11 Pułk Myśliwski - Stíhací pluk 11
Začátkem roku 1925 byla realizována nová koncepce organizace leteckých pluků mírového stavu. V jejím rámci byl tvořen 11.stíhací pluk, jehož velitel a zkušený stíhací letec, płk.pil.Jerzy Kossowski, vydal první organizační rozkaz dne 31. května 1925. Pluk měl být tvořen třemi dvouletkovými stíhacími perutěmi. Každá letka měla mít 10 strojů běžného provozu a 3 náhradní letouny. Celkem měl být vyzbrojen 41 bojovými letouny ( v tom dva stroje velitele pluku a taktického důstojníka). První fáze organizace pluku probíhala na mokotovském letišti ve Warszawě, kde byla zahájena výstavba jedné stíhací perutě a tréninkové letky s nezbytným týlovým zabezpečením. Posádkovým městem pluku bylo určeno město Lida. První stroje pluku (Spad 61)přelétly do Lidy v říjnu 1925 v čele s velitelem perutě - mjr.Witoldem Prosińskim. V lednu 1926 do Lidy dorazila po železnici početná skupina personálu pluku (převážně technického) a letecký materiál. Koncem ledna se do sestavy pluku dostala 4.letecká rota, která vznikla u 41.pěšího pluku v městě Suwałki. V Lidě byl dnem 12.května 1926 zorganizován aplikační kurs pilotáže, určený pro důstojníky jiných druhů zbraní. Jeho absolventem byla řada vynikajících pilotů a velitelů - mezi ně patří budoucí velitel stíhací perutě III/3 mjr.pil. Mümler. Piloti pluku dosahovali významných úspěchů. Kpt.pil. Bolesław Orliński provedl v srpnu a září 1926 přelet po trase Warszawa - Tokio - Warszawa letounem Breguet Bre.14 A2 a tým pluku ve složení płk.pil.Jerzy Kossowski, kpt.Bolesław Orliński, por.Aleksander Cichocki na letadlech Spad 61C1 obsadil 2.místo na mezinárodních leteckých závodech v Zurichu (srpen 1927).
V důsledku přijetí jiné zásady organizace leteckých pluků ve stavu míru, byl pluk rozkazem Ministerstwa Spraw Wojskowych z 14.července 1928 zrušen.
Velitelé pluku:
płk.pil.Jerzy Kossowski ( květen 1925 - září 1927)
ppłk.pil. Piotr Abakanowicz (září 1927 - červenec 1928)
Taktickým důstojníkem pluku byl mjr.pil.Wacław Iwaszkiewicz
Zdroj: Jerzy Pawlak, Polskie eskadry w latach 1918 - 1939, WKŁ, Warszawa 1989, ISBN 83-206-0760-4
Začátkem roku 1925 byla realizována nová koncepce organizace leteckých pluků mírového stavu. V jejím rámci byl tvořen 11.stíhací pluk, jehož velitel a zkušený stíhací letec, płk.pil.Jerzy Kossowski, vydal první organizační rozkaz dne 31. května 1925. Pluk měl být tvořen třemi dvouletkovými stíhacími perutěmi. Každá letka měla mít 10 strojů běžného provozu a 3 náhradní letouny. Celkem měl být vyzbrojen 41 bojovými letouny ( v tom dva stroje velitele pluku a taktického důstojníka). První fáze organizace pluku probíhala na mokotovském letišti ve Warszawě, kde byla zahájena výstavba jedné stíhací perutě a tréninkové letky s nezbytným týlovým zabezpečením. Posádkovým městem pluku bylo určeno město Lida. První stroje pluku (Spad 61)přelétly do Lidy v říjnu 1925 v čele s velitelem perutě - mjr.Witoldem Prosińskim. V lednu 1926 do Lidy dorazila po železnici početná skupina personálu pluku (převážně technického) a letecký materiál. Koncem ledna se do sestavy pluku dostala 4.letecká rota, která vznikla u 41.pěšího pluku v městě Suwałki. V Lidě byl dnem 12.května 1926 zorganizován aplikační kurs pilotáže, určený pro důstojníky jiných druhů zbraní. Jeho absolventem byla řada vynikajících pilotů a velitelů - mezi ně patří budoucí velitel stíhací perutě III/3 mjr.pil. Mümler. Piloti pluku dosahovali významných úspěchů. Kpt.pil. Bolesław Orliński provedl v srpnu a září 1926 přelet po trase Warszawa - Tokio - Warszawa letounem Breguet Bre.14 A2 a tým pluku ve složení płk.pil.Jerzy Kossowski, kpt.Bolesław Orliński, por.Aleksander Cichocki na letadlech Spad 61C1 obsadil 2.místo na mezinárodních leteckých závodech v Zurichu (srpen 1927).
V důsledku přijetí jiné zásady organizace leteckých pluků ve stavu míru, byl pluk rozkazem Ministerstwa Spraw Wojskowych z 14.července 1928 zrušen.
Velitelé pluku:
płk.pil.Jerzy Kossowski ( květen 1925 - září 1927)
ppłk.pil. Piotr Abakanowicz (září 1927 - červenec 1928)
Taktickým důstojníkem pluku byl mjr.pil.Wacław Iwaszkiewicz
Zdroj: Jerzy Pawlak, Polskie eskadry w latach 1918 - 1939, WKŁ, Warszawa 1989, ISBN 83-206-0760-4