej im. Generała Emila Fieldorfa Nila Muzeum Czynu Niepodległościowego - Dom im. Józefa Piłsudskiego Muzeum Czynu Zbrojnego Muzeum Galicja Muzeum Historii Fotografii Muzeum Inżynierii Miejskiej Muzeum Lotnictwa Polskiego Regionalne Muzeum Młodej Polski "Rydlówka" - Muzeum Rodziny Rydlów i PTTK Muzeum Odona Bujwida Muzeum Teatru Starego Muzeum Uniwersytetu Ekonomicznego w Krakowie Muzeum Ubezpieczeń Muzeum Witrażu Ośrodek Dokumentacji Sztuki Tadeusza Kantora - CRICOTEKA Dworek Jana Matejki w Krzesławicach Muzeum Żup Krakowskich w Wieliczce Zamek Żupny w Wieliczce
Osobnosti: Personalities:
Rodáci / Native : 04.09.1890 - Michał Żymierski Obyvatelé / Settled Incomers: -
Tento symbolický hrob se nachází na náměstí Jana Matejky (Plac Jana Matejki) před pomníkem Grunwaldu. Tento hrob byl reakcí na odhalení Hrobu neznámého vojína ve Varšavě. V Krakově takto vznikla iniciativa redakce "Krakovského posla" (Goniec Krakowski) pro shromáždění finančních prostředků pro stavbu pomníku. Tito však byli předstiženi a v noci z 13. na 14. června 1925 přijel ke Grunwaldskému pomníku nakladní vůz, který zde složil připravený pomník s nápisem "Neznámému polskému vojínu padlému za vlast 1914-1920" (Nieznanemu żołnierzowi polskiemu poległemu za Ojczyznę 1914-1920). Ten kdo pomník věnoval, chtěl zřejmě zůstat v anonymitě, ale zřejmě to byl vydavatel "Ilustrovaného denního kurýra" (Ilustrowany Kurierz Codzienny) Marian Dąbrowski.
V 60. letech byly na vysokých kovových tyčích umístěny urny se zemí z míst, kde Poláci bojovali během 2. světové války.
Při rekonstrukci Grunwaldského pomníku byla tato konstrukce rozebrána a urny v roce 1976 vráceny zpět do prostoru pod pomníkem vyrobeného z černého mramoru, podle návrhu profesora Wiktora Zina. Je zdoben kovovým hořákem, který je zapalován při ceremoniálech konaných u pomníku. Na pomníku jsou jména bitev, kterých se zúčastnili polští vojáci v 2. světové válce: Warszawa Kutno Westerplatte Kock Tobruk Monte Cassino Berlin Studzianki Lenino Kołobrzeg Odra Nysa
Označován též jako bazilika, po katedrále na Wawelu nejvýznamnější svatostánek v Krakově. Nachází se na 50°03′42″ s.š. a 19°56′21″ v.d., v severovýchodním rohu Rynku Glównego (Hlavní Náměstí), pl. Mariacki 5. Prvotně zde měl stát dřevěný kostel, na jeho místě pak měl dát založit románský kostel biskup krakovský Iwo Odrowąż v letech 1221-1222. Což bylo bezmála 30 let před nadáním Krakovu práv městských, tudíž, i když má město pravidelný půdorys náleží Mariácký kostel spolu s kostelem sv. Vojtěcha a "výlevkovitému" zakončení ulice Grodskej, k záležitostem, které narušují jinak běžný půdorys středověkého města. Nejspíše v souvislosti s tatarským nájezdem roku 1288, došlo v letech následujících, někdy do konce 13. století k zásadní přestavbě kostela v gotickém stylu. V dalších obdobích se postupně rozrůstal a měnil.
Nachází se na 50°03′39,2″ s.š. 19°56′15,9″ v.d., Rynek Główny 2. Nejpravděpodobněji se jedná o nejstarší krakovský kostel. Údajně zde měl stávat dřevěný kostel, který měl být vystaven na paměť kázání právě sv. Vojtěcha na tomto místě. Archeologický výzkum odkryl zbytky zděného kostela z přelomu 10. a 11. století. Současný kostel byl vystaven po polovině 11. nebo začátkem 12. století v románském stylu. Roku 1453 zde kázal Jan Kapistran. Počátkem 17. století byl kostel barokizován.
