Vedral, Jaroslav

Brigádní generál Jaroslav Vedral-Sázavský


* 17. listopadu 1895 (Mělník)
+ 6. října 1944 (Dukelský průsmyk)


Jediný československý generál, který padl přímo na frontě.


srpen 1915 - dobrovolné zajetí na ruské frontě.
březen 1916 - přihlásil se do České družiny (Zlatá Orda).
2. červenec 1917 - bitva u Zborova - jako příslušník střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad v
hodnosti desátníka velel jedné z čet. Za statečnost vyznamenán svatojiřským křížem.
září 1917 - praporčík, velitelem kulometné jednotky, později kulometného oddílu, prošel těžkými boji o Penzu, v Bezenčuku a u Buzuluku, Bogatinské, Mostové, Bělé, Bezvodné, Suché, Rječky, Kazaně, Kremenky, Ivanovky, Nižné Časovny, Sučího Dvoru a Čerkadel.
říjen 1917 - povýšen do hodnosti poručíka a velitelem třetí kulometné roty.
10. listopad 1918 - vysloužil si zcela mimořádné "vyznamenání pochvalou spojenou s uveřejněním jeho hrdinských činů" v plukovním rozkaze.
6. leden 1919 - na návrh ministra vojenství generála M: R. Štefánika povýšen do hodnosti kapitána.Vyznamenán spojeneckou i československou revoluční medailí a Řádem M. R. Štefánika "Sokol s meči".
12. řezen 1920 - na lodi Moldavaska nastoupil cestu do vlasti, kde zůstal ve vojenské službě jako voják z povolání.
Odeslán do prvního ročníku Vysoké školy válečné a povýšen do hodnosti štábního kapitána.
říjen 1924 - jako důstojník generálního štábu přidělen k 3. pěší divizi v Litoměřicích.
začátek roku 1928 - náčelníkem štábu 2. horské pěší brigády ve Spišské Nové Vsi.
19. prosinec 1930 - povýšen do hodnosti podplukovníka.
15. říjen 1932 - velitelem 10. horského praporu v Sabinově.
1933 - jmenován řádným učitelem všeobecné taktiky ve velitelské škole v Praze.
září 1934 - ustanoven přednostou výcvikové skupiny 5. (školského a výcvikového) oddělení hlavního štábu.leden 1937 - jako plukovník generálního štábu vyslán na měsíční "zkušenou" do francouzských výcvikových táborů.
1938 - za mobilizace zastával funkci náčelníka štábu na velitelství VII. sboru.
7. leden 1940 - kvůli hrozbě zatčení gestapem za odbojovou činnost uprchl i s rodinou přes Budapešť a Bělehrad do Francie.
únor 1940 - nastoupil službu u vojenské správy Československého národního výboru v Paříži. Za ústupových bojů vynikl pod přijatým krycím jménem Sázavský, jako mimořádně schopný velitel.
Ve Velké Británii pracoval na Ministerstvu národní obrany a poté téměř 2 roky zastával funkci československého vojenského přidělence u norské exilové vlády v Londýně. Dobrovolně se přihlásil k odjezdu k československému sboru do SSSR.
září 1944 - jmenován brigádním generálem. Po příchodu k československým jednotkám ustanoven velitelem 1. brigády.
5. říjen 1944 - ve večerních hodinách započala 1. brigáda postup k československé hranici. Generál Vedral toužil být jedním z prvních čechoslováků, kteří stanou na půdě
vlasti.
6. říjen 1944 - automobil generála Vedrala - Sázavského asi po 100 metrech po překonání československé hranice najíždí na minu.


Zdroj:
Richter Karel: Apokalypsa v Karpatech. Praha, Ostrov, 2003, s. 245-250.
ISBN 80-86289-33-8.

Fotografie


Zdroj: www.vets.estranky.cz

Je mi vždy velmi líto, když se vojákovi jeho řády a vyznamenání přejdou takovým způsobem jak činí Obec legionářská.


Pan generál byl nositelem:


- Válečného kříže 1918
- Řádu M.R.Štefanika-řádu Sokola s meči
- Čs. Revoluční medaile se štítkem ZBOROV, SIBIŘ
- Ruský kříž Sv. Jiří III. a IV.třídy
- Italský válečný kříž 1915


Jeho další řády nemohu popisovat neb mi chybí podklady, ale jistě jako profesionální důstojník obdržel další řády ze spojeneckého Rumunska a Jugoslavie. Také další řády a vyznamenání, které obdržel po roce 1945 zde nejsou podchyceny a pochopitelně chybí výčet tak zvaných plukovních medailí. Z lidského hlediska je nutno i toto pripomenout a pánové z obce legionářské by si měli uvědomit, že jejich medailonky jsou minimálně neúplné a tím i zkreslené. Je dobře, že se tato jména čestných lidí objevuji zde!

Fotografie po smrti generála


Zdroj: screeny z dokumentárneho filmu DUKLA - Krv a mýtus časť druhá - Agonie vítězství