URL : https://www.valka.cz/Harrison-Benjamin-t22824#509519
Verze : 0
Reklama
Benjamin Harrison ( * 20. 8. 1833 + 13. 3. 1901 ) 23. prezident USA 1889 – 1893
Narodil se 20. srpna 1833 v North Bendu v Ohiu, v rodině, která dala USA několik významných politiků. Rodina vlastnila ohromné pozemky ve Virginii a Ohiu. Účastnila se veřejného a politického života. Pradědeček a jmenovec Benjamin Harrison byl guvernérem Virginie a podepsal Prohlášení nezávislosti. Dědeček William H. Harrison byl generálem armády USA a vyhrál prezidentské volby v roce 1840. Stal se tak 9. prezidentem USA. Otec John Scott Harrison byl členem Kongresu. Toto malého Benjamina významně ovlivnilo. Dostalo se mu dobré výchovy a v roce 1847 nastoupil do Hill‘s College poblíž Cincinnati. Roku 1849 přestoupil na univerzitu Miami v Oxfordu, kde roku 1852 zakončil studia s vyznamenáním. Dále pokračoval ve studiu práv v Cincinnati. V roce 1853 se oženil s Carolinou Lavinií Scottovou, se kterou měl dvě děti. V roce 1854 byl přijat do advokátní komory. Ten samý rok odešel do Indianapolisu, kde pracoval jako advokát ex offo.
Harrison byl přívržencem Republikánské strany a v roce 1858 se stal sekretářem jejího ústředního výboru. O dva roky později si s kolegou otevřel vlastní advokátní praxi a byl zvolen zpravodajem Nejvyššího soudu v Indianapolis. Během občanské války se Harrison podílel na sestavení 70. pluku dobrovolníků. Velel části tohoto pluku, podléhal 20. armádnímu sboru gen. Hookera. Zúčastnil se mnoha bojů a dotáhl to na brigádního generála. Po válce se vrátil ke své právnické praxi v Indianapolisu a své stranické funkci zpravodaje. Aby se plně věnoval své advokátní kanceláři, po roce 1867 již na post zpravodaje republikánské strany u nejvyššího soudu nekandidoval. Politice se však věnoval nadále a byl aktivní i v presbyteriánské církvi. V prezidentských volbách 1868 a 1872 na různých shromážděních podporoval republikánské kandidáty. Zapsal se jako vynikající řečník, avšak jako chladný a odtažitý člověk. V projevech hlásal tvrdou měnu, podporoval správní reformu, pracovní zákonodárství, liberální úpravu důchodů pro veterány občanské války atd. V roce 1876 byl v nominaci na kandidáta v guvernérských volbách. Porážka, kterou mu uštědřil jeho protikandidát demokrat Williams, mu však přinesla i dost pozitiv. Například získal mnoho vlivných přátel a známých. Roku 1878 byl Harrison předsedou republikánského sjezdu. V letech 1881 - 1887 pak senátorem a vedl výbor pro teritoria „Committee on Territories“. V něm prosazoval přijetí západních států do Unie. V roce 1884 se na sjezdu Republikánské strany neúspěšně snažil o nominaci na kandidáta pro prezidentský úřad. O čtyři roky později byl již úspěšnější a v následných prezidentských volbách porazil prezidentského kandidáta demokratů Grovera Clevelanda počtem mandátů, a i když počtem hlasů Harrison prohrál, stal se prezidentem USA.
Do úřadu Benjamin Harrison nastoupil 4. března 1889. Během jeho období byly přijaty tyto důležité zákony: zákon o důchodech, McKinleyův celní tarif, Shermanův protitrustový zákon a „Sherman Silver-Purchase-Act“ – měl zaručit silnější krytí měny stříbrem. Došlo k přijetí nových států do unie: Idaho, Jižní a Severní Dakota, Montana, Washington a Wyoming. Ten jako první do své ústavy zavedl volební právo žen. Vláda ve velkém nakupovala půdu od Indiánů a dávala ji osadníkům. Pokračovalo budování námořní flotily. Vláda se snažila o hospodářskou i politickou expanzi do Střední a Jižní Ameriky i Východní Asii a do oblastí v Tichém oceánu. Docházelo k dělnickým nepokojům a ostrým střetům stávkujících dělníků s policií. Harrison několikrát povolil nasazení armády. Byli i oběti na životech. Tím se v dalších volbách připravil o hlasy dělníků. V roce 1891 byla v Bílém domě zavedena elektřina, v Harrisonovi však vzbuzovala nedůvěru. O rok později jej postihla rána v osobním životě. Zemřela jeho manželka Carolinna L. Scottová. Harrison opět kandidoval do úřadu prezidenta na další období. Ve volbách v roce 1892 stál opět proti Groveru Clevelandovi a tentokrát neuspěl. Cleveland jej v březnu 1893 nahradil a stal se podruhé prezidentem USA.
Benjemin Harrison se vrátil do Indianapolisu ke své právnické praxi. Psal knihy a články týkající se jeho působení v úřadu prezidenta. Napsal mnoho prací o právech jednotlivce, osobní svobodě a o občanských právech. V roce 1894 – 1896 vedl předvolební kampaň své republikánské strany. 6. dubna 1896 se podruhé oženil. Vyvolenou se stala Mary Lord Dommicková, se kterou měl dceru.
Benjemin Harrison zemřel podobně jako jeho dědeček William H. Harrison na zápal plic. Stalo se 13. Března 1901. Pochován byl v Indianapolisu.
čerpáno: Peter Schafer, Prezidenti USA, Mladá Fronta 1995, ISBN 80-204-0499-6 wikipedia.infostar.cz
URL : https://www.valka.cz/Harrison-Benjamin-t22824#122166
Verze : 0
URL : https://www.valka.cz/Harrison-Benjamin-t22824#156469
Verze : 0
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.