Kostel se nachází na ulici Grodzkej 56, 50°03′23,8″s.š. 19°56′17,8″v.d. Fundátor Palatin Sieciech, dal vystavět kostel zasvěcený sv. Ondřeji v letech 1079-1098 v románském slohu. Roku 1241 kostel jako jediná stavba přežila tatarský nájezd. Avšak při dalším útoku roku 1260 byl poškozen. Od roku 1320 náleží řádu sv. Kláry (Klarisek). I když kostel postihlo několik požárů, přestavěn byl až barokně. Barokní styl se na první pohled projevuje vlastně jen na obou věžích, avšak vnitřek byl přestavěn radikálně.
Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła)
Nachází se na ulici Gródzkej 52a, 50°03′25″s.š. 19°56′20″v.d., vedle kostela sv. Ondřeje. Je to první barokní budova postavená v Krakově, její fundátoři byli Jezuité. Výstavba kostela začala roku 1597.
Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek)
Diecézní kostel sv. Josefa se nachází v Krakově - Podgórze, ulici J. Zamoyskiego 2, 50°02′36,0″s.š. 19°56′59,7″v.d. Jedná se o mladou budovu vybudovanou v neogotickém styl na základě projektu Jana Sas-Zubrzyckiego v letech 1905-1909, v dané městské části se jedná o největší kostel, menší zvonice je situovaná mimo samu budovu kostela.
Kostel sv. Michala Archanděla a sv. Stanislava Biskupa a mučedníka a klášter Pavlínů na Skalce (kościół św. Michała Archanioła i św. Stanisława Biskupa i Męczennika i klasztor Paulinów, na Skałce)
Kostel se nachází nedaleko Wawelu při ulici Skałecznej 15, 50°02′54″s.š. 19°56′16″v.d. Nazývá se Skałką nebo kostelem Na Skałce. Dle zpráv zde měla stávat pohanská svatyně, na jejím místě byl vybudován románský kostel sv. Michala Archanděla, v 14. století zde Kazimerz III. Velký dal postavit gotický kostel. 25. března 1471, král dal kostel k dispozici Paulinům. Zde dal nový kostel v 70. letech 15. století, vystavět Jan Długosz, který zde byl pochován roku 1480. 1655 byl kostel s klášterem obléhán Švédy. V letech 1733-1751 došlo k zásadní barokní přestavbě.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Pana Ježíše (Kościół Najświętszego Serca Pana Jezusa)
Nachází se w Krakově, v Dzielnicy II, na Wesołej při ul. Kopernika 26., 50°03′43″s.š. 19°56′55″v.d. Jedná se o mladý kostel z let 1909-1912. Postaven ve stylu modernismu, ale jsou zde užity i prvky románského, gotického a barokního stylu. Architektem byl Franciszek Mączyński.
Barokní kostel sv. Mikuláše se nachází na sídlišti Wesoła ul. Kopernika 9, 50°03′39,0″s.š. 19°56′49,9″v.d. Již v 11. nebo do poloviny 12. století zde byl vybudován románský kostel. Ve 14. nebo 15. století byl kostel rozebrán a takto vzniklý stavební materiál byl užit na výstavbu gotického kostela, z té doby se dochovaly relikty zdí presbytéria. Roku 1655 byl vypleněn a následně vypálen Švédy. V letech 1677-1684 zde byl vystavěn barokní kostel.
Gotický kostel sv. Kříže se nachází na krakovském Starém Městě, pl. Św Ducha 2, 50°03′48,1″s.š. 19°56′35,2″v.d., poblíž divadla Juliusza Słowackiego. Dle tradicí zde měl být první ještě dřevěný kostel být vybudován na popud biskupa Pełka na konci 12. století. Roku 1244 zde biskup Jan Prandota usadil řád mnichů, kteří při něm vedli špitál. Zděný kostel vznikl na počátku 14. století, snad již kolem roku 1300. Další přístavby proběhly kolem roku 1420. Roku 1528 kostel vyhořel ale již roku 1533 byl již opraven.
