Wilson, Gordon Campbell

Gordon Campbell Wilson se narodil 6. října 1895 v Minmi (Nový Jižní Wales), jako páté (přeživší) dítě Williama Wilsona, horníka ze Skotska, a jeho tasmánské manželky Agnes Cecilie, rozené Jacksonové. Po vystudování státní základní školy začal navštěvovat průmyslovku v Newcastle, kde se vyučil vzorkařem pro strojírenskou firmu A. Goninan & Co. Ltd.


Ve chvíli propuknutí první světové války si Wilson právě odbýval povinnou vojenskou službu - byl zařazen k ženistům, konkrétně k 39th Fortress Company Engineers ve Fort Scratchley v Newcastle.


V říjnu 1914 už odplouval jako svobodník Australských expedičních sil ze Sydney. Wilson byl členem 1. polní roty Královských ženistů 1. australské divize.


Divize připlula v prosinci do Egypta, kde zahájila usilovný výcvik. 25. dubna 1915 se pak divize účastnila obojživelné operace v Gallipoli. Ženisté tu rozhodně neměli žádnou klidnou službu, podporovali útoky, odráželi turecké protiútoky, pod palbou neúnavně budovali polní opevnění, později se účastnili kopání minovacích štol a obdobně se pokoušeli mařit stejnou činnost Turků.


Wilson během zoufalých bojů projevil takovou statečnost, že byl zmíněn v rozkazu velitele divize (Mentioned in Despatches). Ačkoliv hned na počátku bojů byl Wilson zraněn, odmítl se nechat odsunout a zůstal se svojí jednotkou až do listopadu 1915, kdy byla operace neúspěšně ukončena a zahájena evakuace vyloděných sil.


Počátkem roku 1916 byly australské expediční síly reorganizovány a v březnu 1916 přesunuty do Francie, kde se v létě australské jednotky zúčastnily bitvy na Sommě.


Wilson, který mezitím povýšil na četaře se zde opět vyznamenal a obdržel Distinguished Conduct Medal, medaili udělovanou za výjimečnou odvahu na bojišti.


V prosinci 1916 byl Wilson převelen k AFC (Australian Flying Corps – Australský letecký sbor). Byl povýšen na poručíka a v dubnu 1917 úspěšně složil pilotní zkoušky a získal „křidélka“. V červnu 1917 byl zařazen k 68. peruti RFC (z níž se později stala 2. peruť AFC). Výzbroj perutě tvořily stroje Airco D.H. 5. Tato letadla byla obecně nepopulární, jejich výkon rychle klesal ve výšce přes 3000 metrů, i když byla velmi obratná, měla v boji tendenci rychle ztrácet výšku. Na druhou stranu byl letoun pevné a robustní konstrukce, a disponoval velmi dobrými výkony v malých výškách. Proto bylo rozhodnuto používat stroj nikoliv jako stíhačku, nýbrž jako bitevní letoun.


Aby Wilson získal zkušenosti s hloubkovými útoky, byl odeslán na stáž ke 32. peruti RFC, která také létala na strojích D.H. 5. Wilson se spolu s perutí účastnil 3. bitvy u Yper v červenci 1917, avšak byl zraněn a opět stažen do Anglie.


Po svém návratu k 68. peruti byl jmenován velitelem letky a povýšen na kapitána. Peruť byla v září 1917 odeslána do Francie na frontu. V listopadu 1917 zahájili Britové rozsáhlou ofenzívu u Cambrai. Do podpory postupujících pozemních jednotek byla nasazena i letadla D.H. 5 Wilsonovy peruti. Šlo přitom o mimořádně nebezpečnou záležitost. Stroje D.H. 5 nebyly nijak pancéřované – jakákoliv kulka mohla zranit pilota, nebo zapálit nádrž. Piloti 68. perutě se však odhodlaně vrhli do bitvy.


Dokonce se jim podařil ojedinělý výkon – šest pilotů perutě, mezi nimi Wilson, získali Military Cross ve stejný den za nebezpečné hloubkové útoky k podpoře pozemních sil.


V citaci k udělení Wilsonova Military Cross se praví:


„Za pozoruhodnou udatnost a oddanost povinnosti. Jeho práce v nízkých výškách za velmi nepříznivých podmínek byla vysoce hodnocena. V jednom případě vyhnal svým kulometem nepřátele z klíčového opěrného bodu. Při další příležitosti bombardoval a ostřeloval polní dělo, zabíjejíce dva dělostřelce. V průběhu bombardovacího náletu, navzdory stálým útokům nepřátelských stíhačů, udržel formaci své letky pohromadě, čímž umožnil shodit všechny bomby na cíle, a také sestřelit jedno nepřátelské letadlo. Jeho skvělé vedení bylo skvostným příkladem pro jeho letku.“


Souboje s Němci byly časté a Wilson získal jeden ověřený sestřel, když donutil k přistání jedno nepřátelské letadlo, které potom roztrhal na kusy bombou.


V únoru 1918 byl znovu odvelen do Anglie, aby cvičil australské nováčky. Wilson sloužil zpočátku jako velitel letky, letecký instruktor a nakonec byl jmenován velícím důstojníkem 8. (výcvikové) peruti. V této roli setrval až do konce války.


V červnu 1919 za své válečné zásluhy obdržel Air Force Cross a vrátil se do Austrálie. V červenci byl demobilizován.


Po válce se nadále věnoval letectví, účastnil se především leteckých show, přičemž organizoval sbírky na pomoc válečným veteránům. Při jedné takové show počátkem roku 1920 však při nízkém průletu zasáhl křídlem a zabil pětatřicetiletého Johna Josepha Coghlana. Wilsonovi byla nehoda dávána za vinu, neboť tak nízké průlety byly zakázány. Wilson se hájil tím, že chtěl ve skutečnosti přistát a Coghlana neviděl. Spatřil ho v poslední chvíli, přidal plyn a přitáhl, ale už bylo pozdě, jeho letoun havaroval o 20 metrů dále. Faktem je, že Coghlan se pohyboval na přistávací ploše, kde neměl co dělat – někteří diváci se tam nahrnuli, aby přivítali přistávajícího parašutistu z předchozí ukázky. Někteří svědci tvrdili, že Wilson se pokoušel diváky rozehnat a nízký průlet byl jeho svérázným pokusem o vyčištění přistávací plochy, ale pravdu se už těžko dozvíme.


Možná i tento incident byl příčinou, proč Wilsonovo letecké podnikání nakonec zkrachovalo. Nějaký čas se potom živil různě, například doloval opály. Nakonec se mu opět podařilo vrátit k letectví, stal se pilotem společnosti New South Wales Airways Ltd.


Bohužel 11. března 1929 Wilson tragicky zahynul při cestě autem blízko Bogan Gate, když jel převzít letoun k přeletu. Spolu s ním zahynuli i jeho dva společníci - řidič M. A. Taylor a N. Bloomfield. Všichni tři seděli na předním sedadle. Tragédii umocnil fakt, že Wilson byl v té době zasnoubený a měl se ženit. Je pohřben v presbyterianské části hřbitova v Sandgate.

Zdroje:


aussiesappers.wordpress.com
www.thegazette.co.uk
http://trove.nla.gov.au/newspaper/article/45502939
historyparkes.org

Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/583533

Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/583533