Komárenský hrad do začátku novověku v roce 1245 je komárenský hrad zmiňován v dokumentu Bély IV. jako jeden z hradů, který se ubránil vpádu tatarů. 1265 jsou Komárnu udělena městská práva 1317 se za hradbami Komárna brání Matúš Čák Trenčianský uherskému králi Karlu Robertovi. 1333 zjískává hrad mistr Donch, zvolenský župan. 1529 hrad obléhají Turci a na krátký čas jej obsazují
Pevnost komárna do konce 18. století 23.3.1546 byla zahájena výstavba bastionové pevnosti. 1557 je dokončena stavba tzv. Staré pevnosti 1570 jarní povodeň poškodila značně opevnění 1572-1592 je pevnosti znovu postavena 1594 sinanský paša celý měsíc neúspěšně obléhá pevnost 1663-1673 výstavba tzv. Nové pevnosti v Komárně 1682 pevnost byla poškozena povodní 1683 kuruci Imricha Tökölyho neúspěšně obléhají pevnost 1763 a 1783 dvě zemětřesení poškodily pevnost pozemek je prodán městu a r. 1784 jsou budovy prodány v dražbě
Pevnost Komárno v 19. století Po událostech v letech 1800-1805 je zozhodnuto o obnovení komárenské pevnosti 20.4.1808 - 4.9.1808 práce na obnově Nové pevnosti
Palatinská linie 1839-1847 na místě dočasné pevnostní linie mezi řekami Váh a Dunaj postavena pernamentní opevněná linie
Vážská linie Po válece rakousko-pruské 1866 je vybudována linie spojující Palatinskou linii s Novou pevností
Předsunutá Vážská pevnost a Dunajská pevnost Již od 16. století existovaly na protějších březích Váhu a Dunaje pevnosti spojené s ústřední pevností pontonovým mostem. Ty byly v 60. letech 19. století přestavěny a zesíleny.
Monoštorská pevnost V červnu 1849 byla dle rozkazu velitele pevnosti a revol. armády gen. Klapky opevněna monoštorská vyvýšenina JZ od Komárna. V letech 1850-1871 byl v těchto místech vybudován Fort Sandberg.
Igmándská pevnost Za revoluce bylo v těchto místech vybudováno zemní opevnění. V letech 1871-1877 vyrostl v těchto místech fort Igmand.
Poznámky a fotografie z teréního průzkumu Palatinské linie 10.4.2005 jirka vrba, Kapa, Capssman
obecný popis objektů Palatinské linie linie je tvořena bastiony spojenými lomenými kurtinami ve středu kurtin jsou menší pevnostní objekty - postavení pro dělostřelectvo.
bastiony Jde o nepřesné pojmenování (v Krakově se podbné objekty nazývají lunety). Půdrysně opravdu připomínají bastiony. Směrem od nepřítele se postupně skládají z: *glacis *armovaného příkopu, jehož kontreskarpou vede střelecká galerie pro obranu příkopu. V místě lomení čela a líce jsou umístěny dělostř. střílny. Jejich výzbroj mohla flankovat příkop - jde o pokrokový prvek připomínající vnější kaponiery. *Následuje hlavní val pevnosti. *Před šíjový trakt (kasárna) -je předsunutý půlkruhový dělostřelecký obranný objekt připomínající pozdější reduit polygonálních fortů. *Celý objekt je uzavřen šíjovým traktem, což umožňuje kruhovou obranu. *Šíjový trakt flankuje šíjová kaponiéra po jejíž bocích jsou umístěny brány do objektu. Bránamy vedle objektu umožňují vstup do příkopu před kurtiny.
Werk I - nejjižnější bastion, tímto objektem navazovala Palatinská linie na Dunaj. - součástí tohoto objektu byla také bratislavská brána. - do současné doby se zachovala pouze šíjová část s bratislavskou bránou
z příkopu a kurtiny mezi bastiony (Werk) I a II se zachovala pouze část přiléhající k bastionu II. Na konci příkopu jsou vidět dělostřelecké střílny sloužící pro flankování příkopu.
Příkop objektu Werk II je armovaný, v kontreskarpě se nachází střelecká galerie. Fotografie je pořízena z kapitály podél líce objektu. V místě lomení příkopu jsou flankovací dělostřelecké střílny.
Další fotografie je pořízena z valu Werku II. Osa fotoaparátu byla skloněna dolů, proto došlo k deformaci vodorovných přímek. Fotografie zabírá vnitřní prostor bastionu. Uzavírá ho šíjový trakt. Před ním je dělostřelecký objekt. Vlevo je vidět spojení šíj. traktu - poterna - se střeleckou galerií v kontreskarpě. K této poterně se svažuje rampa umožňující přístup na val.
objekty Werk III, Werk IV, Werk V jsou využívány komerčně (stejně jako Werk II) a přístup k nim a do nich je omezen. Konstrukčně jsou stejné jako objekt Werk II. Objelktem Werk V končí palatinská linie a navazuje na ni linie vážská
Mezi objekty Werk V a VI je napojena Palatinská a Vážská linie. Končí armováni Palatinské linie - valy Vážské linie nejsou armovány. Jestliže starší část opevnění - Palatinská linie - je ovlivněna ještě bastionovým systémem, pak navazující Vážská linie je již čistě polygonální opevnění.
Linie se lomí a příkop je rozšířen tak, že kontreskarpa končící Palatinské linie pokračuje bez armování a tvoří kontreskarpu čela Werku VI. Tato část příkopu je flankována ze střílen flankovací baterie v eskarpě příkopu.
Pohled na rozšíření příkopu v místě spojení Palatinské a Vážské linie z boku objektu Werk VI. Za zalomením eskarpy jsou střílny flankování příkopu. Na dalším snímku je detail těchto střílen. Na konci příkopu je vidět bok bastionu V.
Vážská linie byla budována později než Palatinská linie a její objekty(Werk VI a Werk VII a val) se konstrukčně liší.
Werk VI Příkop objektu VI naní armován. V centru šíjové části je vybudován reduit. Duté batardeau sloužilo k flankování obranného valu. Na střední část objektu za reduitem navazuje pomocí carnotových zdí šíjová kaponiera sloužící k obraně vlastního objektu.
Na fotografii Werk VI - pohled z příkopu od objektu V. Jsou zřetelné nearmované valy a střílny určené k flankování příkopu. První fotografie je z valu Vážské linie, druhá z příkopu mezi objekty V a VI.
Ještě poznámka k fotografii z předposledního příspěvku - je to fotografie "Resize of W5_6e" - je na ní zalomení eskarpy příkopu mezi objekty V. a VI... Je na ní zřetelný také objekt mezilehlé baterie - je to ono navýšení valu v místě lomení a střílny v eskarpě.
A na závěr ještě fotografie valu a carnotovy zdi z úseku mezi Werkem VI a VII. Přikládám také řez valem - čárkovaně je to co se nedochovalo.
Bohužel fotografie z Werku VII nemám - okolo se rozkládá romská kolonie, tak jsme raději rychle schovali fotoaparáty a nejkratší cestou vypadli - je to škoda, protože Werk VII je půdorysně dost zajímavý.