Tento nejmenší románsko-gotický kostel zasvěcený sv. Benediktu, se nachází na místě dřívější rotundy, která vznikla někdy kolem roku 1000. Stojí na Wzgórzu Lasoty v 235 m n. m., 50°02′36″s.š. 19°57′25″v.d. Nedaleko se nachází Fort Benedykt. Jeho vznik se připisuje Benediktýnům z Tynca, ale prvně je písemně zmíněn až roku 1254.
Kostel (bazilika) Božího těla (Kościół / Bazylika Bożego Ciała w Krakowie)
Tento kostel (bazilika) se nachází nedaleko radnice v městské části Krakov - Kazimierz, ul. Bożego Ciała 26, na 50°02′58,9″ s.š. 19°56′40,3″ v.d. Fundátorem původního dřevěného kostela roku 1340, byl sám Kazimír Velký. Roku 1385, se začalo s výstavbou zděného kostela, přičemž se stavělo až do roku 1405. Avšak štít fasády byl vyhotoven až kolem roku 1500, a zvonice v letech 1566-1582.
Kostel sv. Jiljí se nachází prakticky pod Wawelem, ulice Grodzska 67, 50°03′18,53″s.š. 19°56′17,33″v.d. Dle pověsti, zde měl být vystaven již na konci 11. století kostel, ale archeologické výzkumy nezjistili žádné předchozí stavby, někteří badatelé se pak přiklánějí k tomu závěru se původně kostel zasvěcený sv. Jiljí mohl být kostel sv. Ondřeje. Sám kostel je gotický, vystavěn v 1. polovině 14. století.
Kostel nebo též bazilika sv. Trojice, se nachází v Krakově na Starém Městě, ul. Stolarska 12, na 50°03′33,44″s.š. 19°56′21,89″v.d. Jedná se o kostel Dominikánů, kteří přišli do Krakova z Boloně roku 1222. Výstavba současného kostelu spolu s klášterem začal po roce 1241. Do poloviny 19. století stála před kostelem věž - zvonice, ta zanikla po požáru města roku 1850.
Kostel sv. Jana Kanteho (Kościół Św. Jana Kantego)
Kostel sv. Jana Kanteho, se nachází v Krakově - Bronovicích, sídliště Widok, ul. Jabłonkowska 18 na 50°04′47,5″s.š. 19°53′21,3″v.d. Jedná se o moderní kostel dokončený a vysvěcený roku 1984.
Kostel sv. Marka Evangelisty (Kościół św. Marka Ewangelisty)
Kostel sv. Marka Evangelisty se nachází nedaleko Hlavního náměstí, ul. św. Marka 10, při ul. Sławkowskiej na 50°03′52,2″s.š. 19°56′16,0″v.d. Původně gotický kostel má barokní interiéry. S výstavbou se začalo po roce 1263. Celkem čtyři velké požáry a to v letech 1494, 1528, 1589 a 1724 zasáhly do historie kostela, přičemž byl pokaždé obnoven.
Nachází se při náměstí Jana Matejki. Prvotní románský kostel byl vystavěn v letech 1185-1216, avšak vysvěcen měl být až v roce 1226. Nicméně utrpěl za tatarských nájezdů. Později zde vznikl kostel gotický, ale i ten měl ponurý osud, ať to bylo několik požárů nebo zničující nájezdy Švédů v letech 1655 a 1656. V letech 1657-1684 pak byl kostel zásadně přestavěn barokně.
