CZK - Tatra 111

Je zajímavé že tento vůz, často představovaný jako symbol socialistické výstavby, má svůj původ v německém požadavku na nákladní automobil pro německou armádu na východní frontě. Původně mělo jít o vozidlo z nedeficitních surovin, a proto na "stojedenáctce" je užit rám z běžné oceli, nenajdeme zde téměř žádné barevné kovy a původní kabina byla z náhradních materiálů (především fíbr). Vůz vychází ze starší Tatry 81 a na přání zákazníka byl pro něj vyvinut nový motor, vzduchem chlazený diesel. Chlazení je nucené dvěma ventilátory, původně poháněnými pomocí řetězů, u pozdějších (poválečných) modelů potom pomocí klínových řemenů. Pro Němce byl nejdříve vyráběn vůz s nosností 6,5 tuny, později byla změnou per a jejich uchycení zvýšena nosnost na 8 tun, vozy s větší nosností lze rozeznat podle větších kol.


Válečné vozy neměly vysokou spolehlivost, další problém byla vysoká hlučnost motoru způsobená především větráky a jejich náhony. Po válce se výroba rozběhla už v roce 1945 a pro poválečnou výrobu byla nosnost dále zvýšena na deset tun. Spolehlivost se povedlo zvýšit snížením výkonu a otáček motoru a také tím, že poválečná výroba byla mnohem pečlivější. Poválečné Tatry 111 naopak od svých předchůdkyň prosluly svou spolehlivostí, díky níž jim byl dokonce postaven na Sibiři ve městě Bereg pomník.


Po válce byla také nouzová válečná budka řidiče nahrazena novou kabinou s dřevěnou kostrou potaženou plechem. Kabina byla vyvinuta v roce 1943, zajišťovala lepší výhled z vozu, její použití za války se mi nepovedlo kromě prototypů potvrdit. Později dostala stojedenáctka novou celokovovou kabinu původně konstruovanou pro Tatru 128. Jde o typickou kabinu s negativním sklonem skel (údajně proto aby se v nich neodráželo světlo a vůz se neprozradil nepříteli). Vozidlo bylo dodáváno naší armádě, kde sloužilo celkem spolehlivě dlouhá léta a poslední kusy z NZ zásob se vyřazovaly až v osmdesátých letech. Některé speciální nástavby (jeřáby nebo bagry) byly vzácně k vidění ještě v devadesátých letech, obvykle u stavebních firem. Celkem bylo vyrobeno 33 690 kusů všech verzí. Mnoho jich bylo vyvezeno do 59 zemí světa, nejvíce do SSSR, kam bylo v letech 1956 až 1962 dodáno na 7300 kusů.