Synonyma: 9 mm sovětský 9 mm Stěčkin 9 mm vz.82 9x18 Makarov 9,2 mm Makarov
Země původu: Sovětský svaz
Doba vzniku: konec 40. let
Náboj vyvinut po druhé světové válce pro pistoli Makarov PM. Měl zaplnit výkonovou mezeru mezi náboji 9 mm Browning krátký a 9 mm Luger. Postupně byl zaveden ve všech zemích bývalé Varšavské smlouvy. V Československu byl zkonstruován náboj vz.82. Se střelou z homogenního materiálu (slinutý kov) o hmotnosti 4,7g, úsťovou rychlostí 412 m/s a úsťovou energií 382 J, je jeho výkon srovnatelný s nábojem 9 mm Luger. Náboj vz.82 lze použít do všech zbraní, komorovaných pro 9 mm Makarov. Podle českého zákona o střelných zbraních a střelivu však náboj vz.82 patří mezi střelivo zakázané (skupina A).
Zdroj: HÝKEL, J., MALIMÁNEK, V. Náboje do ručních palných zbraní. Praha: Naše vojsko, 2002. ISBN 80-206-0641-6
P - standarní náboj, olověné jádro potažené měděným pláštěm, nábojnice mosazná - index GAU: 57-N-181 - mstřely = 6,1 g - mnáboje = 10,7 g
Pst - standardní náboj, ocelové jádro, bimetalická nábojnice - index GAU: 57-N-181C - mstřely = 5,9 g
PPT - svítící náboj - index GAU: 5-T-181
BŽT - průbojný náboj, ocelová střela se zvýšenou průbojností, ocelová nábojnice - index GRAU: 7N15 - v0 = 325 m/s
UČ - cvičný náboj bez výmetné náplně a aktivní zápalky - index GAU: 57-N-181UČ
SP-7 - náboj s expanzní střelou a vysokým zastavovacím účinnkem, vytvořen na základě poptávky KGB v 70-80. letech 20. století - mstřely = 4,2 g - mnáboje = 7,47-8,14 g - v0 = 405-420 m/s
SP-8 - náboj s expanzní střelou a sníženým průbojným účinkem, vytvořen zejména pro zásahy v letadlech (nemá potenciál probít trup letadla) - mstřely = 5 g - v0 = 250-255 m/s
Ppe - náboj s expanzní střelou, vyvíjen v 90. letech 20. stol.
RG028 - náboj s expanzní střelou a zvýšenou průbojností
PPO - náboj pro složky vnitřní bezpečnostni - mstřely = 6,3 g - v0 = 330 m/s - E0 = 330-343 J
PRS - náboj se sniženým účinkem možnosti odrazu, určen zejména pro složky vnitřní bezpečnosti,
PSV - náboj s expanzní střelou s řízenou deformací (Hollow Point), určen na export - mnáboje = 10,68-11,63 g - mstřely = 7,3-7,8 g - v10 = 280-305 m/s
PS0 - civilní náboj pro sportovní účely (výkony se liší dle výrobce) - mstřely = 6,1 g - v10 = 290-315 m/s
9 mm Makarov (průbojný) / PBM
vyvinut v Tulské KBM pro zbraně komorované na standarní náboje PM avšak poskytující zvýšenou průbojnost. Toho bylo docíleno použitím zvláštního typu střely s průbojným jádrem, celkově je střela lehčí o více jak 2/5 a úsťová rychlost vzrostla o více jak 200 m/s oproti standarní PM. Také o něco více narostla úsťová energie střely.
v0 = 519 m/s
E0 = 418 J
index GRAU: 7N25
9 mm Makarov (modernizovaný) / PMM
modernizovaný náboj vyvinutý za účelem zvýšení průbojného účinku. Úsťová rychlost vzrostla o více jak 100 m/s, úsťová energie o téměř 200 J a to díky zvýšení prachové náplně o více jak 30% a dále použitím nově tvarované kónické střely. Hmotnost střely se oproti původnímu snížila o cca 0,5 g a náboj tak váží přibližně 10 g. Přestože rozměry náboje zůstaly zachovány, není možné náboj použít ve zbraních komorovaných pro původní náboj PM a to kvůli zvýšeným tlakům v nábojové komoře. Proto bylo přistoupeno k modernizaci některých stávajícíh zbraní, případně ke zkonstruování nových (např. PMM, OC-27 Berdyš, PP-9 Klin anebo PP-19 Bizon). Zpětné použití nábojů PM v takovýchto zbraních je možné.
To Tango: Munice vz. 82 neni zcela kompatibilni!!! Lze strilet pouze ze zbrani s polygonalnim vyvrtem!!! Byla konstruovana spolecne s ČZ vz 82. Tato zbran muze strilet jaky koliv Makarov, ale obracene to nejde. Kule je pro drázkovou hlavem prilis tvrda a po par ranach ji "vylita". Na jedne soutezi, kde se strilelo z lozenych zbrani jeden "chytry" strelec pridal tento naboj do zasobniku. Odmenou mu byl, podle ocitych svedku, velmi zajímavý jiskrovy efekt a diskvalifikace.
To Tango: Munice vz. 82 neni zcela kompatibilni!!! Lze strilet pouze ze zbrani s polygonalnim vyvrtem!!! Byla konstruovana spolecne s ČZ vz 82. Tato zbran muze strilet jaky koliv Makarov, ale obracene to nejde. Kule je pro drázkovou hlavem prilis tvrda a po par ranach ji "vylita".
Podle mých informací lze vz.82 použít do kterékoli zbraně komorované pro 9 mm Makarov.