Kostel sv. Augusta a sv. Jana Křtitele (Kościół św. Augustyna i św. Jana Chrzciciela)
Kostel sv. Augusta a sv. Jana Křtitele se nachází v Krakově - Zwierzyniec, ul. Kościuszki 88 na 50°03′08,1″s.š. 19°54′53,4″v.d. Náleží ke klášteru Sester Norbertánek, přičemž přiléhá k jejich klášteru, přičemž po Wawelu se jedná o druhý největší celek v Krakově. Vznikl ve 12. století, ale již za tatarských nájezdů byl zničen. Byl vystaven prakticky nový kostel s klášterem kolem poloviny 13. století, avšak i ten byl záhy zničen či vážně poškozen dalšími tatarskými nájezdy. Kostel dále několikrát vyhořel a to i kvůli vojenským událostem, zvláště v 16. století. V letech 1596-1626 dostal již prakticky svůj dnešní vzhled, podíleli se na tom Jan Trewano a Jan Petrini. Švédská vojska poškodili kostel a klášter jen lehce. V letech 1527, 1736 a 1813 byl areál kláštera i kostel zatopen Vislou.
Nachází se na centrální části Rynku Glównego 3 na 50°03′42″s.š. 19°56′14″v.d. Historická budova sukenic (obchodovalo se zde s látkami), vychází z předešlých budov zde stojících, první sukenice měly být vybudovány po roce 1257. Před rokem 1358 dal nové sukenice vystavět král Kazimierz III. Wielki. V roku 1555 došlo k požáru, následně se přistoupilo k rekonstrukci, kdy byla již renesanční budova znovu otevřena roku 1559, k dalším menším úpravám došlo roku 1601. Poslední významnější úpravy proběhly v 19. století. Během okupace Polska, se budova sukenic dostala na bankovku v hodnotě 50 zl. Dnes se v sukenicích prodávají převážně upomínkové předměty, dále zde jsou 2 muzea, přičemž jedno z nich se nachází v podzemí pod sukenicemi a náměstím, kde jsou prezentovány nálezové situace, rekonstrukce řemeslnických dílen a významnější nalezený materiál.
Nachází se v Krakově na Rynku Głównym 1, 50°03′41″s.š. 19°56′11″v.d. Je pozůstatkem budovy radnice. Okolní stavení byla zdemolována roku 1820. Věž dosahuje výšky 70 m.
Obecně se nachází v areálu Fortu Nr. 2 Kościuszko, který je mladší kopce. Nachází se na vrchu św. Bronislawy, obecně v části zvané Zwierzyniec na 50°03′17,72″s.š. 19°53′36,09″v.d. Je to třetí z nyní čtyř krakovských kopců mohyl. Kopce Wandy a Krakusa náleží do období kolem 500 př. n. l., kdežto kopec Kościuszky byl vybudován v letech 1820-1823, přičemž má výšku 34,1 m. Jedná se o hold Tadeuszovi Kościuszkovi. Poslední čtvrtá mohyla z 1. poloviny 20. století pak byla vybudována jako hold Pilsudskému. Obecně platí tyto uměle vytvořené kopce za výborné rozhledny. Rovněž, byť se nejedná o typické dominanty, tak v terénu vynikají.
Začal být budován roku 1934, přičemž měl být pomníkem boje o nezávislost, avšak po smrti Pilsudského, bylo rozhodnuto, že bude pojmenován na jeho počest. Ale nazývá se též např. Mohylou mohyl. Dokončen byl roku 1937. Roku 1941 rozhodl generalní gubernator Hans Frank o nivelizaci kopce, k tomu ale nikdy nedošlo. Komunistická vláda se snažila kopec vytlačit s povědomí obyvatel a dokonce dala odstranit kříž legií z kopce tankem, což jej poškodilo. V 80. letech se začalo s obnovou kopce, v devadesátých letech a roku 2010 byl kopec několikrát poškozen během záplav erozemy. Nachází se na štítě Sowińca, nedaleko krakovské Zoo na 50°03′36″s.š. 19°50′50″v.d.
