Funkmesstelle Südost Prag
Rádiová zaměřovací služba v Praze
Jednalo se o složku ochranné policie, která sehrála významnou roli v boji proti odbojovým a partyzánským skupinám, respektive jejich vysílačkám.
Centrála byla umístěna na Pražském hradě. V jejím čele stál kapitán L. Kosch. Jeho zástupcem byl nadporučík Reimers. K centrále bylo přiděleno zhruba 60 osob, mezi nimiž cca 40 radistek.
Pražská centrála měla pobočku v Brně. V jejím čele stál nadporučík Rehder.
Centrála měla několik úkolů. Tím asi nejméně zajímavým bylo zajišťování spojení v rámci pořádkové policie. Dále její pracovníci prováděli stálý odposlech na přidělených vlnových rozsazích a sledovali rádioprovoz mezi protektorátem a nepřátelskými státy. Pokud zachytili nepřátelskou vysílačku na území protektorátu, měli za úkol jí přesně lokalizovat a zároveň zaznamenat její provoz, který byl poté analyzován. Vlastní zátah byl poté realizován pod taktovkou tajné státní policie (gestapa). Služba zajišťovala po zásahu technický materiál a podílela se na výsleších v oblasti rádioprovozu.
Vlastní zameření bylo prováděno nejprve pomocí stacionárních stanovišť, poté pomocí speciálně vybavených automobilů a nakonec přišly na řadu přenosné "páskové" zaměřovače. V případě boje s partyzánskými skupinami došlo i speciální zaměřovací letadla.
Zdroj:
Oldřich Sládek: Ve znamení smrtihlava. Nacistický protipartyzánský aparát v letech 1944-1945, Naše vojsko, Praha, 1991
Rádiová zaměřovací služba v Praze
Jednalo se o složku ochranné policie, která sehrála významnou roli v boji proti odbojovým a partyzánským skupinám, respektive jejich vysílačkám.
Centrála byla umístěna na Pražském hradě. V jejím čele stál kapitán L. Kosch. Jeho zástupcem byl nadporučík Reimers. K centrále bylo přiděleno zhruba 60 osob, mezi nimiž cca 40 radistek.
Pražská centrála měla pobočku v Brně. V jejím čele stál nadporučík Rehder.
Centrála měla několik úkolů. Tím asi nejméně zajímavým bylo zajišťování spojení v rámci pořádkové policie. Dále její pracovníci prováděli stálý odposlech na přidělených vlnových rozsazích a sledovali rádioprovoz mezi protektorátem a nepřátelskými státy. Pokud zachytili nepřátelskou vysílačku na území protektorátu, měli za úkol jí přesně lokalizovat a zároveň zaznamenat její provoz, který byl poté analyzován. Vlastní zátah byl poté realizován pod taktovkou tajné státní policie (gestapa). Služba zajišťovala po zásahu technický materiál a podílela se na výsleších v oblasti rádioprovozu.
Vlastní zameření bylo prováděno nejprve pomocí stacionárních stanovišť, poté pomocí speciálně vybavených automobilů a nakonec přišly na řadu přenosné "páskové" zaměřovače. V případě boje s partyzánskými skupinami došlo i speciální zaměřovací letadla.
Zdroj:
Oldřich Sládek: Ve znamení smrtihlava. Nacistický protipartyzánský aparát v letech 1944-1945, Naše vojsko, Praha, 1991