Hm, to je divny. Pripada mi logictejsi, ze to nejde, ale... Jake zdroje jsi pouzil? Zeptam se puskaru, ti to musi vedet.
Někdy loni byl přesně na tohle dotaz ve Střelecké revue (možná to byl i Střelecký magazín ). Vz.82 byl prý přímo konstruován, aby byl požitelný ve všech zbraních 9 mm Makarov.
Ja vim, cetl jsem to. Tvrdil to tam jeji konstrukter. Ten urcite neni nezaujaty. Pripadne mi to spis jako oficialni tvrzeni, aby jim to Rusove schvalili...
K československému náboji vz.82: Tango, myslím, že pravdu má Piti. Ono to totiž bylo tak, že nejdřív byl zkonstruován náboj vz.82 a při zkouškách se zjistilo, že za pár ran je z drážkované hlavně hladká. Proto se taky velice zdrželo zavedení ČZ vz 82 v ráži 9 mm M. Nejdřív totiž ČZ UB musela zvládnout výrobu polygonní hlavně (předtím ji dělal tuším jen Glock). Náboj vz.82 měl svou střelou zajistit vysoký účinek v cíli při zasažení živé síly, ale zabránit odrazu střely při nárazu na pevnou překážku, kdy se měla rozpadnout. Nevím, je-li to přesně, ale říkalo se jí "střela ze spékaných prachů". Byla lehčí a proto taky podstatně rychlejší (Vo), než původní ruský náboj 9 mm M. Zase ta počáteční vysoká rychlost podstatně rychleji ubývala. Takže ano, odpálit tento náboj lze z jakékoli zbraně, komorované pro náboj 9 mm M. Ale jen párkrát.
K té technologii výroby - říká se tomu spékání (někdy také slinování). Do formy o tvaru budoucí střely (rozměry jsou malinko větší, protože materiál se po vychladnutí smrští) se nasype přesně odměřené množství kovového prachu a ten se pod vysokým tlakem zahřeje na teplotu tavení. Jednotlivá prachová zrna se tak spojí (spečou) do jednolitého celku. Stejnou technologií se vyrábí i třeba břitové destičky řezných nástrojů pro obrábění např. oceli. Ale tam je samozřejmě zcela jiný materiál (říká se mu slinuté karbidy).
A ještě jeden technologický detail - polygonní hlaveň se vyrábí průběžným rotačním kováním za studena. Zjednodušeně řečeno, budoucí hlaveň se otáčí podél své osy a zároveň se podél ní posunuje. A přitom do ní buší několik (mám pocit, že dvě?) malých kladívek.
Také se musím přidat na stranu Pitiho. Tím, že střela je tvrdá, nedokáže se zaříznout do drážek. Lze ji sice z hlavně vystřelit, ale rotace rozhodně nebude ideální, spíš se položí naplocho. Takže o plné kompatibilitě zde skutečně nelze hovořit.
Abych se vrátil k původnímu náboji 9 mm Makarov: Původní ruský náboj (říkali jsme mu "brambora") byl zřejmě vytvořen - obdobně jako náboj 9x18 mm Police proto, aby vytvořil mezistupeň mezi málo výkonným 9 mm Browning a nábojem 9 mm Para. Je to nejvýkonnější náboj, který ještě lze užít ve zbrani s dynamickým (neuzamčeným) závěrem. Náboj 9mm Makarov byl předmětem agresivní propagandy (cpali to do nás ruští střelci, když jsme se jim smáli, že s tím trefí stodolu, jsou-li v ní zavřeni). Měl mít údajně v cíli (zasaženém člověku) značné vyšší ranivé účinky, způsobené asymetricky umístěným jádrem. V tkáni měl uhýbat a vytvářet intenzivní devastace tkání i mimo směr střelného kanálu. Rusové si ho taky hlídali, získat do sbírky nábojnici byl začátkem 70. let kumšt, o celém náboji ani nemluvě. Jak by se choval tento vojenský náboj při zásahu tkáně, to nevím. Vím ale, že pro sportovní střelbu služební pistolí (kde jsem se ním setkával já) se nehodil absolutně. Díky konstrukci střely s nahodile mimo osu umístěným jádrem "lítaly" střely pokaždé jinam a na 25 m dalo práci i výborným střelcům (Rusové na závody nasazovali střelce světových jmen, olympioniky atd.) udržet se "v černém". Originální ruské vojenské náboje byly dodávány v hnědých lepenkových krabičkách po 16 ks bez jakéhokoli značení. Pár ilustrací:
Porovnání náboje 0,45ACP (např. pro Colt 1911) a původního náboje 9 mm M
Krabička měla docela originální "zabalovací" zavírání
Story s úmyslně posunutým těžištěm byla s největší pravděpodobností skutečně jen propagandistickou záležitostí, neboť někteří odborníci soudí, že nestabilita tohoto náboje byla způsobena špatnou homogenitou směsi jádra danou nedokonalostí při masové výrobě. Na to by též ukazoval fakt, že i výkonnost originální ruské munice byla značně kolísavá.
Pokud jde o tvrzení, že tento náboj je nejvýkonnější pro dynamický závěr, zde bych byl opatrnější:
Znám několik pistolí s dynamickým závěrem ráže 9 mm Luger (takhle z hlavy mohu jmenovat Heckler und Koch VP 70/Z) a dokonce jednu ráže .30-M1 Carbine (pistole Air Crew firmy Kimball Arms. Co.)
Ještě jsem zapomněl na řadu pistolí Hi-point s dynamickým závěrem vyráběné v rážích 9 mm Br., 9 mm Luger, .40 S&W a .45 ACP.
). Vz.82 byl prý přímo konstruován, aby byl požitelný ve všech zbraních 9 mm Makarov. 