Kopec Krakusa se nachází na nejvyšším vznesení vápenného pohoří Krzemionek – vrchu Lasoty (271 m) na 50°02′17″s.š. 19°57′30″v.d. Výška – 16 m, průměr při základu 57 m, horní průměr 8 m - plaský vrchol, objem 19 100 m³. Byl zkoumán archeologicky a dá se přibližně zařadit do přelomu 5. a 6. století př. n. l. V 19. století byl zahrnut do Fortu Nr. 33 "Krakus". Tradičně se zde koná každoročně "obchod Rekawki".
Náleží k nejstarším (středověkým) dosud zachovaným úsekům městského opevnění Krakova. Nachází se na severní straně. Jedná se o pozdně gotickou obranou stavbu. Která umožňovala přístup do města od Kleparze a bránila rovněž do dnešní doby zachovanou Floriánskou bránu (ta se zachovala s úsekem hradeb a dvěma věžemy), jinak se většina středověkého opevnění (hradeb, věží a bran) dochovala jen značně fragmentárně, jelikož v 19. století došlo jako i mnohde jinde k jejich demolici. K vybudování došlo v letech 1498-1499 za panování krále Jana I. Olbrachta, přičemž se jedná o zděnou stavbu z cihel o kruhovém půdorysu (vyjma úseku směrem k bráně) o průměru 24,4 m, přičemž má 7 věžiček. V době po zavření městských bran se zde mohli schraňovat kupci a pocestní, kteří nestihli dorazit včas.
Floriánská brána (Brama Floriańska/ Brama św. Floriana)
Ufortyfikování Krakova začalo nejspíš někdy kolem či po roku 1285, avšak zdá se, že samotná Floriánská brána byla vystavena až ve století 14. (kamenná část), a v 15. století pak byla dostavěna část zděná cihlami. Na konci 15. století, byl před bránu pro její lepší obranu postaven barbakán, který měl za úkol krytí brány a přístupu k ní.
Městské opevnění (Starówky) - (Ufortyfikowanie miejske (Starówky))
Nutno si uvědomit že nejstarší, tedy středověké opevnění Krakova, je nutno oddělit od ostatních městských částí. A to proto, že třeba Kazimerz, který je dnes jen jednou z částí Krakova, byl dříve samostatný. Ostatně tak jako mnohé části dnešní Prahy. Zde tedy bude řeč o městském opevnění, ať již zaniklém či zachovalém, města Krakova či také "Starówky". Nutno zmínit, že ještě mimoto existovala i jiná opevněná sídla, za všechny jmenujme hrad Wawel, který přímo přiléhal k opevnění města. Obecně do dnešních dnů se nám zachovaly jen malé úseky hradeb, a to převážně buď pod zemí (nadzemní relikty jsou asi spíše jen rekonstrukce - terénní vymezení), nebo ve zdech některých domů. Nejzachovalejší část se nachází u Barbakánu a Floriánské brány, kde jsou zachovány rovněž i 3 věže - Stolarzy, Cieśli a Pasamoników, dále se do jisté míry zachovala brána Rzeźnicza. To je ale jen zlomek původního opevnění. Před demolicí městského opevnění v letech 1810-1814, které nařídil císař František I. Bylo to až 11 bran či eventuálně branek (pro pěší) a 40 věží. Pochopitelně v dřívějších dobách jich bylo méně. Co se věží týče, o ty se staraly jednotlivé cechy a podle nich se i nazývaly. V současnosti je zachovaná část opevnění přístupná jako muzeum, kdežto pobořené části jsou dnes vyznačené v parku, který obíhá historické jádro, přičemž se jedná o původní oblast příkopu a obecně ploch před městskýmy hradbamy.
