* ?.?.1027 (1028?) Falaise, Francie + 9.9.1087 opatství St.Gervais u Rouenu, Francie
Rodiče : Robert I.Ďábel, 6.vévoda z Normandie a Herleva z Conteville (jejich nelegitimní syn. Herleva byla vévodova vychovatelka) Přezdívky : The Bastard, The Conqueror Korunovace : 25.12.1066 Westminster Abbey Doba vlády : 20 let, 330 dní Manželka : Matilda Flanderská (+1083). Oddáni roku 1052 v katedrále v Eu v Normandii Potomci : 9, např.Robert II, Sibylla Conversano, Richard, Vilém II.Rufus, Jindřich I., Matilda Skotská ad.
Vilém I. zdědil titul normanského vévody roku 1035 a byl nucen ho obhájit proti normanské šlechtě, jejíž povstání rozdrtil a v roce 1063 připojil k svému vévodství i hrabství Maine, poté co odrazil útoky francouzských králů - Jindřicha I. a Filipa I. Svůj nárok na anglický trůn zakládal na slibu, který mu údajně dal roku 1051 jeho bratranec Eduard Vyznavač. S papežskou podporou se poté vylodil v Anglii a 14. října 1066 u Hastingsu porazil svého soka - Eduardova nástupce Haralda II.
Po své korunovaci ve Westminstru zlikvidoval veškerý odpor ze strany anglosaské šlechty a celou zemi rozdělil mezi normanské barony, kteří mu byli plně oddáni. Podřídil rovněž církev, kterou jinak velice podporoval, svým vlastním rozhodnutím. Centralizaci země završil v roce 1086, když vydal Domesday Book (Knihu posledního soudu), která se stala základem pro rozpis daní v celém anglickém království. Téhož roku si vynutil osobní přísahu věrnosti na všech svých vazalech, což bylo od té doby v Anglickém království tradicí. Sám Vilém v té době pobýval v Normandii, kde trávil většinu času válkou s francouzským králem Filipem I., ve které roku 1087 také padl.
Fracouzský jazyk, jímž se hovořilo u anglického dvora za krále Viléma I. ovlivnil anglosasko-keltský jazyk a stal se jedním ze základů angličtiny.