Nejstarší opevnění Krakova, ještě předtím než dostal městská práva, bylo dřevo-hlinité, eventuálně dřevo-hlinito-kamenné opevnění, jenž dozajista mělo více fází (o opravách nemluvě). Již toto bylo nějakým způsobem spojeno s Wawelem. Nicméně ještě po nadání městu městských práv (1257), nedošlo okamžitě k výstavbě kamenných hradeb, věží a bran. Ostatně městské opevnění není ani zdaleka laciná záležitost. Roku 1285 kníže Leszek Czarny, zvolil na zahájení opevňovacích prací (byť je možné, že do té doby existovalo starší opevnění, nebo bylo vybudováno provizorní). Ve 14. století tak máme 17 věží a 7 bran. Již v té době je opevnění tvořeno dvěma hradbamy. Vnitřní kameno-cihlová hradba dosahovala výšky 7 metrů, a to při šířce 2,5 metrů. Věže pak dosahovaly výšky kolem 10 metrů. Před hradbami se pak nacházel příkop a v odlehlosti asi 9 metrů od vnitřního opevnění se nacházelo vnější opevnění o výšce 2 metrů, přičemž toto zachycovalo první nápor útoku.
Brány:
Brána Rzeźnicza (Porta Carnificum), 1288 Brána Grodzka (Porta Castrensis), 1298 Brána Floriańska (Porta S. Floriani), 1307 Brána Wiślna (Porta Visle nebo Porta Vistulea), 1310 Brána Sławkowska (Porta Slavkoviensis nebo Porta Clakoufika), 1311 Brána Mikołajska (Porta S. Nikolai), 1312 – zastoupila Rzeźniczą Brána Szewska (Porta Sutorum), 1313 Brána Nowa (Nova Porta) Brána Poboczna (Porta Lateranea) Furta Żydowska, pozdější Furta při sv Anně (Portula Judeorum nebo Porta Sacararinia) Furta Biskupia (Porta Episcopi)
Věže:
Zachované: Věž Pasamoników (Szmuklerzy) Věž Cieśli (Ciesielska) Věž Stolarzy (Powroźnicza, Stolarska) Věž branná Floriańska
Zaniklé: Věž branná Grodzka Věž branná Mikołajska Věž branná Wiślna Věž branná Nowa z Wieżą Rzeźniczą Věž Karczmarzy I ("Kęsza") Věž Karczmarzy II (Jastrzębia; Strażnica II) Věž Szewska I (Opustoszała) Věž Szewska II Věž Prochowa I Věž Prochowa II Věž Rzeźników (Kupiecka, Prochowa III) Věž Grzebieniarzy Věž Przekupników (Sadelników i Słoniniarzy) Věž Barchanników Věž Czapników Věž Kurdybaników Věž Piekarska Věž Kowali Věž Siodlarzy Věž Pierścienników Věž Bednarzy Věž Murarzy i Kamieniarzy Věž Rymarzy Věž Iglarzy Věž Solarzy Věž Cyrulików Věž Miechowników Věž Kaletników (Farbiarzy) Věž Blacharzy Věž Rusznikarzy Věž Nożowników Věž Czerwonych Garbarzy Věž Garncarzy Věž Paśników Věž Introligatorów (Stelmachów) Věž Łaziebników (Krupników i Śledziarzy) Věž Ceklarzy Věž Katowska Věž Mieczników (Mydlarzy)
Z privilegia (nadání městských práv) krále Kazimierza Wielkego některým přikrakovským osadám (vsím) roku 1335, vzniklo město nesoucí jeho jméno - Kazimierz. Prvotní radniční budova byla dřevěná a stála vedle jatek a krámů. Až roku 1414 bylo započnuto s výstavbou zděné budovy radnice. Renesančně přestavěna v letech 1528 a po 1557, dále pak v letech 1619-1620. Po požáru roku 1623, došlo k opravám a přistavění dalšího patra. Když na přelomu 18. a 19. století ztrácí Kazimierz městská práva, přičemž je následně včleněn do města Krakowa, začíná budova chátrat a dokonce je určena k rozebrání na stavební materiál. Naštěstí od roku 1829 je užívána jako škola. V letech 1875-76 je budova přestavěna, je zbořen přístavek a je doplněno další křídlo v historizujícím renesančním stylu. Dnes je sídlem Etnografického muzea, které zde sídlí od roku 1947.
Divadlo Juliusza Słowackiego (Teatr im. Juliusza Słowackiego)
Vybudován v letech 1891-1893 na místu zbouraného v roce 1892 kostela Ducha Svatého. Budova je ve stylu eklektickém s převahou neobaroka. Byl první elektrifikovanou budovou v Krakově.
Tento pomník vznikl roku 1910 jako upomínka na 500. výročí vítězné bitvy pod Grundwaldem. Fundac Ignacego Jana Paderewskiego, vypracováno dle projektu Antoniego Wiwulskiego a Franciszka Blacka. Od listopadu 1939 do roku 1940, byl systematicky ničen Němci, kteří kovový materiál nejspíš přetavili. Po 2. světové válce došlo k plánům na znovuobnovení pomníku. Přičemž na jeho místo bylo dáno těch několik kamenů, které se zachovaly s upomínkovou cedulí. Roku 1976 byl na základě fotografií a dochovaného malého modelu, který se nachází v muzeu města Krakov, pomník znovuvybudován dle projektu Mariana Koniecznego. Před pomníkem se nachází hrob neznámého vojáka.
Nevelký kostel sv. Barbary se nachází vedle kostela Mariáckého, Mały Rynek 9 na 50°03′40,8″s.š. 19°56′23,5″v.d. Vystavený v letech 1338-1402, nejspíš plnil funkci hřbitovního kostela, ostatně je zde pohřben i první překladatel Bible do jazyka polského - Jakub Wujek.
Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty (Kościół św. Jana Chrzciciela i św. Jana Ewangelisty)
Nachází se na ulici św. Jana 7, na 50°03′47,3″s.š. 19°56′20,2″v.d. Dle tradičního podání založen ve 12. stol. Piotrem Włastem, nicméně první písemnou zmínku máme až z roku 1308. V 17. století byl zásadně barokně přestavěn.
Kostel sv. Františka z Assisi (Kościół św. Franciszka z Asyżu)
Kostel stojí na ulici Franciszkańskiej 2, na 50°03′33,2″s.š. 19°56′10,0″v.d. Kostel náleží k přilehlému klášteru Františkánů. Založeny knížetem Boleslavem V. Stydlivým, který zde našel i místo svého posledního odpočinku. Zahájení stavby 1237, ukončení nejspíš 1269. Tehdy zde byla pochována blahoslavená Salomea - mimochodem sestra Boleslava Stydlivého, avšak práce na kostele dále kontinuovaly. 15. února 1385 zde byl pokřtěn litevský velkokníže a budoucí polský král Vladislav II. Jagello.
Kostel Neposkvrněného Početí Nejsvětější Marii Panny (Kościół Niepokalanego Poczęcia Najświętszej Marii Panny)
Kostel se nachází na ulici Rakowicka 18, na 50°04′06,55″s.š. 19°57′08,33″v.d. Budova klášteru a kostela byla vybudována ve dvou etapách a to v letech 1907–1910 dle projektu Tadeusza Stryjeńskiego a 1929–1932 dle projektu Franciszka Mączyńskiego.
Evangelický kostel při ulici Grodzkiej 58, na 50°03′21,3″s.š. 19°56′18,5″v.d. Původně zde stával románský předlokační kostel z 12. století, na jeho místě pak byl vybudován v letech 1637-40 časně barokní kostel, dle projektu Giovanniego Trevana.
Vlevo je vyobrazený Kazimierz, vpravo samotný Krakov, v popředí Kleparz a v pozadí hrad Wawel
Zdroj:
www.facebook.com
Edigius van der Rye, mědirytina 30.5 x 54.5 cm, Krakov od jihu před rokem 1600, vypublikována v Civitates Orbis Terrarum Brauna a Hogenberga, č. VI, Kolín 1617
Zdroj:
http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje41/text15p.htm Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
Erik Dahlberg, mědirytina 30 x 56 cm, obléhání Krakova švédy roku 1655, dílo Samuela Puffendorfa De Rebus a Carolo Gustavo Suecie Rege..., Norymberg 1696
Zdroj:
http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje41/text15p.htm Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
Kostel sv. Josefa byl vystaven v letech 1694-1703 pro sestry bernardýnky. Dříve zde stával palác Tęczyńskich. Roku 1703 kostel vysvětil biskup Kazimierz Łubieński. Během požáru roku 1850 kostel částečně vyhořel, ale jeho vnitřek zůstal zachován. Jedná se o barokní, jednonavovou budovu s kolébkovitým zaklenutím stropu. Při severní straně se nachází řádová kaple, ke které vede dřevěný pozdněbarokní portál. Polichromní výzdoba kostela pochází z počátku 20. století, je dílem Jana Bukowskiego. HLavní oltář, oltáře boční a ambona pochází z konce 17. století.
Kostel Przemienienia Pańskiego, Pijaristů - je pozdněbarokní svatyní, která byla vystavena v letech 1714-1727 dle projektu Kaspra Bażanki. Pijaristé se oběvili v Krakově v roce 1654.
Vnitřní působivá výzdoba zabírá dva patra, jejím autorem je František Ekstein. Dále se zde nachází obrazy malířů z 18. století - Szymona Czechowicza a Andrzeja Radwańskiego.
Fasáda je dílem Franciszka Placidiego a vznikla v letech 1759-1765, je bezvěžová o třech patrech. Na kamenné balustrádě fasády stojí mramorové poprsí kněze Stanisława Konarskiego, který byl jednak významým reformátorem polského školství a také byl spoluautorem ústavy z 3. května (busta zde byla umístěna roku 1893). Nakonec v pravé vnitřní zdi se nachází jeho zazděné srdce.
Kostel sv. Tomáše Apoštola (Kościół św. Tomasza Apostoła)
Kostel sv. Tomáše Apoštola je raně barokní svatyní sálového typu, s valenou klenbou a lunetami. Zařízení pochází hlavně ze 17. až 19. století. Dříve zde stával dům, s jeho přestavbou na karmelitánský kostel se začalo roku 1618. Karmelitání totiž nebyli spokojeni se svým stávajícím kostelem. Svatyni přestali používat roku 1787 a tehdy byla dána k potřebě sestrám "duchačkám", které pracovaly ve špitále sv. Ducha asi o sto metrů dále. V 60. letech 20. století byl kostel i s klášterem renovován.
Parafiální kostel sv. Štěpána byl vystavěný v letech 1933-1938 ve stylu meziválečného modernismu, dle projektu Zdzisława Mączeńskiego. Jedná se o trojlodní svatyni s kopulí nad hlavní navou, která je na 8 pilířích. Na výzdobě se podílelo hned několik umělců. Vitráže navrhli Józef Januszewski (absida), Jan Bukowski a Józef Pankowski (boční lodě). Hlavní oltář je zase projektem Franciszka Mączyńského. Ten by měl být i autorem oltáře v pravé lodi. Tento oltář je udělaný ve stylu staršího časněbarokního oltáře Matki Bożej Pocieszenia (asi 1629), nacházejícího se v levé lodi. Rovněž by měl být autorem soch evangelistů na amboně. Polychromní výzdobu stěn a stropů provedl Franciszek Walczowski. Mimo výše zmíněného oltáře, byl ze zdemolovaného kostela sv. Štěpána, který se nacházel na placu Szczepańskim přenesen manýristický obraz Matki Bożej Pocieszenia, který pochází nejspíš z konce 16. nebo počátku 17. století. Autor obrazu není znám. Byla zde přemístěna i gotická křtitelnice z roku 1425, jedná se o jednu z nejstarších křtitelnic v Krakově. Nakonec to jsou relikviáře sv. Uršuly z 15. století a sv. Štěpána z 16. století.
Hlavními dominantami hlavního náměstí jsou budovy historických sukenic umístěné v centru náměstí a radniční věže, kdy se zbytek této stavby nedochoval (pouze archeologizovaně její základy). Další dominantou je Mariánský kostel a poblíž "výlevu" ulice Grodské do náměstí se nachází kostel sv. Vojtěcha, zde se však jedná o nepříliš velkou sakrální stavbu.
